Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Novinky

Co se děje

Headparáda

Headparáda

Co poslouchá...

Lenka Klicperová

Headliner 1/2

Pipes and Pints

Headliner 2/2

Kapely s dudama

Čerstvé (z)boží

Ponk

TOP

Chemical Brothers

Jídlo

Festivalové bašty

Publicistika

Zneužil mě manažer

Pozvánka

Desperados High Jump 2015

Rozhovor

Tomáš Klus

Kariéra

BÁJEČNÁ LÉTA S KLUSEM

Rozhovor

Julian Casablancas

Hlášky

Blackmore‘s Night

Headliner 1/3

Patti Smith

Headliner 2/3

Patti Smith

Headliner 3/3

Patti Smith

Rozhovor

Lindemann

Songstory

Do They Know It’s Christmas / We Are The World

Dialog

Primavera Sound 2015

TOP

Village People

Story 1/2

Frank Zappa

Story 2/2

Frank Zappa

Čerstvé (z)boží

Mayen

TOP

Knih’o’moll

Stop

Zákaz vjezdu

Anketa

Stalo se

Insider

Mel Bush

Story

Natalie Imbruglia

En Face

Noisy Pots

Rozhovor

Sifon

Reportáž

Rock For People

  • RectangleGraphicLine

    text lucie drugdová

    foto petr klapper

    GraphicLine

    Rock For People

    Ve vitríně neřesti

    Polygon
     

    9

    GraphicLine
     

    reportáž

    1

  • Hudební festival Rock for People je pro mnohé tradicí. Já se rozhodla tenhle „svět ve světě“ navštívit poprvé. Nelituju. Na královéhradeckém letišti jsem totiž byla svědkem jednoho koncertu z jiné dimenze, vystoupení dvou legendárních partiček i několika ztělesnění „naprosté odvázanosti“.

    GraphicLineGraphicLine
     

    Je pátek. Většina těch, kteří nedospávají čtvrteční popíjení, mluví o nadcházejícím večeru i o bídném programu z minulého dne, kdy návštěvníky evidentně nejvíc zaujaly stánky s pivem a zásoby vlastních flašek ve stanovém městečku. Jednadvacátý ročník festivalu Rock for People má podle všeho svůj vrchol ještě v záloze. Je jím právě prostřední den, na jehož konci vystoupí nu-metaloví divoši Limp Bizkit a konečně i americké ikony Faith No More.

    Přestože jsem na královéhradeckém festivalu poprvé, nejsem samotná, kdo je v davu ztracený. Celý Festivalpark totiž pořadatelé rozestavěli úplně jinak než v předchozích letech. A tak se s podobnými bloudícími zoufalci jako jsem já potkávám poměrně dost často. Zatímco někteří se v šíleném

    parnu svlažují naloženi v bazénu, jiní dávají přednost tomu přečkat snad třicetistupňové vedro napojeni na zavlažovací systém vychlazeného „Staráče“. My odolnější se vydáváme na vystoupení festivalových stálic z Vypsané fiXy.

    Pardubičtí perníkáři svým osobitým projevem a bezprostředností klasicky umocňují a dokreslují odpočinkovou náladu krásného dne, který ale rozhodně není smutný. Hozeni do pohody tak bereme na cestu místní delikatesu v podobě párku v rohlíku s plnotučnou a přesouváme se ze Staropramen stage na tu hlavní – Rock for People. Tam se už totiž štosují stovky fanoušků, maskovaných rapcore drsňáků Hollywood Undead. Přestože pro tohle odpoledne partička z Los Angeles své masky inspirované designem hokejových

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    reportáž

    2

  •  
    Rectangle
     
    GraphicLineGraphicLine

    hlas lidu

    Láďa (39), provozní technik


    Proč jste letos vyrazil na Rock for People?

    Už podvanácté nás přitáhly zahraniční kapely. Letos tedy Faith no More a Limp Bizkit, což jsou určitě lídři celé akce.


    Co vás během tří dnů nejvíce nadchlo nebo zklamalo?

    Zklamalo mě, že přišlo strašně málo návštěvníků. Pořadatelům se to nemůže rentovat. Oni totiž lidé v naší republice pořád ještě nepochopili, že je potřeba si připlatit, aby mohly dorazit ty nejlepší kapely. Jenže to je klasická česká povaha. Jinak, zkusili přestavět areál. No, já úplně nevím, co si o experimentu mám myslet, ale nepřijde mi to nějak výrazně horší ani lepší oproti ostatním ročníkům.

