Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Novinky

Co se děje

5 otázek pro...

Voxel

Co poslouchá...

Janek Rubeš

Čerstvé (z)boží

Junior Smile

Headliner 1/2

Monkey Business

Headliner 2/2

5x o Monkey Business

Konspirace 1/2

Paul McCartney

Konspirace 2/2

Paul McCartney

Téma 1/3

Grunge

Téma 2/3

12 zářezů na pažbě grunge

Téma 3/3

5 nadějí s grungem v těle

Rozhovor

L7

Headliner 1/5

Faith No More

Headliner 2/5

Mike Patton

Headliner 3/5

Faith No More

Headliner 4/5

Faith No More

Headliner 5/5

Velká recenze

  • Group

    Faith No More

    Sol Invictus

    GraphicLineGraphicLineRectangle

    Kay Buriánek

    text

     

    velká recenze

    GraphicLineGraphicLine

    headliner 5/5

     
     

    Plus/minus

    GroupGraphicLineGraphicLine
     
     
     
     
    Group
     

    tracklist

    1. Sol Invictus

    2. Superhero

    3. Sunny Side Up

    4. Separation Anxiety

    5. Cone of Shame

    6. Rise of the Fall

    7. Black Friday

    8. Motherfucker

    9. Matador

    10. From the Dead

    GraphicLineGraphicLine
     
     
     
    EPS

    kde koupit

    GraphicLineGraphicLine
     
     
     
     
     
     

    Motherfucker

    Superhero

    Rise of the Fall

    Nejlepší skladby

    GraphicLineGraphicLine
     
     
     
     
     
     
     

    Z celého opusu je jasně cítit, že se Faith No More nevracejí někomu něco dokazovat

    GraphicLineGraphicLine

    Sol Invictus je jejich nová studiová deska po neuvěřitelných osmnácti letech. Symboliku názvu pro teď ponechme stranou. Když odhlédneme od faktu, že se jedná o jméno slunečního božstva ze třetího století a posléze 25. prosince slavený svátek, křesťany uzmutý jako údajný den narození Krista, kontext použití může znamenat prakticky cokoli. Osmnáct let pauzy je hodně a pochopitelně pro fanoušky i nezaujaté posluchače je vydání nové desky nepřehlédnutelný fakt. Už i proto, že kapela začala ostentativně koncertovat a dorazí i k nám, snad ve snaze napravit poslední neuskutečněné vystoupení na Rock For People. Doufejme, že jejich Bůh slunce tentokrát bude držet mraky, déšť, hromy a blesky v uctivé vzdálenosti od areálu. Zdá se, že pánové jsou v dobré formě, mají vizuálně zajímavě udělané pódium a nová deska... Nová deska je tedy jaká?

    Barevná na jednu stranu, na druhou jasně odkazující k typickému zvuku Faith No More. To, co bylo jejich klíčem dřív, s věkem a zkušenostmi dostává ještě větší lehkost. Navíc je z celého opusu jasně cítit, že se nevracejí někomu něco dokazovat. Mají svůj svět, je jim v něm dobře a je jenom na vás, jestli se necháte vtáhnout, nebo ne. Výlet to může být skoro pohádkový. Něco jako vnor do Disneylandu. Zdá se být koncipován pro děti, ale cítí se v něm dobře i dospělí. Mike Patton byl vždycky hodně herec, všechny své polohy přehrává, ale působí přitom sebejistě a přirozeně, ať už zlověstně deklamuje jako Joker, ječí, šeptá, nebo se vydává do operetních poloh. A kapela pod ním mu naprosto bezchybně připravuje půdu pro další a další dějství. Tohle umí brilantně, všichni jsou nadstandardně vybavení hudebníci, ale nesnaží se přeloktovat jeden druhého a strhávat na sebe pozornost. Ctí roli vypravěče Pattona, jehož charisma trčí nad vše a všechny, ale zároveň uzavírá kolikrát hodně překotné střídání poloh, stylů a nálad do jednotící kapsle.

    Tak se třeba stane, že v jednom songu (Rise of the Fall) se potká kabaret, latino, reggae, trochu Toma Waitse i metal a nepůsobí to šroubovaně a nekonzistentně. Mezi nejlepší a zřejmě i nejdemonstrativnější věci, které definují, kde se Faith No More nacházejí dnes s přihlédnutím k jejich vlastním kořenům, patří ostrá Superhero. Pak trochu okultní Separation Anxiety s předrefrénem i refrénem vystavěnými v naprosto typickém duchu kapely i Cone of Shame, která začíná jako song z Tarantinova filmu a Nick Cave dohromady, načež se zhoupne do frenetického mayhemu. A pochopitelně velmi imaginativní první singl Motherfucker. Ale ani zbytek desky nekulhá a netvoří vatu. Spíš funguje v kontextu se zbytkem jako organicky plynoucí hudební příběh se zápletkami a občas překvapivými rozuzleními.

