Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Novinky

Co se děje

5 otázek pro...

Voxel

Co poslouchá...

Janek Rubeš

Čerstvé (z)boží

Junior Smile

Headliner 1/2

Monkey Business

Headliner 2/2

5x o Monkey Business

Konspirace 1/2

Paul McCartney

Konspirace 2/2

Paul McCartney

Téma 1/3

Grunge

Téma 2/3

12 zářezů na pažbě grunge

Téma 3/3

5 nadějí s grungem v těle

Rozhovor

L7

Headliner 1/5

Faith No More

Headliner 2/5

Mike Patton

Headliner 3/5

Faith No More

Headliner 4/5

Faith No More

Headliner 5/5

Velká recenze

Rozhovor

Apocalyptica

Fenomén 1/2

Scorpions

Fenomén 2/2

Best of Scorpions

Rozhovor

Jiří Marshal

Song Story

Blur

Rozhovor

Vladivojna La Chia

Abeceda

Erica Claptona

České Grammy 1/2

Andělská překvápka

České Grammy 2/2

Kde přistáli Andělé?

Insider

Zlata Holušová

  • RectangleGraphicLine

    text šÁRKA HELLEROVÁ

    foto colours of ostrava, nouvelle prague

    GraphicLine

    Zlata Holušová

    RectangleRectangleRectangle

    Každý

    rok musíte

    začít znovu

    Polygon
     

    9

    GraphicLine
     

    insider

    1

  • Od roku 2002 se Ostrava vždy v létě pěkně vybarví. Hudbou z celého světa, uměním a návštěvníky festivalu Colours of Ostrava. Děje se tak díky jeho zakladatelce a ředitelce Zlatě Holušové, která za to, co začátkem července na jejím festivalu prožijete, ručí celým svým srdcem.

    GraphicLineGraphicLine

    Během let se z festivalu stala největší hudební přehlídka v České republice. V roce 2012 se přesunula do oblasti Dolních Vítkovic, čímž získala výjimečný industriální genius loci, který nemá v České republice obdoby. Má pověst akce, která nepřitahuje zdaleka jenom svými headlinery, ale programem propracovaným do poslední kapely nebo třeba divadla. Pro jeho hlavní organizátorku dnes znamená celoroční práci, kterou přeruší jen v době, kdy putuje po Asii, kam si jezdí vyčistit hlavu.

    Rozpočet letošních Colours of Ostrava bude o několik milionů vyšší než loňský. Přesto se

    Zlatě Holušové nedaří přivést všechny kapely, které by na festivalu ona sama ráda viděla. Dobrých třináct jmen už ale má v šuplíku pro příští rok.


    Kdybyste se mohla vrátit v čase, který z minulých ročníků Colours of Ostrava byste znovu ráda navštívila?

    Takhle to nemám. Pro mě je ročník festivalu pryč, když skončí. Ani potom neposlouchám kapely z předchozích let. Ale kdyby přece jenom, tak by to byl možná den, kdy tam hrál poprvé Robert Plant. Tehdy mi došlo, že jsem si splnila sen. Druhý podobně důležitý

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    insider

    2

  • GraphicLineGraphicLine

    U nás je kultura sevřená sama v sobě a pořád nám často stačí Michalové Davidové a Nazareth

    GraphicLineGroup

    Kasabian – Stevie

    Jedním z letošních headlinerů jsou Kasabian, kteří jedou na vlně úspěchu loňského alba 48:13.

    GraphicLineGraphicLine
     

    Může současný areál stále růst i kapacitně?

    Myslím, že má pořád své rezervy.


    Před Colours of Ostrava jste organizovala festivaly Dolnolhotský buben a Rockovou Dolní Lhotu. Tehdy muzikanti přespávali u vás doma. Stává se to i dnes?

    Ale ano, muzikanti u nás stále přespávají. Dnes jsou to už ale spíš ti staří přátelé, už to není tak, jak to bývalo kdysi. Když jsme dělali devět ročníků festivalu ve vesnici, kde bydlím, spávalo se skutečně u nás. Udělali jsme pokaždé kotel guláše. Měli jsme úžasnou sedačku, která šla rozložit na půl pokoje, a mohlo se na ní spát. Spalo se ale všude, kde bylo místo. Mám na to krásné vzpomínky. Bývávali u nás Krásné nové stroje, Ivan Hlas, Mňága nebo třeba Už jsme doma. To všechno jsou moji staří přátelé.


    Zmínila jste, že hudbu z minulých ročníků už neposloucháte. Předpokládám, že

    Proč jste se přesunuli?

