Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Editorial

Editorial

Novinky

Co se děje

Ve studiu

5 otázek pro … Prago Union

Zaostřeno

Glastonbury

Největší festival vzbuzuje kontroverzi

Zaostřeno

Žánrové ceny Anděl

Důstojnější, ale haproval zvuk

Obrazem

Očičkem Nožičky

Headparáda

Redakční tipy

Zaostřeno

Čistý festival

Zaostřeno

Deftones

Už to bude...

Můj soundtrack

Michaela Doubravová

Anojsem řekla u Eda Sheerana

Čerstvé (z)boží

Cocaine Party

Bordel za všech okolností

Headliner

Bára Poláková

Fakt jsem vyjukaná?

Fenomén

Jednou a dost

TOP

Máš na to!

Rozhovor

The Offspring

Už nikam nespěcháme

TOP

WTF

9+1 klip, které vypadají jako apríl

Enface

Kygo

Od fotbalisty k dýdžejské superstar

Rozhovor

Indy

Ideální míra druhé puberty

Fenomén

Dancehall Queen

Jak se vrtí zadkem na reggae

Hlášky

Zakk Wylde

Hlavně nesmí dojít pivo

Story

Last Shadow Puppets

Vedlejšák nejlepších kámošů

Téma

14 andělských objevů

Rozhovor

Years  & Years

Oslavujeme skutečnou sexualitu

Headliner

Gwen Stefani

To album mi zachráilo život

Televize

Videorama

Rozhovor

Beata Hlavenková

Story

Travis

Z hospody na Glastonbury

Rozhovor

The Lumineers

První deska byla jako první rande

Songstory

Tata Bojs

Virtuální duet

Enface

Klyne

Ať lidí tančí

Rozhovor

Radimo

Rap naživo a lesní školka

Jackie Crash

Pop punkový trip na ostrovy

Rozhovor

Toy Dolls

Považovali nás za vtip

TOP

12 vzrušujících bokovek

Insider

Pavel Fuksa

Jak předat pocit z hudby

Kvíz

Headliner test

Retro

Brian Eno

Nejlépe placená práce pro zbabělce

Vizuál

David LaChapelle

Zkáza s krásou

Průvodce

Hard Rock Cafe

Jak Dylan spustil revoluci

Rozhovor

King Charles

Enface

Patrick Wolf

Divočení všežravého vlka

Ženský element

Kesha

Bláznivý a krásný život?

Heavy 1/2

Natvrdo

Heavy 2/2

Crossfaith

Hip Hop

Elementy ulice

Folk

Bez cancáku

Klasika

Teď vážně

Indie

Ty kytary!

Jazz a blues

Bluesbar

Alternativa 1/2

Kroky podzem

Alternativa 2/2

Josef Jindrák (Polí 5)

Ztraceno v překladu

  •  

    text Veronika Ondečková

    Foto Archiv Josefa jindráka

    Alternativa 2/2

     
     

    5

    1

  •  
     

    Vydavatelství Polí5 je Mekkou tuzemské alternativní scény. O jeho provoz se neúnavně stará knihkupec, basák skupiny Skrytý původ byrokracie a milovník hudby Josef Jindrák, pro něhož žádný interpret není příliš malý, aby se nezasadil o objevení jeho tvorby.

     
     

    Ztraceno v překladu

    Už 8. dubna Jindrák v Malostranské besedě s kapelami jako B4, Ruce naší Dory, Tvrdý/Havelka, Stinka nebo Sousedi oslaví desáté narozeniny labelu, v jehož světě však jako by čas nehrál roli.

    Polí5 slaví desáté narozeniny. Prožíváte první kulatiny?

    Ne, já jsem pořád tak zavalený prací, že na nic takového ani nezbývá čas. Výročí mi sice umožnilo se zastavit a ohlédnout zpátky, protože spousta lidí se najednou ptá na minulost, a taky chystám akci v Malostranské besedě, to bylo ale jen na chvilku.

