-
1
1
SMS/RECenze
sms/rec
Když byl Amandě necelý rok, její rodiče se rozešli a s otcem navázala plnohodnotný vztah až po dvou dekádách. Kolekce společných coververzí Leonarda Cohena, Sinead O’Connor nebo třeba Johna Granta je završením pomyslného happyendu. Rovina otec a dcera, dva osobité hlasy a vřelý akustický doprovod zde září naplno. (VO)
Schodiště se svým melodickým bigbítem s výrazným akordeonem a sarkastickými texty v posledních letech poněkud zacyklilo v devadesátých letech. I pětici písniček z nového EP, ideálních pro letní parkety tancovaček, od jejich předchůdců odlišuje hlavně lepší zvuk. Nic proti. Možná by ale neuškodilo alespoň drobet ambicióznosti a inspirace u kapel mladších nejen věkem. (AKO)
Název pátého alba kytarovky Johnny Foreigner souvisí s buddhismem a označuje dojetí či melancholické okouzlení. Nic takového vás u poslechu bohužel nečeká. Po dekádě na scéně je londýnská formace pořád stejná. Trocha indie rocku, špetka pop-punkových rysů, sem tam zábavný refrén a tím to hasne. Album neurazí, znovu si ho ale asi nepustíte. (VOT)
Rozmazaný pop s kontrastem folkové kytary a seversky chladné elektroniky? Proč ne? Introvertní melancholie pražského dua působí trochu ztraceně a nejistě, ale svou zasněnou náladou přesně zapadají do současných útěků od syrové reality. Posmutnělé EP pro emotivní jedince, vhodné i jako účinný lék na depresivní stavy. (AKO)
Čtvrtá deska multiinstrumentalisty Jeroma Alexandera vás zavede na planetku melancholie, sametového vokálu a nevšedních zvuků, které budete postupně objevovat s každým dalším poslechem. Z původně instrumentálního akustického projektu se vyklubal progresivní počin s duší a prvky elektroniky. Message to Bears je něžná záležitost, která pohladí i inspiruje. (VOT)
Pokud nějaký recept na spokojenost funguje, byli bychom pošetilí s touhou ho za každou cenu měnit. Jedenáctá řadovka Dinosaurů sice jede v zavedených kolejích, ale ani omylem nepřipouští vyčpělost, autopilota a obyčejnou rutinu. Naopak, je vlastně velmi svěžím albem post-reunionové éry kapely. Obzvlášť melodické zpěvy baskytaristy Lou Barlowa připomínají staré dobré Dinosaur Jr. a díky za to. Je fajn sledovat, jak se kapela zase vrací do kurzu. (KB)
Sestava pojmů a elitních person naší jazzové scény v čele s Marcelem Bártou a Jakubem Zítkem na svém třetím albu opět dokazuje schopnost muzikantské hravosti i experimentu tam, kde se jiní drží jistých mantinelů. Excelentní souhra, alternativní hledání, psychedelické plochy i magicky taneční groovy se spojují do řeky, ve které je radost si zaplavat. (AKO)
Pokud hledáte něco s absolutně současným r’n’b zvukem, nadstavbou a nespornou originalitou, pak právě A.CHAL by mohl být dobrá trefa. Hudební fajnšmekři ho milují a Welcome to GAZI je zatím nejpovedenější komplet tohoto v Peru narozeného producenta. Lákavé na jeho produkci je, že neodkrývá vše hned, ale musíte se k tomu trochu probojovat. Stojí to za to. Sexy trap a melancholie. (KB)
Uvěřitelných pop-punkových desek dneska vychází málo. Jedni ze zásadních pionýrů stylu, kapela Descendents z jižní Kalifornie, vydala letos, po dvanácti letech album Hypercaffium Spazzinate a s radostí lze říct, že patří k tomu nejlepšímu v jejich třicetileté kariéře. Descendents hrají i dnes punk rock z toho samého důvodu jako kdykoli předtím – zkrátka protože chtějí a musí. A na výsledku je to znát. Čirá radost. (KB)
Good Charlotte – hvězdy světové pop–punkové scény. Bejvávalo! Před lety. Kapela v čele s bratry Maddenovými, kteří se zařadili mezi americké celebrity, když pojali za manželky slavné herečky, se pořád snaží dokázat, že má na to vrátit se na výsluní. Výsledek neudělá díru do světa ani ostudu. (IB)
