Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Novinky

Co se děje

Headparáda

Headparáda

Co poslouchá...

Lenka Klicperová

Headliner 1/2

Pipes and Pints

Headliner 2/2

Kapely s dudama

Čerstvé (z)boží

Ponk

TOP

Chemical Brothers

Jídlo

Festivalové bašty

Publicistika

Zneužil mě manažer

Pozvánka

Desperados High Jump 2015

Rozhovor

Tomáš Klus

Kariéra

BÁJEČNÁ LÉTA S KLUSEM

Rozhovor

Julian Casablancas

Hlášky

Blackmore‘s Night

Headliner 1/3

Patti Smith

Headliner 2/3

Patti Smith

Headliner 3/3

Patti Smith

Rozhovor

Lindemann

Songstory

Do They Know It’s Christmas / We Are The World

Dialog

Primavera Sound 2015

TOP

Village People

Story 1/2

Frank Zappa

Story 2/2

Frank Zappa

Čerstvé (z)boží

Mayen

TOP

Knih’o’moll

Stop

Zákaz vjezdu

Anketa

Stalo se

Insider

Mel Bush

Story

Natalie Imbruglia

En Face

Noisy Pots

Rozhovor

Sifon

Reportáž

Rock For People

Téma 1/2

Sběratel

Téma 2/2

Sběratel

Pohled

Taylor Swift vs. Apple

Ženský element

Ella Eyre

Test

H-D kvíz

Televize

Videorama

Hip Hop

Elementy ulice

Klasika

Teď vážně

Folk

Bez cancáku

Mluvené slovo

Vyprávěj

Hard & Heavy

Ocelové srdce

Jazz & Blues

Bluesbar

Indie

Ty kytary

Alternativa

Kroky pod zem

EDM

MDMA

Odjinud

Mimochodem

Festival

Okoř PR článek

Recenze měsíce

Refused

Recenze

Recenze 23. 7. 2015

  •  
     

    rec

    Oval
     

    enze

    RectangleRectangleRectangleRectangleRectangleRectangleRectangleRectangle Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    recenze

    1

  • Oval

    zpet

    Polygon PolygonPolygon

    Mika

    No Place in Heaven

    GraphicLine
    EPS
    PDF
    PolygonRectangle
     

    Jah9 – Avocado

    Děkuji, raději avokádo

    Britsko-libanonský zpěvák natočil další popovou desku podle příručky Jak se dostat do rádií.

    Zralé avokádo poznáte podle zelené tečky po stopce a tmavší kůry. Na omak by mělo být měkčí, ovšem ne příliš. Avokádo rozřízněte podélně, nůž zasekněte do pecky, cukněte s ním a avokádo by se mělo rozpadnout na půlky. Pecku vysekněte nožem. V jedné ruce držte půlku avokáda a lžící vyberte lahodnou dužinu. Tu rozkrájejte na drobné kousky a vložte do misky. Avokádo zalijte panenským olivovým olejem, šťávou z poloviny limetky, přidejte utřený stroužek česneku, najemno nakrájenou čerstvou chilli papričku, špetku soli a jemně namletý černý pepř. Vidličkou pak vše rozetřete na jemnou kaši, pro perfektní konzistenci je nutné proces opakovat i několik minut. Několik cherry raj­čat rozkrájejte na čtvrtiny a nožem vyberte semínka, která nebudete potřebovat. Samotnou dužinu pak nakrájejte najemno, to samé udělejte s jednou až dvěma šalotkami. Vše pak vmíchejte do jemného dipu. Avokádové guacamole nakonec zakápněte olivovým olejem (díky tomu neztmavne) a nechte v lednici vychladit. Můžete ho posypat najemno nakrájenou petrželí nebo koriandrem, podáváme s opečenou bagetou.

    Tohle není omyl a pomatení textů. Jen je rozumnější čas věnovat přípravě avokádového pokrmu než soustředěnému poslechu desky, na které polozapomenutý popový zpěvák vykrádá Freddieho Mercuryho, Robbieho Williamse a další hitmakery, čechrá si u toho kudrlinky a tváří se roztomile.

