-
text Veronika Ondečková
foto Profimedia
King Charles
6
rozhovor
1
-
„Je to pro mě restart,“ odpovídá na otázku, jak vnímá odchod od velkého labelu, natáčení v intimním prostředí anglického venkova s Marcusem Mumfordem a obnažení zvuku nového alba Gamble for a Rose. Ve světě si King Charles získal miliony fanoušků folkovým crossoverem s příchutí glamouru a českému publiku se představil 6. dubna v pražském klubu Roxy.
Před pěti lety Charles Costa pod svým aristokratickým pseudonymem debutoval nahrávkou Loveblood. Vzhledem k tomu, že v roce 2009 jako historicky první Brit zvítězil v nashvillské soutěži talentů International Songwriting Competition, album se dočkalo masivní produkce pod dohledem Universal Music, doprovodila jej sada úspěšných klipů nebo turné po boku Mumford & Sons. Na nedostatek pozornosti si tedy King Charles nemohl stěžovat.
Někdy je ale lepší se při cestě na vrchol trochu zapotit, aby pocit vítězství byl sladší. Nepřekvapí proto, že se třicetiletý obdivovatel Dylana i Bowieho na svém druhém albu rozhodl hodit zpátečku. Novinku Gamble for a Rose vydal ve své vlastní režii
prostřednictvím platformy Buffalo Gang, kromě své koncertní kapely přizval Marcuse Mumforda jako producenta a objevuje sám sebe. V rozhovoru hýří samými pozitivy, po hlase je ale znát, že kolotoč povinností už si vybral svoji daň. Nebo se ještě nestačil vzpamatovat z víkendu.
Pane králi, hodně se toho u vás změnilo. Co pro vás znamenají události poslední doby?
Ano, to je pravda. Hodně se vracím ke kořenům a vůbec celý koncept nového alba je odlišný. V podstatě se dá říct, že Gamble for a Rose zní tak, jak jsem si původně představoval svoji první desku. Okolnosti ale chtěly tomu, že nakonec dopadla jinak a další přišla až po pěti letech. Takže je to pro mě
6
rozhovor
2
-
Vrátit se zpátky ke kořenům byla ta nejpřirozenější cesta.
takový malý restart. Všechno si ale moc užívám a nemůžu se dočkat, co dalšího přijde.
Co vás přimělo ke změně?
Víc než tři roky jsem strávil na turné a přemýšlel, jak nové album uchopit. Po Loveblood, které bylo, řekněme, dost velkolepé, jsem cítil, že je na čase změnit směr, kterým se do té doby můj sound ubíral, a připomenout si, kdo ve skutečnosti jsem jako muzikant. Vrátit se zpátky ke kořenům proto byla ta nejpřirozenější cesta.
Opustil jste stáj vydavatelství Universal Music. Myslíte, že u major labelu byste nenatočil nahrávku podle vlastních představ?
Nejspíš by mi v tom nic nebránilo, otázka je ale za jakých podmínek. Jak už jsem naznačil, chtěl jsem se tentokrát držet víc při zemi, a to včetně nákladů na nahrávání. Pohlídat si tyhle věci jde samozřejmě snadněji, když máte absolutní kontrolu nad tím, jak deska vzniká. Takže proto jsem se rozhodl odejít. V neposlední řadě to pro mě ale byla i velká výzva z tvůrčího hlediska.
6
rozhovor
3
-
Vydavatelství od hudebníků očekávají, že přijdou s hitem, který se bude dobře prodávat
odlišnou zkušenost oproti nahrávání předchozí desky. Tu jsem natáčel v centru Hollywoodu, investovalo se do ní hodně peněz, a i když to byl vzrušující zážitek, nahrávání jsem si neužíval tolik jako tentokrát. Nebylo to tak opravdové, jestli mi rozumíte.
Jaká byla vaše vize ohledně zvuku alba?
Moje základní představa byla držet se jednoduchosti a ponechat písničkám dost prostoru, aby mohly dýchat. Snažil jsem se vyhnout různým producentským trikům a soustředit se na osobnost jednotlivých nástrojů.