Druhé LP londýnské dvojice Joe Andrews a Tom Halstead přináší další mrazivý závan z progresivního labelu Blackest Ever Black. Minimalistické, ale vysoce expresivní ambient techno s jemně industriální atmosférou je jako stvořené pro všechny, které přitahuje pustá náruč urbanistického světa a ožívají v ní. (VO)
Neopakovatelně povznášející deska ve zlých časech. Tak by se dalo jednoduše charakterizovat album Freetown Sound. Blood Orange není nikdo jiný než Dev Hynes, původně člen Test Icicles, později známý pod jménem Lightspeed Champion. Skládal pro FKA twigs, Florence and the Machine nebo Chemical Brothers. Jeho nejnovější inkarnace je milostný dopis poslaný zpět do osmdesátek, kdy lidé chtěli jen bezstarostně tancovat. Funk nezněl v současné době líp než na tomhle albu. Budete ho neskonale milovat. (KB)
Ukázková kompilace. Na dvou CD zahrnuje jak hity, tak rarity, ale i živáky, rozhlasové sety nebo kousky ze speciálních nahrávek. Poctivé a syté menu. Přesto doporučujeme koupit de luxe verzi obsahující třetí placku se skladbami Air v podání Becka, Depeche Mode, MGMT nebo Davida Bowieho. Lahůdka! (JK)
Tohle album má hned od začátku ve vínku několik superlativ. Zaprvé MC Trim je stará známá grimeová figurka a jeden ze zakládajících členů svého času zásadních Roll Deep. Druhé wau přichází s dekódováním labelu 1-800 Dinosaur. Je to totiž kreativní uskupení, sestávající z Jamese Blakea, Floata, Trima, bubeníka Mr Assistera, kytaristy Airheada a DJ Klause. Pokud vás baví anglický grime, ale neholdujete klišé, tohle bude deska pro vás. Brilance. (KB)
Osmá studiová deska DJ Khaleda je přehlídkou jmen, která v současné době tvoří mainstreamovou rapovou hru. Na to, že DJ Khaled přes svoje tracky sám jako interpret občas oddeklamuje leda tak pár vět, podařilo se mu dostat na album vedle sebe skoro všechny. Jay Z, Lil Wayne, Drake, Nas, Travis Scott, Kendrick Lamar, Future, Gucci Mane, Big Sean, Chris Brown, Wiz Khalifa, Wale, Rick Ross Yo Gotti... a tím seznam nekončí. Stačí to ale? Ne, myslím, že ani tak ne. (KB)
Skotští Departures jsou kapelou, která kombinuje post hardcore, tradiční rockové postupy s čistou a nefalšovanou hardcore agresivitou. Třetí album je zatím masterpiece jejich dosavadní kariéry. Pochopitelně někomu může přijít přehnaně melodramatické a afektované, ale v rámci stylu naprosto funkční. Melodický hardcore model 2016. Yes! (KB)
Britskému vintage syntezátoru Cheetah MS800 je prý těžké dostat se na kobylku, a proto bývá silně opomíjený. Mistr Aphex Twin na něm ale postavil celou nahrávku a garantuje naprosté zvukové požitkářství. Díky enigmatické umírněnosti i nečekané chytlavosti se řadí k tomu nejlepšímu, co po předlouhé odmlce vydal. (VO)
První regulérní release producenta Mikea Volpea vytváří schizofrenní dojem dvou alb v jednom. Napřed sebevědomě stvrzuje pověst špičky cloudrapového fenoménu a vzápětí si pootevírá dvířka do popového hájemství. Je to odvážné a obě části mají své brilantní momenty, navzájem si ale brání plně vyniknout a nutí vyzobávat. (VO)
Jack & Amanda Palmer
You Got Me Singing
SCHODIŠTĚ
Polokruh
JOHNNY FOREIGNER
MONO NO AWARE
SUNDAYS ON CLARENDON ROAD
Pale Blue Dot
MESSAGE TO BEARS
CARVED FROM TIDES
Dinosaur Jr.
Give A Glimpse Of What Yer Not
MUFF
Hypnotix
Bum BumA.CHAL
Welcome to GAZI
Descendents
Hypercaffium Spazzinate
Good Charlotte
Youth Authority
Raime
Tooth
Blood Orange
Freetown Sound
Air
Twentyears
Trim
1-800 Dinosaur Presents Trim
DJ Khaled
Major Key
Departures
Death Touches Us, From the Moment We Begin to Live
Apex Twin
Cheetah (EP)
Clams Casino
32 Levels
Předchozí článek:
Blink-182: California
Další článek:
Black Sabbath: V posledním tažení