    1. Talk About You

    2. All She Wants

    3. Last Party

    4. Good Guys

    5. Oh Girl You‘re The Devil

    6. No Place In Heaven

    7. Staring At The Sun

    8. Hurts

    9. Good Wife

    10. Rio

    11. Ordinary Man

    GroupGroup
    GraphicLine

    Ondřej Horák

    text

     
    GroupPolygon
     
     

    9

    GraphicLine

    recenze

    2

     
     
  • Oval

    zpet

    Polygon PolygonPolygon

    Owl City

    Mobile Orchestra

    GraphicLine
    EPS
    PDF
    PolygonRectangle
     

    Verge

    Dobře zabalená nuda

    Americký multiinstrumentalista Adam Young aka Owl City na novince nabízí slušnou vatu pro rádia.

    Mobile Orchestra je rádiová záležitost se vším dobrým i špatným, co k tomu patří. Líbivé melodie, veselé aranže, jasný záměr hlavně bavit a rozdávat instantní dobrou náladu. Poplatné jsou tomu i texty, které místo sofistikovaných myšlenek přinášejí jasné obrazy na první dobrou typu: „Jako malý kluk jsem sbíral figurky Star Wars a hrál si s nimi na zadním sedadle školního autobusu.“ Kdo by tohle v rádiu přeladil?

    Jenže to je i hlavní problém desky. Owl City zkrátka být přeladěn nechce a k tomu jako kdyby směřoval veškeré momentální ambice. Žádná z nových věcí se nevyrovná staršímu hitu Fireflies, ale téměř všechny opakují jeho model. Ve výsledku tak připomíná nová deska známý balíček kulatých žvýkaček – každá má jinou barvu, ale všechny chutnají stejně přeslazeně.

    Owl City má pověst projektu, který umí míchat elektroniku, indie, pop i songwriterství do jakéhosi alternativního synthpopu 21. století. Tahle pověst ale s novou deskou dostala trhliny, neboť na ní pop vítězí na plné čáře a Adam Young místo po festivalových pódiích pomrkává spíš po šablonovitosti odpolední rozhlasové rotace. Nová deska příjemně prošumí a ve vzduchu zůstane jediná otázka. Proč si ze všech kapel na světě pozval jako hosty zrovna Hanson?

    1. Verge

    2. I Found Love

    3. Thunderstruck

    4. My Everything

    5. Unbelievable

    6. Bird With a Broken Wing

    7. Back Home

    8. Can‘t Live Without You

    9. You‘re Not Alone

    10. This Isn‘t The End

    GroupGroup
    GraphicLine

    Jarda Konáš

    text

     
    GroupPolygon
     
     

    9

    GraphicLine

    recenze

    3

     
     
  • Oval

    zpet

    Polygon PolygonPolygon

    Lil Wayne

    Free Weezy Album

    GraphicLinePolygonRectangle
     

    Living Right f. Wiz Khalifa

    Ztracen na svobodě

    Ne že by Lil Wayne neměl co říct, ale dost často tápe nejen v obsahu, ale i ve formě

    Free Weezy Album, oficiálně zkracované na FWA, je jedenáctá deska amerického rappera Lil Wayna. Samotného mě to číslo překvapilo. A také mi došlo, kolik se toho událo a jak si Lil Wayne vlastně v současné době stojí po tak dlouhé, na jednu stranu požehnané, na druhou prokleté kariéře. Co můžeme v roce 2015 čekat od někoho, jehož větší část hudební pozůstalosti je oznámkována souslovím „jen oukej“? Podepsala se na tom spousta průšvihů, kriminál, tahanice s labelem Cash Money, nekonečné soudní průtahy a následné odklady vydání desek, místo nichž se sekal jeden mixtape za druhým? Otazníků by mohla být ještě tuna, ale fakt je, že FWA je po více než dvou letech do jisté míry autorské album s originálním materiálem.

