Pravidelně ze světa vážné hudby v podobě honosné i obyčejné

| Dagmar Pecková | Michael Barenboim a Ondrej Lenárd | | Ludwig van Beethoven |

Mnohé. Alespoň soudě podle nového počinu nejznámější české operní pěvkyně světového formátu Dagmar Peckové. Ta se nyní pochlubila svým projektem s názvem Hříšnice. Poněkud kontroverzní téma na klasickou hudbu, chtělo by se říct. Ale neznamená to nic menšího, než že si tato fenomenální mezzosopranistka střihne na novém albu role osudových „hříšnic“, jako jsou Mariottova Salomé, Máří Magdalena, Herodiada, Medea, Dalila či Elektra ze stejnojmenné opery Richarda Strausse. Árie spatří světlo světa pod záštitou společnosti Supraphon 27. března.

Co mají společného

opera a psychiatrie?

„Má nová nahrávka je o hříchu a o odpuštění. Věřím, že příběhy hříšnic, hudba i zpěv, které toto album přináší, poskytnou zároveň impuls k zamyšlení. Odpuštění je samo o sobě léčebným fenoménem. To mezilidské vztahy i duše potřebují, aby byly zdravé,“ říká operní diva a vysvětluje tak dramaturgické směřování celého projektu. Tím je právě ono propojení hudby a sondování do lidské, vlastně ženské duše. Zajímavé je, že za touto myšlenkou kromě samotné zpěvačky stojí také muž – psychiatr William Didden. Na nahrávce Dagmar Peckovou doprovodila Slovenská filharmonie a Slovenský filharmonický sbor pod taktovkou dirigenta Aleksandra Markoviče.

Radost si všichni milovníci netradičně tradiční hudby mohou udělat již 24. března a navštívit slavnostní galakoncert v pražském Rudolfinu, kde nebudou chybět další hosté, například slovenský basista Peter Mikuláš či sopranistka Ivana Veberová. Pod vedením Aleksandra Markoviče se tentokrát představí PKF – Prague Philharmonia a vstupenky jsou k dispozici v sítích Ticketportal a Ticketpro. Pokud chcete vědět víc, můžete v tomto Headlineru pokračovat ve čtení velmi zajímavého rozhovoru s tak osobitou dámou, jakou bezesporu Dagmar Pecková je.

24. 3. Dvořákova síň Rudolfinum (galakoncert u příležitosti křtu CD)

18. 6. Koncertná sieň Slovenskej filharmónie Bratislava

25. 6. Hudební festival L. van Beethovena – Koncertní sál Domu kultury Teplice

Houslový virtuos Michael Barenboim si znovu zahraje s českými symfoniky

Když se řekne Barenboim, většině fanoušků klasiky vytane na mysli vynikající pianista a světoznámý dirigent, který se proslavil také svou snahou o usmíření mezi Izraelem a palestinskými Araby a jenž je nositelem několika čestných řádů. Sedminásobný držitel Ceny Grammy má také syny. Zatímco starší syn David je manažerem a textařem německé hiphopové kapely, druhý se potatil o něco více, stal se neméně slavným houslovým virtuosem a nyní patří k nejvyhledávanějším interpretům z mladší generace hudebníků. Řeč je o Michaelu Barenboimovi. Tento mladík se v roce 2013 v lázních Wiesbaden setkal s hudebníky ze Symfonického orchestru Českého rozhlasu a vedoucím tohoto tělesa Ondrejem Lenárdem, aby společně odehráli Bruchův houslový koncert č. 1 g moll.

Výsledkem spojení a naladění se na stejnou notu byl slib, že si hraní zopakují také před českým publikem. Uplynuly dva roky a Dvořákovu síň pražského Rudolfina rozezní 16. března v opětovném shledání ta samá tklivě dramatická melodie. Dalším nevšedním zážitkem bude jistě i orchestrální prvotina Lukáše Hurníka Souvětí pro orchestr, od jejíhož vzniku uplynulo dvacet let, a První symfonie vídeňského skladatele Johannese Brahmse označovaná též jako Beethovenova desátá. Ta i přes zčásti hanlivé přízvisko (chápeme-li Brahmse jako Beethovenova epigona) naplňuje koncertní sály po celém světě k prasknutí. Přímý přenos z výjimečného večera bude přenášet ČRo Vltava.