    Čím to je, že se ani na chvíli nezastavíte?

    Vzhledem k tomu, že Polí5 je otázka jednoho člověka, jinak to ani nejde.

    Celých deset let sám vedu distribuci, vydávám cédéčka a práce neubývá. Právě naopak. Naštěstí alespoň účetnictví už není na mně.

    Jak se vaše aktivity postupem let

    vyvíjely?

    Stejně jako se změnila doba, vyvíjí se i vydavatelství. Když jsem začínal, zaměřoval jsem se hlavně na CD-R nosiče. Ty už ale dneska nikoho nezajímají. A ručně je vyrábět jako tenkrát, to už je nepředstavitelné. Musím lisovat, i kdybych nechtěl. Zájem o cédéčka slábne, na významu stoupá internet a lidé, se kterými jsem začínal, už jsou dávno pryč. Samozřejmě ale zase přichází noví. Za deset let se pomalu obměnila celá jedna generace.

    dejnu na pult, abych měl co zajímavého

    Alternativa 2/2

     
     

    5

    2

  •  
     

    Jak se stavíte k digitálnímu vydávání hudby?

    Když je člověk staromilec jako já, přizpůsobuje se novotám těžko, zvlášť těm, které mu nejsou sympatické. Digitalizaci ale nevnímám jako ústupek. Často pracuji s kapelami, které začínají od nuly nebo je nikdo nezná. A internet nabízí ideální způsob, jak jejich hudbu dostat k lidem. Někdy je k tomu dokonce přemlouvám, protože jsou větší zpátečníci než já. A jelikož už i stahování vyšlo z módy, nějakou dobu uvažuji také o streamování. To je ale teprve ve fázi plánu.

    Jak nabitá je v současnosti vaše ediční činnost?

    Pořád vzniká spousta skvělé muziky, takže je z čeho vybírat. Kára už je ale tak rozjetá, že bych potřeboval zvolnit. Můj plán by měl ideálně čítat zhruba čtyři desky za rok, jenom vloni jsem jich ale vydal sedmnáct, a to už začíná být sebevražedné. Vždyť tolik nemá ani Supraphon, když nepočítám reedice. Jak zatáhnout za brzdu, na to jsem ale zatím nepřišel.

    V branži jste už deset let. Potřebuje člověk obchodního ducha k tomu, aby se udržel tak dlouho, nebo stačí nadšení?

    Bez základního obchodního myšlení to nejde. Jestli ho mám i já, to ale nedokážu říct. Nejsem tradiční vydavatel, který od desek čeká, že ho uživí. Mám prodejnu

    Rekomando, která sice nevydělává žádný majlant, umožnuje mi ale dál zatvrzele vydávat cédéčka, o která nikdo nestojí, a soustředit se na kvalitní zboží.

    Na webu uvádíte, že váš sortiment je určen především pro subkultury. Jak vypadá takový stálý zákazník Polí5?

    Těžko říct. V podstatě každý, kdo se vrátí potřetí, už je stálý zákazník. Spousta lidí ale přijde jednou a víckrát je neuvidím. Takhle to chodí hlavně u antikvariátu. Tohle ale nejsou stálí zákazníci v pravém slova smyslu a nedá se mluvit ani o žádné subkultuře. U druhé sekce Rekomanda, která spadá pod Day After Records a specializuje se na punkovou muziku, je to ale jiné. Je znát, že ta parta kolem ní drží víc pohromadě a formuje určitou scénu. Její věrní tvoří kolem padesáti procent klientely a poznáte je snadno už na ulici. Naopak tvrdé jádro Polí5 je veskrze anonymní a není tolik početné. I tak ale naše zákazníky považuji za spolutvůrce prodejny a nedokážu je ignorovat.

    Pro Polí5 je typické sepětí s českou scénou. Jak vzniklo?