    Group
     
     

    brankářů odložila, jejich show to rozhodně neškodí a během chvilky rozpoutávají pořádné peklo.

    Od slaďoučkých puberťaček až po svalovce s „vězeňským tetováním“ s nimi refrén pecky Hear Me Now zpívá celý kotel. A tak, i když sama kapela občas trošku nestíhá a vokály znějí tak nějak víc zadýchaně, energie posílaná z pódia je tak velká, že během pár minut dohání velkou část návštěvníků

    k zběsilému skákání, vylívání piva na ostatní a nekompromisním strkanicím. Začíná „bordel“. Nakolik za to může vedro v kombinaci s alkoholem, netuším, a při pohledu na obličeje „kotelníků“ pokřivené do šťastného transu to je vlastně úplně jedno.

    Kolem osmé už sedím na trávníku, rozdýchávám nálož, kterou horký páteční den festivalu zatím servíruje, a před večerem se v duchu křižuju (ruce šetřím na později).

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    reportáž

    3

  •  
    Rectangle
     
    GraphicLineGraphicLine

    hlas lidu

    Jana (18), Ivana (17), studentky


    Proč jste letos vyrazily na Rock for People?

    My jsme tady úplně poprvé a určitě nás přitáhli Bastille. Ze všech interpretů se právě na jejich vystoupení těšíme nejvíc.


    Co vás během tří dnů nejvíce nadchlo nebo zklamalo?

    Festivalu zatím nic vytknout nemůžeme. Opravdu se nám tady strašně líbí. Z toho, co jsme viděly, byli zatím nejlepší Limp Bizkit a Hollywood Undead. Ať už se to týká show, nebo atmosféry, kterou zvládli vytvořit.

     

    Limp Bizkit

    Davy chystající se na jednoho ze dvou nějvětších tahounů celé akce – Limp Bizkit houstnou stejně rychle jako vzduch na přistavených plastových „kadibudkách“, a tak je pravý čas na to nasbírat síly na blížící se tlačenici. Jelikož z nálože čínských nudlí se několika známým udělalo poněkud šoufl, sahám po královské festivalové klasice – štamprleti lihoviny a langoši s česnekem, sýrem a kečupem. Špatná volba.

    Na hlavní stagi to ale už vře. Přesto, že je teprve něco po osmé, někteří mají velký problém na představení kdysi zlobivých kluků z Limp Bizkit dojít, a tak to vzdávají a zastavují na travnatém plácku, kde se dál oddávají alkoholovému opojení. Když na pódium vtrhnou hvězdy devadesátých let Limp Bizkit a kšiltovkový král Fred Durst zpod plnovousu vydává první tón, dav spokojeně zavrní. Ač by se podle frontmanovy zestárlé tváře

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    reportáž

    4

  •  
    Rectangle
     
    GraphicLineGraphicLine

    hlas lidu

    Magdalena (54), prodavačka


    Proč jste letos vyrazila na Rock for People?

    S manželem festival navštěvujeme asi sedm let a bereme ho jako možnost zase trošku omládnout. Největším tahákem byli ale samozřejmě Faith no More – naše srdeční záležitost.


    Co vás během tří dnů nejvíce nadchlo nebo zklamalo?

    Bohužel nás oba ale festival zklamal, jelikož právě krom Faith no More a Davida Kollera nám žádný z ostatních interpretů nic moc neříká a není to náš šálek kávy. Pořadatelé také měli zajistit více sprch. Ty fronty na ně jsou opravdu otřesné.

     

    We Are Harlot

    mohlo zdát, že hvězda nu-metalových borců je natolik zaprášená, že už je „mladí“ rozhodně nebudou nosit na rukou, opak je pravdou. Přestože dlouhými pauzami a laciným hecováním už mě i chvílemi vlažné návštěvníky často spíš vytáčí, hity jako Rollin’ nebo My Generation zase přikládají do kotle pár polínek a ten skáče, baví se, pulsuje.

    Jízda pokračuje, když se nad areálem rozsvítí ohňostroj ze soukromé party a na scéně jsou „dlužníci“ Faith No More. Ti totiž před třemi lety kvůli bouři nezahráli, a tak si přijeli napravit reputaci. Přestože charismatický Mike Patton předvádí při peckách z nového alba Sol Invictus excelentní výkony, největší ohlas stejně vyvolává pohodovka Easy.