    Po otvíracím singlu, který dal Wayne volně ke stažení, je hned druhá věc He’s Dead jako tobogan do olejnatých vod. Těžký track s nálepkou „I’m a motherfucking ghost“ rekapituluje znovu nabitou uměleckou svobodu. Není na desce sám, směle mu sekunduje třeba pomalá a dusná Psycho. Další polohou je I Feel Good, samplující Jamese Browna, kterou střídá přeprodukovaná patetická pop hop slaďárna My Heart Races On. Je to přesně ten druh „umění“, pro které má angličtina výstižný výraz „corny“, tedy s trapností se snoubící topornou snahu být übercool. Jako by Wayne tápal a lavíroval mezi svrběním dělat odtažité experimentální tracky nebo žebříčkové hity a zůstal zaseklý někde mezi. A tak se dostavuje pocit, že celá kolekce je přece jenom spíš něco mezi očesanou řadovkou, semi-mixtapem a marketingovou záležitostí dohromady. Protože pořád visí ve vzduchu otázka, zda se dočkáme stále odkládaného alba Tha Carter V, místo kterého nám Wayne naservíroval právě FWA. Ne že by alespoň půlka z patnácti věcí nebyla dobrá. Jenže třeba Post Bail Ballin má skvělý beat a je vlastně hrozně nakopávací, ale otravný autotune nadšení zabíjí. Podobně to je s I’m That Nigga, v níž by stačilo, kdyby se ujištění, že Wayne je „nigga“, neopakovalo dvě stě sedmdesátšestkrát.

    Group

    1. Glory

    2. He’s Dead

    3. I Feel Good

    4. My Heart Races On f. Jake Troth

    5. London Roads

    6. I’m That Nigga f. HoodyBaby

    7. Psycho

    8. Murda f. Cory Gunz, Capo & Junior Reid

    9. Thinking Bout You

    10. Without You f. Bibi Bourelly

    11. Post Bail Ballin

    12. Pull Up f. Euro

    13. Living Right f. Wiz Khalifa

    14. White Girl f. Jeezy

    15. Pick Up Your Heart

    GroupGroup
    GraphicLine

    Kay Buriánek

    text

     
    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    recenze

    4

  • Oval

    zpet

    Polygon PolygonPolygon

    The Orb

    Moonbuilding 2703 AD

    GraphicLine
    EPS
    PDF
    PolygonRectangle
     

    Moonbuilding 2703 AD

    Stále na orbitu

    The Orb jsou stále na hranici skvělé sci-fi a vybledlého výtahového ambientu.

    V současnosti, pět miliard kilometrů od Země, po deseti letech cestování vesmírem, se kolem Pluta prohnala sonda New Horizons. Mohli jsme vidět unikátní snímky planety, o které skoro nic nevíme, a přemýšlet nad vzdálenostmi a veličinami, kterým nerozumíme a nikdy rozumět nebudeme. Obrazně řečeno, zvuky vzdáleného vesmíru pro nás byly, jsou a budou lákavé a stejně exotické jako dráždivé představy o existenci či neexistenci jiných planetárních obyvatel.

    Podobně tajuplné, s notnou dávkou retro vůní, je i nahlédnutí do nové desky The Orb. Mozek dua Alex Paterson měl vždycky slabost pro kosmické zvuky a nejinak je tomu i na posledním vydaném albu s lehce tajemným a technokratickým názvem Moonbuilding 2703 AD. Pokud nějak chápete obrovskou a prostornou škatuli s označením moderní elektronická hudba a máte pocit, že se v ní vyznáte, neznamená to ještě, že budete rozumět The Orb. Stejně jako na čtrnácti předchozích vydaných deskách i na novince s kolegou Thomasem Fehlmannem pracují tvrdohlavě staromilsky s elementy dubu, ambientu, trochou starého housu a techna a sci-fi tématy. A staví koherentní telemost mezi současností a jejich debutem Adventures Beyond The Ultraworld z roku 1991.