    I předtím jsme měli krásný areál. Letos ho dokonce docela dost využijeme. Před Colours budeme mít v rámci Festivalu v ulicích velkou scénu na Černé louce. Vracíme se tam trochu i z nostalgie, ten areál měl totiž jednu jedinou chybu, sice že byl maličký. Několik let po sobě jsme měli vyprodáno a nemohli jsme nijak růst. Už nás to omezovalo v plánech, znali jsme tam každou dlažební kostku. Teď máme radost, že jsme na místě, které se stále rozvíjí a zkrásňuje.

    krok pro nás bylo přesunutí do oblasti Dolních Vítkovic. Bylo to tehdy odvážné rozhodnutí. Když jsem do areálu přišla poprvé, byly tam ještě haldy a hromady náletových dřevin. Vypadal úplně jinak než dnes. Rozhodli jsme se, že tam půjdeme, a věřili, že se to za rok podaří uvést do slušného stavu. Pan Světlík a pan Koudela vždy splnili slovo. Neuvěřitelným způsobem se pustili do práce a za rok jsme tam opravdu pořádali festival. Dnes to hodnotím jako velmi šťastný krok.

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    insider

    3

  • RectangleRectangleRectangle

    Důležitější pro mě je, abych viděla kapely živě. To teprve umocní mou jistotu, že jsem vybrala dobře

    GraphicLineGraphicLine

    většinou u vás zní asi to, co se chystá pro aktuální ročník…

    Osmdesát procent toho samozřejmě souvisí s tím, co objevuji a chci přivézt pro další ročník. Hudby je tak nepřeberné množství, že si ji můžete pouštět od rána do večera a stále je co objevovat. Také pořád dělám pořady pro Český rozhlas a kvůli jejich přípravě musím rovněž poslouchat spoustu muziky. Pro ostravský rozhlas dělám Barvy hudby a jeden pořad pro stanici Vltava. To mě nutí dál studovat a hledat. Také mi chodí velké množství muziky přímo domů, případně si ji přivážím z různých veletrhů. Pro mě to ale má dvě roviny. Samozřejmě

    mám naposlouchané všechny muzikanty, kteří na Colours budou hrát, protože je vybírám. Studuji je, protože o nich navíc dělám pořady a mluvím v médiích. Proto ty kapely poměrně detailně všechny znám. Ještě důležitější ale pro mě je, abych je viděla živě. To teprve umocní mou jistotu, že jsem vybrala dobře. Dnes už je ale festival tak rozsáhlý, že všechno vidět nemůžu a u části koncertů také napjatě čekám, jaké budou.


    Jaký je letos osobní tip ředitelky festivalu?

    Colours jsou plné tajných tipů. Letos vystoupí například dvě fantastické italské

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    insider

    4

  • GraphicLineGroup

    Other Lives – Reconfiguration

    Other Lives Zlatě Holušové učarovali na festivalu Primavera.

    GraphicLineGraphicLine
     

    musí skutečně chodit lidé, kteří mají rádi hlavně hudbu.


    Navštěvujete nějaký jiný český festival?

    Ne. Občas zajedu za kamarády do Náměšti na Folkové prázdniny, festival, který dělá Michal Šmíd. Tam si ráda odjedu popovídat a odpočinout. Pravda je, že jsem se loni byla na jeden den podívat za kluky na Rock for People. Jinak si nepamatuji, že bych byla v posledních letech déle na jiném českém festivalu. Není to proto, že bych nechtěla, ale jednoduše na to nemám čas. Soustřeďuji se na zahraniční festivaly, kde se mám co naučit. V České republice není taková možnost najít hudbu, která by mě inspirovala.


    Jezdíte na Pohodu?

    Tam jednou za čas ráda zajedu. Michal Kaščák byl také jednou na Colours. Pohodu mám ráda a Michala si velmi vážím. Také se známe léta.


    Měla jste od začátku jasnou představu, jakým směrem by se festival měl ubírat?

    Ano. Od začátku jsem si přála, aby byl takový, jaký je. Má vize byla jasná. Do té doby jsem dělala menší akce. Dolnolhotský buben končil asi čtyřmi tisíci návštěvníky. Do Colours jsem šla s tím, že to bude velký festival, což od prvního ročníku docela byl.


    Kolik tehdy přišlo lidí?

    To už mě zkoušíte hodně, ale bylo to kolem šesti sedmi tisíc, tak nějak.

    Jak často jezdíte na zahraniční veletrhy a festivaly?

    Ročně jezdím minimálně na tři až čtyři veletrhy a maximálně na čtyři až pět festivalů. Strávím na nich dohromady přibližně měsíc. Nejradši mám Primaveru. Jde tam přísně o hudbu, vždy je tam co objevit. Je to trochu spartánsky vystavěný festival, na který

    kapely – Canzoniere Grecanico Salentino a Nidi d‘Arac. Ti první zrovna vydali fantastickou desku, kterou jsem právě poslouchala v autě. Moc se na ně těším. Také se těším na Bostich+Fussible z Nortec Collective, což je velmi zvláštní spojení dechovky a dýdžejů. Na jejich koncertě jsem lítala metr nad zemí. Je to velice energické a překvapivé, prostě báječné. Skvělí budou teké Other Lives, které jsem viděla naposledy na Primaveře. Několik let nevystupovali, ale nyní mají nový projekt a třetí desku. Úplně mě uhranuli, těším se, jak budou vypadat na Colours.