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    reportáž

    5

  •  
    Rectangle
     
     
    GraphicLineGraphicLine

    hlas lidu

    Petr (53), podnikatel


    Proč jste letos vyrazil na Rock for People?

    Na Rock for People jezdíme už šest let, takže jsme dorazili asi i z takové tradice. No a samozřejmě za dobrou muzikou.


    Co vás během tří dnů nejvíce nadchlo nebo zklamalo?

    Vždycky se nám tady líbilo, ale upřímně, v minulosti to bývalo lepší. Letos je špatná organizace. Tak, jak byly stage rozestavěné dřív, tak měly i zůstat. Když totiž skončí vystoupení na té hlavní, kvůli úzkému koridoru se nedá vůbec protlačit ven. Dřív byla cesta dostatečně široká a lidé se mohli rozprchnout úplně nádherně. Jinak abych nemluvil jen negativně, tak mě uchvátili Faith no More. Jejich koncert byl nezapomenutelný zážitek.

    Group
     

    Faith No More

    Trapnost, kterou cítím za české publikum, když se ho sedmačtyřicetiletý frontman snaží burcovat a navázat kontakt, se snad ani nedá popsat. Chvílemi si dokonce zacpávám uši a zavírám oči. „Mluvte“ nebo „Snažím se tu s vámi konverzovat“ křičí Patton, ale v areálu je ticho. Starší generace mu buď nerozumí, nebo nechce rozumět, a tak je pro mě

    koncert i přes jeho kvalitu spíš rozpačitým.

    V noci se pak areál k mému zděšení, ale rozhodně ne překvapení, mění spíš na sešlost Drop Inu. Procházím se napříč stagemi mezi návštěvníky vystřelenými omamnými látkami na Jupiter. Ti absolutně nevnímají okolí a při hitovce Smack My Bitch Up do sebe jen bezmyšlenkovitě naráží nebo se svlékají.

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    reportáž

    6

  •  
    Rectangle
     
     
    GraphicLineGraphicLine

    hlas lidu

    Karin (31), asistentka ředitele


    Proč jste letos vyrazila na Rock for People?

    Já se chtěla hlavně odreagovat od stresu a práce. Popravdě jsem ani moc nevěděla, jaké kapely tady mají hrát. Přítel potřeboval vidět Limp Bizkit a já ho nechtěla nechat jet samotného, tak jsem festival pojala jako odpočinek.


    Co vás během tří dnů nejvíce nadchlo nebo zklamalo?

    Myslím, že pořadatelé měli určitě zajistit více sprch kvůli hrozným frontám, které tady každé ráno jsou. Také je tady opravdu málo koryt s vodou. Takže mě určitě zklamala organizace po téhle stránce. Co se týče hudby, tak i když festivalový styl příliš neposlouchám, tak jsem zatím ani neměla tendence z jednotlivých koncertů odcházet, což jsem popravdě ani nečekala. Kapely mě tedy určitě překvapily, i když tady mohlo být více českých interpretů.

    Group
     

    Úplně. To ještě netuším, jaký výjev se mi naskytne na dalších místech. Poté, co se snažím prodrat davem těch, které rozhodně nejvíce nezaujal festivalový program, ale spíš si pro gram přišli, vzdávám snažení a nad ránem se odebírám pryč. Zítra je taky den.

    Sobota je ve znamení odpočinku. Ti, co dorazili už ve středu večer, toho mají evidentně

    plné kecky a povalují se v chill out zóně a na zemi a někdo prostě jen dál „nasává atmosféru“. Já se nechávám spolu s desítkami dalších „spálených“ kropit hasičskou hadicí, abych ještě chvíli nepošla vedrem. Navzdory původním plánům se nakonec nepřipojuji k většině partiček, které se vypravily na americké punkrockery Yellowcard, ale

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    reportáž

    7

  • Rectangle
     
     
     
    GraphicLineGraphicLine

    hlas lidu

    Libor (20), student


    Proč jste letos vyrazil na Rock for People?

    Tak mě určitě přitáhli Limp Bizkit, kteří byli sice skvělí, ale bohužel hráli strašně krátce. Myslím, že měli dostat prostor alespoň hodinku a půl.


    Co vás během tří dnů nejvíce nadchlo nebo zklamalo?

    Jsem tady počtvrté, a i když to není nejlepší ročník, bavím se. Jen mě mrzí, že tady nejsou české kapely jako třeba Divokej Bill nebo Wohnout. Opravdu nechápu, proč je do programu nezařadili.