    Jsem ročník 1970, a to se chtě nechtě odrazilo na mojí jazykové výbavě. Když jsem chodil do školy, angličtina se nevyučovala, a po revoluci jsem měl jiné starosti než to dohánět. Domácí muzika mi tak vždycky byla bližší. Nejenom kvůli

    Alternativa 2/2

     
     

    5

    3

  •  
     
     

    Často nakupuji desky s tím, že z nich bude hezká ozdoba obchodu, ale přesto o ně stojím

    jazykové bariéře, ale i proto, že zahraniční hudbě jsem v předlistopadové době nebyl tak vystavený. A člověk i ve čtyřiceti chce pokračovat v tom, s čím vyrůstal. Na jednu stranu je sice omezující mít zúžený záběr jako já, na druhou stranu si ale užívám, že můžu jít víc do hloubky. Celosvětové dění na hudební scéně se týká desetitisíců kapel a pojmout je všechny není možné. Navíc s podstatnou částí kapel, které vydávám, se znám ještě déle, než dělám Polí5, a je pro mě důležité cítit vzájemnou chemii. Spolupracovat se zahraničními interprety jsem zkoušel už mockrát, nikdy to ale nebylo ono.

    O české scéně se často mluví přezíravě. Máte pocit, že je nedoceněná?

    Nejen hudba, ale i kultura malých národů obecně bude vždycky stát v ústraní. Princip ztracena v překladu je nezvratný a nemá smysl nad tím lamentovat. Vím dobře, že řada kapel, se kterými pracuji, má ve světovém měřítku jen nepatrný význam. Nijak mě to ale netrápí. A myslím, že i pro kapely samotné je dobře, když se s tím srovnají, protože teprve potom kolikrát dokážou přijít s něčím, co má širší dopad.

    Rozrůstá se vaše soukromá sbírka desek?

    Vlastně moc ne. Když jsem otvíral prodejnu, všechny svoje desky jsem dal na pult, abych měl co zajímavého

    Zbývá vám do dalších deseti let nějaký nesplněný sen?

    Moje sny se splnily už ve chvíli, kdy se zvedla roleta obchodu a vydal jsem první desku.

    Co vás na vaší práci baví nejvíc?

    Nejlepší na mém konání je asi to, že si dělám, co chci. Nemám nad sebou žádného šéfa a užívám si svobodu. Dokud půjde takhle „živořit“ dál, budu za to šťastný.

    nabídnout. Svým způsobem tak obchod splývá s mojí vlastní sbírkou.

    Takže nové tituly objednáváte s vědomím, že se možná neprodají a zůstanou vám?

    Jistě. Často nakupuji desky s tím, že z nich bude hezká ozdoba obchodu, ale přesto o ně stojím. A úměrně tomu je i nacením, takže jsou skoro neprodejné. Takhle to je zhruba u dvaceti procent sortimentu. Vyvažuji to ale zase tím, že čas od času objednávám věci, které mě nezajímají. Pokud je populární švédská detektivka tím, co vydělává na jídlo, nemám problém ji zařadit.

    Alternativa 2/2

     
     

    5

    4

  •  
     
     
     
     
     

    5

    Alternativa 2/2

    5

 
×
Čtete:
2016/4
Josef Jindrák (Polí 5) : Ztraceno v překladu

EDM

MDMA

Mluvené slovo

Vyprávěj

Recenze měsíce

Pet Shop Boys

Super

Recenze

21. 4. 2016

Recenze

7. 4. 2016

Duel

Lucie Bílá

Hana

SMS REC

SMS Recenze

Naživo

Narozeniny Radia RockZone

Naživo

Lenka Dusilová

Naživo

Skepta

Naživo

Charles Aznavour

Naživo

Emma Smetana

Naživo

Mass

Božský Dyk a střípky hvězdného světa

Naživo

Trikot

Blízké setkání třetího druhu

Naživo

Mandrage

Diskopříběh z Plzně

Naživo

Adrian T. Bell

Koncert s nádechem luxusu

Kalendárium

Památné dny

Tipy

Kam vyrazit?

Tiráž

Tiráž

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.