Teď mluvíte skoro jako producent, tím byl ale Marcus Mumford. Jak velkou svobodu jste mu ponechal?
Měl jsem poměrně konkrétní představu o tom, jak by mělo album znít. Nelpěl jsem ale na detailech. Máme s Marcusem podobné cítění a věděl jsem, že pokud mu nechám volnou ruku, bude to jedině ku prospěchu věci.
Měl jste nějakou alternativu pro případ, že by se Marcus producentské role nemohl ujmout?
Po tom, co všechno jsme spolu zažili, byl Marcus první, na koho jsem jako na producenta myslel. Nijak cíleně jsem ale spolupráci s ním neplánoval. Jednoho dne jsem se mu jednoduše zmínil, že bych chtěl natočit album a že bych byl rád, kdyby byl u toho. Jsem šťastný, že to nakonec takhle dopadlo a žádné jiné scénáře jsem nemusel
Jaké máte plány s Buffalo Gangem. Stane se někdy plnohodnotným labelem?
Nevím, jestli přímo labelem, to se teprve uvidí. Vyhovuje mi ale coby jeho alternativa a výhledově by bylo fajn, kdybych mohl Buffalo Gang využívat jako platformu pro všechny svoje aktivity. V tuhle chvíli zvažuji víc možností.
Pochvalujete si nově nabytou svobodu. V čem se na desce nejvíc odrazila?
Když pominu náklady, které představují samostatnou kapitolu, nejdůležitější pro mě byla možnost určovat, jakého zvuku a aranží se budeme držet. Celkově šlo o diametrálně
Říká se, že velké firmy mají tendenci prosazovat své vlastní zájmy na úkor umělců. Zažil jste někdy takový nátlak?
Vydavatelství mají svoji vlastní politiku a od hudebníků očekávají, že přijdou s hitem, který se bude dobře prodávat. Takhle je to nastavené a každý si je toho vědom, aniž by ho na to někdo musel dennodenně upozorňovat. Takže ano, tlak tady existuje.
6
rozhovor
4
-
Ženy chtějí písničku, a když ji dostanou, nikdy jim to není dost dobrý
KING CHARLES
promýšlet. Podstatné pro mě ale bylo dát dohromady desku. A ta by vznikla s Marcusem i bez něj.
Ovlivnilo nahrávku nějak i to, že jste se mohl opřít o muzikanty, se kterými jste strávil tolik času na turné?
Všechno, co člověk zažije, ať už v uměleckém, nebo osobním životě, ho nějak ovlivní. A platí to i o lidech, které potká. Já jsem měl velké štěstí, že s muzikanty, kteří ke vzniku desky přispěli, se dobře známe. Realizovat představy, jaké jsem do alba vkládal, tak bylo o poznání snadnější. Měl jsem kolem sebe ty nejlepší.
Na Gamble for a Rose se podílela také vaše sestra. Byla to vaše první spolupráce?
Ne, hrávali jsme spolu už dřív. To bylo ale jenom takové blbnutí. Tentokrát jsme konečně udělali něco pořádného.
Vaše nové album prý má sloužit jako vzkaz ženám, že jste se zamiloval. Vědí dotyčné nebo dotyčná, o kom zpíváte?
To je pravda. Když se zamiluju, potřebuju to ze sebe dostat. A to, o kom zpívám, rozhodně není tajemství. Neznamená to ale, že by Gamble for a Rose bylo celé jenom o tom, že se někomu svěřuju s tím, co cítím.
A o čem tedy pojednává?
Velká část alba je o úniku před vlastními myšlenkami, starostmi a situacemi, do
Pomohl vám někdy song získat něčí lásku?
Ne, bohužel, takhle to nikdy nefungovalo. S ženskýma je to vůbec těžký. Když říkají, že chtějí písničku, a pak ji dostanou, nikdy jim to není dost dobrý.
kterých se člověk dostává. Zkrátka o životě. Ne vždycky ale vyprávím skutečný příběh.
6
rozhovor
5
-
6
rozhovor
6
Předchozí článek:
Hard Rock Cafe: Jak Dylan spustil revoluci
Další článek:
Patrick Wolf: Divočení všežravého vlka