-
Po smrti Petra Muka se zdálo, že se legendární kapela Oceán už nemůže postavit zpátky na nohy. Posledních pět let ale vytrvale hrála koncerty se zpěvačkou Jitkou Charvátovou za mikrofonem a pilovala nový materiál, který začátkem června vydá na desce Ve smíru. Jak vznikala?
V současné podobě Oceán koncertuje už několik let. Proč „dozrál čas“ a nová deska vychází právě teď?
Jan Vozáry: Ještě před rokem 2011 jsme začali původně se Symfonickým orchestrem Jihočeského divadla. Petr Muk měl být jako host na pár písní, další zpěvy měla dělat už Jitka a sólisté orchestru. Nešťastné události spolupráci ukončily. Kapela měla díky příchodu Jitky potenciál, tak jsme začali koncertovat a věřili jsme, že ostatní, tedy nové písně, přijdou brzy v průběhu činnosti kapely. Musely se asi udát věci, Dušan Vozáry po dlouhém váhání odešel, my jsme přizvali Petra Honse i do hudební kuchyně a tím, sic po pěti letech, nastala pro nás zázračná, nedefinovatelná atmosféra, kdy vznikají nové věci.
V čem jste se snažili navázat na odkaz starého Oceánu a v čem byla práce na desce nová? Jaké to vlastně bylo nahrávat ve studiu s Oceánem po tolika letech?
Petr Kučera: Odkaz Oceánu je moc vážné slovo. Stejná je snaha dělat písně s důrazem na text a s naší vlastní atmosférou. Tu máme rádi trochu zatemnělou, poetickou, až trochu civilně mystickou. Nový byl způsob, jakým písně vznikaly. Autorská práce byla mnohem kolektivnější než kdy předtím. Měli jsme s Janem pár nápadů, které jsme začali zpracovávat u piana s Jitkou a s Petrem na basu. V jiskřivých okamžicích muzikantského štěstí vznikl další písňový materiál. Písně Odlesk tvůj a Doufám že jsou staršího data, z období váhání, ale patří mezi nové věci. Navíc od písně Doufám že se Jitka stala tvůrčí součástí kapely. Petr Hons se posunul od basy ke kytaře, což je znát i na zvuku desky.
Jaká přitom byla role producenta Armina Effenbergra a proč jste se spojili právě s ním?
Petr Kučera: Armina známe již od roku 2011, kdy se svou kapelou Cartonnage hráli při našem comebacku. Myslím, že jsme tehdy navázali nenápadné spojenectví, které vykvetlo v současnou spolupráci. Dodali jsme producentovi dost surový písňový materiál, harmonie, zpěvovou linku a osnovu písní už s hotovým textem. Armin se těchto kreseb s odvahou chopil a ve studiu napjal plátno a začal tvořit obraz skladby, stal se vlastně součástí tvůrčích dějů. Společně jsme pak vedli píseň tak, až jsme byli všichni spokojeni. Rytmickou stránku věcí obstarával Armin s Janem, který si pečlivě hlídal noty i barvy. Producent akceptoval nové složení a kytara má v celkovém zvuku své místo. Armin odvedl velký kus kreativní práce s respektem k jakémusi odkazu Oceánu, výborně pracoval s Jitkou na vokálu i backvokálech. Za vše i za nocleh mu moc děkujeme. Hlavně si věci nebere osobně a je s ním radost odkrývat nové roviny našich nápadů.
Desku uvádí singl Dante. Jaký je příběh té písničky? Jak jste ji dávali dohromady, jak vznikl text? A kam se v téhle oblasti chystáte pohnout na desce?
Petr Hons: Na singlu měla být původně úplně jiná skladba. Ale právě Dante se nám všem po poradě zdál tím nejvhodnějším kandidátem na úvod do povědomí s novým Oceánem. Všichni jsme si mysleli, že právě její údernost a textová ostrost bude nejvíce korespondovat s představami našich fanoušků. Text není slovní ekvilibristika. Je to jeden z nápadů, jak stručně a jasně pojmenovat téma očištění se, vnímat lásku, zlo, dobro a vyjít ze všeho s čistým štítem. Téma Danteho Božské komedie jsem měl v hlavě už hodně dlouho. Myslím, že nejen křesťanská středověká poezie a osobnosti dávné minulosti jsou pro dnešní dobu stále inspirující a aktuální. Proto se v různých příbězích budou ukazovat i v jiných textech a skladbách celé desky i naší další tvorby.
Jitko, inspirovala vás při přípravě vokálů předešlá práce Petra Muka nebo jste se snažila co nejvíc odlišit a najít si vlastní pozici? Jaké máte vlastně reakce od fanoušků, když zpíváte staré i nové písničky?
Jitka Charvátová: Za éry Oceánu jsem poslouchala jinou hudbu, takže jsem do toho vstoupila s čistou hlavou, ale s respektem. Je to vlastně taková chemie jako ve vztahu, buď se to potká, nebo ne. Nejdřív jsem Oceán nasákla do sebe a vyladila jsem se na jeho vlny a pak jsem si to udělala podle sebe. Nechtěla jsem Petra napodobovat ani nahradit, chtěla jsem jen přirozeně vplout do oceánské poezie a bylo mi v tom dobře. To trvalo skoro rok. Mezitím se strhla dost emotivní debata nejen mezi fanoušky. Myslím, že devadesát procent lidí mělo něco proti. Nesledovala jsem to, zůstala jsem jen v linii hudby, která mě dost strhla. A abych si mohla stoupnout na místo Petra, vnímala jsem se nejdřív jen jako host a sebe jsem upozadila. Po několika koncertech do sebe všechno začalo zapadat a fanoušci, kteří přišli na koncerty, mě ve většině přijali. Teď, když jsme společně udělali nové album, už se cítím jako člen kapely a dala jsem do toho velký kus sebe. Měli jsme při tvorbě euforické chvíle a proběhlo mnoho chemických procesů. Potkalo se to.
1
1
ve studiu
5 otázek pro...
text honza vedral
foto Roman černý
Abych si mohla stoupnout na místo Petra Muka, vnímala jsem se nejdřív jen jako host
Desku předznamenal povedený a úderný singl Dante.
Předchozí článek:
Prokopat se ven: Pražské devadesátky ožijí ve filmu
Další článek:
Abendband: Tak trochu na severozápad