    Desku produkoval baskytarista Bill Gould a Faith No More ji nahrávali v pohodě vlastního studia v kalifornském Oaklandu, což je z její chemie cítit. Je až s podivem, jakou dokázali tihle pánové v letech natočit soudržnou, drzou, sebevědomou a velmi invenční desku. Je jenom otázka, jestli jim bude rozumět i ten, kdo není plus minus jejich vrstevníkem. Doufejme, že ano.

    Sluneční drzost matadorů

    Je až s podivem, jakou dokázali tihle pánové v letech natočit soudržnou, drzou, sebevědomou a velmi invenční desku. Je jenom otázka, jestli jim bude rozumět i ten, kdo není plus minus jejich vrstevníkem.

    Ne, nebyl jsem nikdy velký fanoušek Faith No More. A asi se to už nikdy nezmění. Vždycky pro mě představovali spojení teatrálnosti, metalu, rapu, experimentů a funky v té nejméně snesitelné podobě. Lezla mi na nervy první vlna crossoveru a Faith No More byli jedním z jejích reprezentantů. I když je třeba říct, že svého globálního úspěchu dosáhli především tím, že jejich zvuk, styl a hlavně projev uhrančivého Mika Pattona byl už od samého začátku nezaměnitelný. Hlavně desky jako třetí The Real Thing a následující Angel Dust naplno rozbalily, jak jsou Faith No More veledůležitá kapela konce osmdesátých let a jak výrazně budou determinovat počátek devadesátek v kontextu alternativněji laděného rockového středního proudu. I Češi je milovali. Minulý čas ne proto, že by na ně zanevřeli. Ale prostě dějinná osa ubíhá ostře vpřed, vše je rychlejší a instantnější, muzika se dnes hraje trochu jiná a mnoha lidem z generace objevitelů nových trendů a směrů už prostě Faith No More nic moc neříkají. Všichni tak trochu prohráváme souboj s časem a jen vyvolení si mohou dovolit prohrávat s grácií a noblesou. Faith No More, ať už si myslíme, co chceme, tohle zvládají.

    Polygon
     
     

    1

    1

    GraphicLine
    audio
    audio
    audio
     
 
×
Čtete:
2015/5
Velká recenze

Rozhovor

Apocalyptica

Fenomén 1/2

Scorpions

Fenomén 2/2

Best of Scorpions

Rozhovor

Jiří Marshal

Song Story

Blur

Rozhovor

Vladivojna La Chia

Abeceda

Erica Claptona

České Grammy 1/2

Andělská překvápka

České Grammy 2/2

Kde přistáli Andělé?

Insider

Zlata Holušová

Láska

Holky v českých textech

Rozhovor

Protoje

Story

Brian Wilson

Čerstvé (z)boží

Nano Illusions

Story

Mumford & Sons

Story

Beatsteaks

Rozhovor

Def Leppard

TOP

Roxette

Rozhovor

Rise Agains

Rozhovor

Róisín Murphy

Příběh

Hudba ve filmu

Ženský element

Florence Welch

TOP

7 českých hitů v reklamách

Televize

Videorama

Hip Hop

Elementy ulice

Klasika 1/2

Teď vážně

Klasika 2/2

Jiří Korynta

Folk

Bez cancáku

Mluvené slovo

Nechte si vyprávět

Hard & heavy

Ocelové srdce

Jazz a blues

Bluesbar

Indie

Ty kytary

Alternativa

Kroky podzem

EDM

MDMA

Odjinud

Mimochodem

Deska měsíce

Blur

Recenze

21. 5. 2015

Recenze 1/2

7. 5. 2015

Recenze 2/2

7. 5. 2015

Duel

Monkey Business - Sex and sport? Never!

Naživo

NILS FRAHM

Naživo

MUDHONEY

Naživo

Vladimir 518 & The Rocket Dogz

Naživo

WHILE SHE SLEEPS

Naživo

Against Me! Noc v punkrockovém transu

Naživo

Converse Workshop s Bastl Instruments

Naživo

Hudba Hollywoodu

Naživo

10. narozeniny Bandzone.cz

Naživo

Keep Prague Loud / DIV I DED

Tipy

Kam vyrazit?

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.