    Baví vás žvýkat magické houby a kouřit trávu? Vítejte, lehce batikovaný svět The Orb je i vaším. Snadno se v něm ztratíte a rozplynete do jiného skupenství. Není to jen tím, že každá ze čtyř koncepčních kompozic alba má přes deset minut. Struktury jsou hypnotické s tempem hodně blízkým lidskému tepu, takže je velmi snadné se nechat vtáhnout a pohltit. Bylo by smutné, kdyby po tolika letech jedni z lídrů scény nedokázali podmanivě proměnit svoji uměleckou expresi v čirý ambientně-houseový perfekcionalismus. A tak je třeba asi na Moonbuilding 2703 AD nahlížet. Ale hranice mezi dynamickou strukturovanou divností, neřkuli spektakulárním sci-fi materiálem a lehce vybledlým výtahovým ambientem, může být nebezpečně tenká.

    1. God‘s Mirrorball

    2. Moon Scapes

    3. Lunar Caves

    4. Moonbuilding 2703 AD

    GroupGroup
    GraphicLine

    Kay Buriánek

    text

     
    GroupPolygon
     
     

    9

    GraphicLine

    recenze

    5

     
     
  • Oval

    zpet

    Polygon PolygonPolygon

    The Selecter

    Subculture

    GraphicLine
    EPS
    PDF
    PolygonRectangle
     

    Karma

    Zaseknuti v minulosti

    Kouzlo britských The Selecter spočívá v nesmrtelných hitech, nová deska ale postrádá i ty smrtelné.

    Legendární britská kapela byla ve svízelné situaci už před vstupem do studia. Na její novou desku totiž nikdo není moc zvědavý. Fanoušci chtějí slyšet staré hity a nestárnoucí klasiky. Chtějí sborově zpívat hymny hnutí 2tone, jež na začátku 80. let spojovalo všechny přehlížené a ztracené děti Británie, které našly domov v městských pouličních subkulturách. Generační kolegové to vědí, nový materiál se prakticky neobtěžují vydávat.

    Z tohoto hlediska je nová deska od Pauline Black a spol. sympatický krokem. Jenže je tu zádrhel. Takřka všechny původní hity kapely napsal kytarista Neol Davies, který provozuje své vlastní The Selecter a s Pauline Black nemluví. Nové desce tak chybí přímočarost, silná hesla a především hity. Jejich absenci neschová ani producent Prince Fatty, který stojí například za poslední deskou The Skints. Ti jsou mladou krví druhodobého žánru a zároveň jeho senzací. Jejich tvorba totiž disponuje svěžestí a diverzitou, kterou je na Subculture těžké hledat.

    The Selecter spíš nenápadně těží ze starých dobrých časů. Temná Breakdown náladou připomíná epický Ghost Town, Walk the Walk je zase postavena na dechové lince, která je nápadně podobná hlavnímu motivu z mnohokrát hraného hitu A Mes­sage to You, Rudy. Obě písně proslavili slavnější The Specials a patří do zlatého fondu žánru. Velmi podivnou skladbou je cover This is the Night. Víc než cokoli jiného je otravný, Pauline Black není Patti Smith a naráží na limity hlasu. Ten funguje především ve štěkavých linkách a neučesaném drzém projevu. Fanoušky žánru album Subculture pravděpodobně potěší, vesměs jde ale o písně, které klidně mohly vzniknout před třiceti lety. Dnes jim prostě chybí autenticita doby.

    1. Box Fresh

    2. It Never Worked Out

    3. Open Goal

    4. Breakdown

    5. Karma

    6. See Them a Come

    7. Because the Night

    8. Stone Cold Sober

    9. Walk the Walk

    10. Babble On

    11. Hit the Ground Running

    12. Still I Rise

    GroupGroup
    GraphicLine

    Ondřej Horák

    text

     
    GroupPolygon
     
     

    9

    GraphicLine

    recenze

    6

     
     
  • Oval

    zpet

    Polygon PolygonPolygon

    Little Boots

    Working Girl

    GraphicLine
    EPS
    PDF
    PolygonRectangle
     

    Better In The Morning

    Peroxidový synthpop

    Cukrkandlové popové tančírny v nálevu z divné elektroniky. To je nová deska Little Boots.