     

    Julian Casablancas And The Voidz

    volím raději Xaviera Baumaxu, jemuž vyrábějí elektřinu fanoušci šlapáním na kole na Pedal stagi. Mokrá a zmožená si sedám do hlíny před pódiem. Je mi to jedno. Hlavně že už nestojím. Písničkář svými hity jako Alkeholky nebo Dátamtůja působí jako balzám na duši a přestože by si zasloužil důstojnější prostor než malý plácek mezi ostatními stagemi,

    jeho vystoupení je pro mě zatím nejpříjemnějším okamžikem na Rock for People.

    Po hranolkách s tatarkou a nějakém tom kalíšku vyrážíme na poloprázdné vystoupení frontmana The Strokes Juliana Casablancase a jeho kapely The Voidz. Přestože jeho „umaštěný“ vzhled a naprostá divnost celé kapely vyvolává v mnohých rozpaky, pro mě

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    reportáž

    8

  • Rectangle
     
     
     
    GraphicLineGraphicLine

    hlas lidu

    Gabriela (20), studentka


    Proč jste letos vyrazila na Rock for People?

    Dorazila jsem kvůli skvělé atmosféře a kapelám jako Limp Bizkit, Yellowcard nebo Skywalker. Musím říct, že letošní program se mi celkově hodně líbí. Navíc festival beru jako dovolenou, vyšlo počasí, takže si člověk odpočine od stresu.


    Co vás během tří dnů nejvíce nadchlo nebo zklamalo?

    Oproti minulému roku se v areálu pohybuje více lidí a je to určitě lepší. Loni totiž festival organizátoři pojali jinak a nechali prostor začínajícím kapelám, letos zase zvolili program, který přitáhne. Popravdě od takových Limp Bizkit jsem ale nečekala, že to bude takhle super. Lidi tancovali, užívali si a nechali se pohlcovat atmosférou.

    Group
     

    Vojtěch Dyk & B-Side Band

    je originální vystoupení šestatřicetiletého rockera právě tím, co si budu z těchto tří dnů rozhodně nejvíc pamatovat. V dobrém slova smyslu. Při Chci zas v tobě spát Davida Kollera přemýšlím, jak moc se už těším na sprchu a postel, a když zvládnu ještě vystoupení Vojty Dyka s B-Side Bandem, kteří svým setem dokázali probrat unavené publikum, čeká mě poslední štace – Bastille. Indie-rockoví miláčci puberťaček sice

    narvali Rock for People stage, ale jejich fádnost byla až ubíjející. Písničky na jedno brdo slily koncert do jedné velké šedi a nezachránila to ani hitovka Popmeii. Jede se domů. Konečně.

    Přestože je totiž Rock for People festival plný kvalitní muziky i skvělé místo pro vypuštění animální stránky, pro mě, jako pro vyznavače komornějších festivalů, byl občas prostě tak trochu „moc“.

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    reportáž

    9

 
×
Čtete:
2015/7
Rock For People

Téma 1/2

Sběratel

Téma 2/2

Sběratel

Pohled

Taylor Swift vs. Apple

Ženský element

Ella Eyre

Test

H-D kvíz

Televize

Videorama

Hip Hop

Elementy ulice

Klasika

Teď vážně

Folk

Bez cancáku

Mluvené slovo

Vyprávěj

Hard & Heavy

Ocelové srdce

Jazz & Blues

Bluesbar

Indie

Ty kytary

Alternativa

Kroky pod zem

EDM

MDMA

Odjinud

Mimochodem

Festival

Okoř PR článek

Recenze měsíce

Refused

Recenze

Recenze 23. 7. 2015

Recenze 1/2

Recenze 2. 7. 2015 1/2

Recenze 2/2

Recenze 2. 7. 2015 2/2

Duel

Tomáš Klus

SMS/REC

SMS/RECenze

Naživo

Lindsey Stirling

Naživo

Blackmore‘s Night

Naživo

Prague Proms

Naživo

The Gaslight Anthem

Naživo

Alt-j

Naživo

Body Count feat. Ice T

Naživo

United Islands

Naživo

Blur

Naživo

BiggBoss All Stars Team

Naživo

Tomáš Klus

Naživo

Dream Theater

Naživo

Eagles of death metal

Tipy

Kam vyrazit?

Festivalový speciál 1/3

FESTIVALY 2015

Festivalový speciál 2/3

FESTIVALY 2015 - červenec

Festivalový speciál 3/3

FESTIVALY 2015 - srpen/září

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.