Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Editorial

Editorial

Novinky

Novinky

Ve studiu

David Koller

Mucha i Hentai to vzali po svém

Headparáda

Headparáda

Zaostřeno

Čistý festival

Buskingem k recyklaci

Zaostřeno

Die Antwoord

Šílenství pokračuje

Ve studiu

5 otázek pro … Lazer Viking

Můj soundtrack

Jana Kománková

Devadesátkovej spirit byl nejvíc

Zaostřeno

Vypsaná fixa

Tlít se bude na Střeláku

Čerstvé (z)boží

Pandoo

Žádné druhé housle

Očima

Festivaly pod obraz

Zaostřeno

Brutal Assault- ekofestival

Headliner

Skrillex

Šťastlivec

Rozhovor

Foals

Na vrcholu pyramidy

TOP

Nudapláž aneb 10 nahatých obalů

Rozhovor

Moimir Papalescu

Robot s duší

Téma

Rock proti rasismu

Kladivem na nácky

TOP

11 trestanců Aneb z výsluní do chládku

Speciál

Festivaly

Na vlastní kůži

Zápisky

Rock For People

Mimo hlavní pódia

Rozhovor

Suuns

Nejlíp hrajeme po setmění

Rozhovor

Turbowolf

Bez špuntů na nás nechoďte

TOP

Pohoda

6 nálepek pro trenčínský fenomén

Pohled

Colours of Ostrava

Mezi osmi očima

5 minut s

Tame Impala

Na koncertě se chci nechat smést

Trip

Mighty Sounds

Kašlat na kapely

TOP

Srpnové hvězdy Aneb 7+1 festivalová ozdoba

Headliner

Stypka

Ten jeden co nejuchá

Story

Steven Tyler

Country je nový rock'n'roll

Hlášky

Steven Tyler

Sex je nejmocnější síla ve vesmíru

Téma

Vzestup a pád pop punku

Story

Blink-182

Jak přišla krize identity

Televize

Videorama

Rozhovor

Jake Bugg

Sám za sebe

Retro

Pezinok 1976 a 1977

Zapomenutá historie slovenského Woodstocku

Comeback

minus123minut

Na chvíli se sobě vzdálit

Insider

Jaroslav Beck

Další Hans Zimmer vzejde z videohry

Enface

Živé Kvety

Veselé písničky nám nejdou

Dotazník

Caravan Palace

Elektroswing přetrvá

Ženský element

Tarja

žhavé srdce ledové královny

Art

7 nej kosmických obalů

Průvodce

Hard Rock Cafe

Elvisovy černé šaty

Rozhovor

Fat White Family

KAŽDÝ V SOBĚ MÁ KOUSEK HITLERA

Songstory

Xavier Baumaxa

Nazijazz

Enface

Teepee

NECHÁVÁME SE UNÉST

TOP

Barbra Streisand

Vysmívaná i inspirující

Kvíz

Headliner test

Heavy

Natvrdo

Hip Hop

Elementy ulice

Folk

Bez cancáku

Indie

Ty kytary!

Jazz a blues

Bluesbar

Alternativa

Kroky podzem

EDM

MDMA

Mluvené slovo

Vyprávěj

Recenze měsíce

Biffy Clyro

Ellipsis

Recenze měsíce

Prago Union

Smrt Žije

  • Prago Union

    Smrt žije

    Honza Vedral

    text

     

    recenze měsíce

    recenze

     

    Plus/minus

     
     

    tracklist

    1. Intro

    2. Smrt žije

    3. RPVM IV

    4. Lokální umrtvení

    5. Vytržený list

    6. Varování

    7. Bacha na hlavu
    (feat. MC Gey)

    8. Co si počnem?

    9. Hledá se Maro

    10. MHD

    11. Dokud mi to zapaluje

    12. Konspirační praxe
    (feat. LA4 & Rest)

    13. Normální lidi

    14. Mezi-A-Z

    15. Stínohra

    16. Vzhůru dnem

    17. Outro

    18. Hodinky s vodotryskem 2.0

     
     
     
     

    Varování

    Co si počnem?

    Normální lidi

    Nejlepší skladby

     

    kde koupit

    Ona přesně vyřčená a nadávkovaná autenticita, zkušenost a srozumitelnost z desky dělá dosavadní vrchol Katova hudebního vývoje

     
     

    Síla desky tkví v tom, že Kato se tématem smrti chytře otevřel velkému množství univerzálně srozumitelných a sdílených inspiračních zdrojů „ze života“. Ono vědomí konečnosti je pro něj důvodem ke carpe diem, který opět zhušťuje do přesného sloganu: „Smrt žije, tak proč my ne“. Celé album rámuje písničkami, jejichž téma je vlastně ve své fatálnosti groteskní. V titulní Smrt žije si na den vymění práci se smrtkou a upadá do kómatu, ze kterého se na závěr ve Vzhůru dnem probouzí (nebo spíš neprobouzí) do muzikálově přeslazeného světa, kde nejsou „nikde žádný bezďáci s taškama na flašky, ani smažky s taškou na tašky“. Mezitím se mu daří vystihnout tolik odstínů života – od bezuzdných koncertů (Lokální umrtvení) po jízdu MHD – Městskou hromadnou depresí. Všechny ty skladby jsou přitom evidentně prožité, autentické. Plné vlastních slabostí, proher i vítězství. A lidskost, kterou v sobě mají, navíc Kato podtrhuje svým typickým a specifickým vokálem, který má k technické dokonalosti nebo intonaci daleko… jenže jako by na tom záleželo, když k těm písničkám tak sedne a jeho výraz je neodolatelný.