    Při první kolizi s Working Girl jsem si, nevím proč, vybavil našeho tančícího šéfredaktora Jardu. A začal jsem se usmívat. Ne smát, usmívat. Křehká peroxidovka Victoria Hesketh alias Little Boots sice vypadá tak, že byste jí dali lízátko, ale už má také v tom masomlýnku indie pop music něco za sebou. Možná může vypadat lehce naivně, ale svoji třetí desku vydává na svém vlastním labelu On Repeat Records. Vlastně jen její vstup do světa vyšší hudební společnosti byl zprostředkován Atlanticem, dnes už za sebou velký label nepotřebuje. Není také žádná kikina. Jako členka elektropunkové kapely Dead Disco se otrkávala už od roku 2005, aby po jejím rozpadu vymodelovala své současné alter ego Little Boots a dala se na syntetický pop. Málokdo ví, že se mihla i u nás, paradoxně ne v Praze, ale v Karlových Varech v rámci filmového festivalu v roce 2012 na party časopisu Filmstage a jako dýdžejka. Její vztah k diskokouli a flitry pokrytému parketu je pevný a trvá dodnes. I když je nutno říct, že Working Girl je spíš odraz hluboké městské noci se špetkou sentimentu, a ne úplně piškotékových bezstarostností a rozjíveností.

    Kdyby Pet Shop Boys brali holky, hodila by se k nim. Protože Working Girl je od začátku až dokonce perfektně vyprodukovaný, pastelový, snový, byť lehce anemický popíček. Místa zasahující do devadesátkového housu a syntetických basových linek, které se učily u pana Morodera zabalené intimnosti, jsou sympatická. Co to trochu kazí, je tenký hlásek Boots, který při jejích zpovědích postrádá dramatičnost a prostě text nedoručí tak, aby v nás cokoli z něj zůstalo. A navíc, prostě těch dvanáct kousků a intro je tak trochu moc, bylo by z toho fajn EP. Takže nakonec aspoň to vlnění v bocích, no. To půjde. A kdyby náhodou ne, máme někde v záloze Jardovo video z večírku Headlineru, které i vás roztančí spolehlivě.

    1. Intro

    2. Working Girl

    3. No Pressure

    4. Get Things Done

    5. Taste It

    6. Real Girl

    7. Heroine

    8. Interlude

    9. The Game

    10. Help Too

    11. Business Pleasure

    12. Paradise

    13. Better In The Morning

    GroupGroup
    GraphicLine

    Kay Buriánek

    text

     
    GroupPolygon
     
     

    9

    GraphicLine

    recenze

    7

     
     
  • Oval

    zpet

    Polygon PolygonPolygon

    Petr Linhart

    Rozhledna

    GraphicLine
    EPS
    PDF
    PolygonRectangle
     

    Euronight má zpoždění

    Písně jako pohlednice

    Třetí sólovka vnímavého barda Petra Linharta staví na obraznosti a poetice krajinkářství.

    Na Rozhledně je cítit autorovo působení v alternativní kapele Majerovy brzdové tabulky. Nový repertoár totiž přešlapuje mezi písničkařinou a ryze kapelním folkem, další dílky do mozaiky přidává široký seznam hostů čítající třeba Ivu Pazderkovou nebo Františka Segrada. Linhartovi spoluhráči jsou navíc zárukou precizní instrumentality, o kterou se opírá nenápadně, ale s jistotou.

    Pojítkem desky je tak především autor-vypravěč, který slovy rozhodně nešetří a vrství na sebe rýmované obrazy, stejně jako malíř nanáší barvy na plátno. Jednotlivé písně tak fungují jako jakési momentky, pohlednice zaslané z Rozhledny lišící se podle toho, jakým směrem zrovna lehce romantický, lehce melancholický pozorovatel Linhart hledí.