Američtí vědci se snaží přinést důkaz o tom, co milovníci hudby už dávno vědí. Totiž že kvalitní hudba se dá napsat pouze srdcem

Že byl Ludwig van Beethoven, od jehož úmrtí uplyne 26. března 188 let, ve svých padesáti letech dočista hluchý, a přesto stále komponoval, ví dnes již kdejaké školou povinné dítko. Že má jeho hudba vliv na srdeční rytmus ještě nenarozeného plodu zase ví spousta poloalternativních a pseudointelektuálních nastávajících maminek. Ale nyní se dal dohromady tým vědců z Michiganské a Washingtonské univerzity čítající kardiologa, muzikologa a experta na historii lékařství, kteří se zaměřili na to, že mnohé nejslavnější skladby kopírují tlukot mistrova srdce a že některé nečekané rytmické a tóninové změny, které jsou pro jeho skladby typické, byly pravděpodobně způsobeny srdeční arytmií.

„Když srdce tluče nepravidelně, děje se tak podle předvídatelných schémat. My si myslíme, že jsme identifikovali taková schémata v některých Beethovenových dílech,“ uvedl Joel Howel, profesor interního lékařství z Michiganské univerzity, jenž je jedním z autorů studie zveřejněné v odborné vědecké publikaci Perspectives in Biology and Medicine.

„Vzájemné působení mezi myslí a tělem podmiňuje způsob, jakým prožíváme skutečnost, včetně fyzických projevů těchto pocitů,“ říká dále Howel a dodává, že právě některé části skladeb dovršitele první vídeňské školy klasicistní hudby se dají schematicky zachytit a přiřadit k tomu, co se děje při arytmii, tedy když srdce bije příliš rychle, příliš pomalu nebo nepravidelně. Příkladem za všechny je skladba Cavatina a její finále smyčcového kvartetu B dur opus 130, které prý Beethovena dojímalo až k slzám. Ke

konci této části slavného díla se tónina nečekaně mění a přechází do C dur, čímž předjímá nerovnováhu rytmu, vyvolává pocity smutku, dezorientace a „nedostatku dechu“. I v poznámkách samotného skladatele je tento přechod označen jako beklemmt, což lze z němčiny volně přeložit jako „se smrtí v srdci“. Takto myšlená smrt v srdci může podle autorů studie znamenat smutek, ale i pocit tlaku vyvolaný srdečními problémy. I v jiných skladbách se dá snadno ověřit opakování onoho schématu, jmenujme například klavírní sonáty A dur opus 110 nebo Es dur opus 81 zvanou Les Adieux, jež byla zkomponována v době obležení Vídně Francouzi roku 1809. Beethoven trpěl spoustou zdravotních neduhů – cirhózou jater, žlučovými kameny, problémy s ledvinami, Pagetovu chorobu (deformace kostí) nevyjímaje, ale nejznámější byla samozřejmě jeho hluchota. Právě ta by měla být klíčem k tomu, proč hudba německého skladatele kopíruje srdeční rytmus. Údajně totiž způsobila zbystření ostatních smyslů a zvýšenou vnímavost k srdečnímu rytmu.

„Nemůžeme s jistotou vědět, zda a do jaké míry takovými problémy trpěl. Můžeme se ale pokusit vysvětlit staré lékařské popisy ve světle dnešních znalostí. A přítomnost arytmie odpovídá mnoha dalším chorobám tohoto hudebníka,“ uzavírá práci kardiolog Zachary Golberger.

Takže až příště půjdete na vyšetření se srdcem a dostanete do ruky svůj elektrokardiogram, zkuste na něj načrtnout notovou osnovu. Třeba z toho, kromě výměny chlopně, vyroste něco opravdu velkého.

Beethoven:

String Quartet op. 130 – Cavatina