    Smrt žije je navíc zajímavá deska i po stránce hudebnické. Produkce přesně sleduje téma skladeb. Jsou tu minimalistické beaty i košaté samply, které dávají skladbám až filmový rozměr a náladu. Důležitou roli hrají přizvaní muzikanti, které kolem sebe Kato kromě DJ Mara má. Je dobře patrné, že se už navzájem dobře znají z pódií, skvělé party na basu, dechy či klávesy dávají desce život, místy až triphopové, jindy funkové vyznění. I díky nim Smrt žije pulzuje, působí a zní ve všech svých odstínech nadčasově. Tím vším se vymyká nejen většině tuzemské hiphopové produkce. Ona přesně vyřčená a nadávkovaná autenticita, zkušenost a srozumitelnost z ní dělá dosavadní vrchol Katova hudebního vývoje. A album, které dlouho nevyndáte z přehrávače a ještě za několik let se z něj bude citovat.

    Vůbec přitom nejde o komerční výsledky. I když to, s jakou suverenitou zamávala novinka jeho Prago Union s tuzemskou prodejní hitparádou, když se stala nejprodávanějším titulem v zemi, taky o něčem vypovídá. Zatímco tuzemská hiphopová scéna se nachází ve fázi generačního rozkolu, hledání nového směru a výpovědi, která by byla hlubší než „hop-hop-strop-strop“, dal jeden z jejích veteránů dohromady album, které má myšlenku, je chytlavé na první poslech, a přitom svoje vrstvy odkrývá s každým dalším přehráním. Smrt žije je opravdu přesně namíchané album, které díky textům i hudebnímu a hudebnickému přístupu překračuje hranice svého žánru. Kato to vetkl do sloganu „rap jsou kořeny, ne kmeny“. Z nahrávky je totiž patrné, že když jsou dobré písničky, na jejich stylu zas až tak nezáleží, jakkoli jsou do něj vrostlé neoddělitelně.

    Smrt žije je v jistém smyslu artikulací všeho, co má Kato za sebou. Jsou tu silné refrény s průzračností Chaozzu („Možná jsem moc, ale ty jsi nejvíc“ ve Varování), jsou tu opravdu podivné a zamotané příběhy za hranicí zhulenosti a mentálního zdraví („Jsem fialovej orangutan, kterej prdí propanbutan“ ve Vytrženém listu), je tu neodolatelný „zvýřatkový“ love song ze skutečného světa („Řekla, že by chtěla žít jako normální lidi, obyčejnej život, v noci spát, ve dne makat od nevidím do nevidím. Já na to: A ty jsi normální?“ v Normálních lidech). Nechybí emotivní a upřímný vzkaz zrovna narozené dceři, jehož vyznění podtrhává až eminemovský beat bez refrénu, („k čemu jsou ti moje přednášky, stejně si dáš plnej kotel prdelačky z každý porážky“ v Co si počnem). Všechny skladby jsou protkané Katovými slovními hříčkami z „písmenkový prapolívky“, jsou srozumitelné na první dobrou, i když automaticky počítají s druhým i třetím plánem. Je radost se k nim vracet.

    Kato is vzal to nejlepší sám ze sebe. Natočil desku, o které se bude brzy mluvit jako o klasice.

    Masterpiece

    1

    1

 
×
Čtete:
2016/8
Prago Union: Smrt Žije

Recenze

Recenze

Duel

Blink-182

California

Recenze

SMS recenze

Naživo

Black Sabbath

V posledním tažení

Naživo

Iron Maiden

Chtělo to jen lepší zvuk

Naživo

Headliner pontony

Kotel i piánko

Naživo

Rodriquez

Nostalgie, pokora i rozpačitost

Naživo

Fingers Up

Naživo

Tyler The Creator

Když je rap víc punk

Naživo

Rihanna

Jak odzpívat koncert zadkem

Naživo

The Dead Daisies

Rockový večer v nóbl prostředí

Naživo

Republic of Two

Melancholie mezi stromy

Kalendárium

Památné dny

Tipy

Kam vyrazit?

Festivaly 2016 úvod

Festivaly 2016

Festivaly 2016

Festivaly 2016

Tiráž

Tiráž

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.