    Rozhledna zní trochu jako zhudebněné Zmizelé Sudety, je cítit silný vztah k místu i radost z objevování příběhů, které nabízí. Ale slyšíme i jiné, například o starém Kladnu nebo tichomořských ostrovech. Linhartova písničkařina je tak v našem folku zvláštním úkazem a po právu patří k jeho špičce. Vnímavý bard krajinkář, dalo by se říci. A důraz na místopisnou poetiku dodává i nádherný booklet od výtvarníků Karla Halouna a Luďka Kubíka.

    1. Zaječí

    2. Johann Anton Breite

    3. Nad vodou vznáší se Most

    4. To bylo to Kladno

    5. Letci a chodci

    6. Cargo

    7. Jezerský vrch

    8. Ostrovy

    9. Přísečnice

    10. Kristýno!

    11. Euronight má zpoždění

    12. Blackout

    GroupGroup
    GraphicLine

    Jarda Konáš

    text

     
    GroupPolygon
     
     

    9

    GraphicLine

    recenze

    8

     
     
  • Oval

    zpet

    Polygon PolygonPolygon

    Of Monsters And Men

    Beneath The Skin

    GraphicLine
    EPS
    PDF
    PolygonRectangle
     

    Human

    Tak zní Island

    Islandská formace novou deskou hudebně navazuje na debut. Jen citlivěji a melodičtěji.

    Of Monsters And Men ctí své kořeny – jejich styl se po čtyřech letech od vydání prvního alba prakticky nevychýlil ze svého kurzu, stále si zachovávají autentický zvuk i atmosféru. Skladby z Beneath The Skin jsou však hitovějšího rázu než ty z My Head Is An Animal, obsahují více přímočarých a zpěvnějších melodií a také svým aranžmá mají blíže ke středoproudému poprocku.

    Není to však limitující, ba naopak. Ač kapela možná lehce vypustila ze své hudby folkovou složku, vynahrazuje to velmi citlivou výstavbou skladeb, které dělají z Beneath The Skin pozoruhodně krásnou a emotivní desku. Sami členové přiznávají, že je pro ně mnohem osobnější a niternější než debut. A je také mnohem více kompaktní – nejsou to jen písně, které by měly tendenci stát samy o sobě, album funguje jako celek. Naprosto nic z něj nevyčnívá, každý jednotlivý prvek přesně zapadá do celého konceptu.

    Ať už jsou to dynamicky výraznější skladby jako Human, Winter Sound, či tklivé balady I Of The Storm a Organs, mají v sobě tajemnost a živelnost, které jsou svým způsobem charakteristické pro islandskou hudbu. A i když už kapela hranice své rodné země přerostla, inspirace drsnou, ale oslnivě krásnou severskou krajinou je nepopiratelná. Pokud by se samotná podstata Islandu dokázala projevit hudbou, zněla by přesně jako Beneath The Skin – majestátně a temperamentně, ale i pokorně a klidně.

    Group

    1. Crystals

    2. Human

    3. Hunger

    4. Wolves Without Teeth

    5. Empire

    6. Winter Sound

    7. Slow Life

    8. Organs

    9. Black Water

    10. Thousand Eyes

    11. I Of The Storm

    12. We Sink

    13. Backyard

    GroupGroup
    GraphicLine

    Michael Švarc

    text

     
    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    recenze

    9

     
     
 
×
Čtete:
2015/7
Recenze 23. 7. 2015

Recenze 1/2

Recenze 2. 7. 2015 1/2

Recenze 2/2

Recenze 2. 7. 2015 2/2

Duel

Tomáš Klus

SMS/REC

SMS/RECenze

Naživo

Lindsey Stirling

Naživo

Blackmore‘s Night

Naživo

Prague Proms

Naživo

The Gaslight Anthem

Naživo

Alt-j

Naživo

Body Count feat. Ice T

Naživo

United Islands

Naživo

Blur

Naživo

BiggBoss All Stars Team

Naživo

Tomáš Klus

Naživo

Dream Theater

Naživo

Eagles of death metal

Tipy

Kam vyrazit?

Festivalový speciál 1/3

FESTIVALY 2015

Festivalový speciál 2/3

FESTIVALY 2015 - červenec

Festivalový speciál 3/3

FESTIVALY 2015 - srpen/září

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.