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    insider

    5

  • Rectangle

    Zlata Holušová přednáší na diskuzním panelu Festivalová abeceda pro začátečníky i pokročilé. Ta proběhla loni v rámci showcase festivalu Nouvelle Prague v Praze.

    A loni?

    Přes čtyřicet tisíc.


    Na konferenci Nouvelle Prague jste otevřeně mluvila o českém národním sportu zvaném dostat se na festival zadarmo. Jak velká část návštěvníků si skutečně koupí vstupenku?

    To se takhle říct nedá. Například vstupenky pro partnery vlastně nerozdáváte. Partner si je de facto kupuje za příspěvek, který nám dá. Když řeknu nějaké číslo, třeba sedmdesát procent, je třeba se ptát, co všechno do něj počítám? Mám partnery započítat, nebo ne? Když je započítám, dostanu se určitě

    na devadesát procent. To se opravdu dá jen velmi těžko říct. Souvisí s tím ovšem fakt, že se v České republice všichni potácíme v situaci, kdy jsme na partnery odkázáni. Nutně je potřebujeme. Úspěšnost se odvíjí od toho, kolik se nám jich podaří sehnat. Základna lidí, kteří chodí na festivaly, je zatím hrozně slabá. Kolegové ze zahraničí mi říkali, že na festival s podobným line-upem jako máme my, by mělo chodit kolem šedesáti tisíc lidí. To se v Čechách ještě nikdy nikomu nepovedlo.


    Proč?

    Jsme malá země. To by ale možná tolik nevadilo, jenomže u nás je kultura sevřená

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    insider

    6

  • GraphicLineGraphicLine

    Pořád musíme bojovat a zařídit financování festivalu tak, abychom udrželi vstupné na přijatelné výši a pořád šli dopředu. To je nejúmornější

    sama v sobě a pořád nám často stačí Michalové Davidové a Nazareth. Hodně lidí si stále jede ve staré hudbě. Jenom málo z nás je ochotných přijímat něco nového. Lidé tu nejsou skoro vůbec schopni hudbu opravdu poslouchat v tom smyslu, že by něco hledali a zajímaly je nové trendy. Vý­seč těch, kdo mají o hudbu opravdu zájem, není velká.


    Čím to je?

    Jsme společnost, ve které s výjimkou Prahy nežije moc cizinců. Nemáme se tu ani čím nechat ovlivňovat. Nepřicházejí k nám nové trendy skrze jiné kultury. Naopak všude v cizině je cítit, jak se lidé ovlivňují navzájem. Hudba se mísí a oni poslouchají nejrůznější trendy a muziku různých kultur. Mají to v sobě vsáklé. Člověk u nás je strašně takříkajíc zápecnický.


    A chce na každé akci své oblíbené kapely…

    To je smutné. I když já vlastně takovou zkušenost ani nemám. Jistě, i na Colours si zajdou na ty své Chinaski a jsou za ně vděční, ale celý den předtím poslouchali hudbu, kterou neznali. Po zbytek festivalu se seznamovali s novými interprety, tudíž bylo přirozené, že si na chvíli ulevili na něčem, co mají rádi, aby si poslechli to české koření. Na druhou stranu je fakt, že se tu skoro nemůže stát to, co vidím v zahraničí běžně, sice že si lidé zpívají s cizími kapelami. Ve Španělsku si lidé zpívají skoro všechno. To si tu nedovedu představit.

    Přesto, kdo vás mezi mladou generací svým talentem zaujal?

    (Chvíle přemýšlení)


    Myslela jsem, že zmíníte Zrní, které jste vyzdvihovala na tiskové konferenci ke Colours.

    No tak to už je pro mě velká kapela. No vidíte, vy se mě ptáte na něco nového, já

    Když vybíráte to české koření pro festival, máte pocit, že je z čeho?

    Oříšek to je, protože česká špička je uzounká. Takových kapel je samozřejmě jen pár, obměňujeme je v podstatě ob rok. Je tu ale naštěstí dost mladých talentů. I když je pravda, že co se týká mladé české scény, trochu tápu. Přece jen už do klubů tolik nechodím. Nemůžu obsáhnout všechno, svět i Českou republiku. Takže v této oblasti si nechávám poradit.

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    insider

    7

  • Rectangle

    Momentka s kolegy. Artur Peixoto za portugalský Optimus Alive, Malcolm Haynes za Glastonbury Festival, Dan Panaitescu z maďarského Sziget Festivalu, Zlata Holušová a Michal Kaščák, který organizuje slovenský Pohoda Festival. (zleva)

    přemýšlím, kdo mě zaujal, a Zrní už jako novou kapelu neberu. Beru ji jako velkou kapelu, která je za malou považována omylem. Kromě toho, že to jsou báječní a skromní lidé, mají hlubokou zahleděnost do své vlastní tvorby. To není časté. Češi si o sobě často velmi brzy hodně myslí, ještě dřív, než se dostanou k velkému umění. U Zrní je to přesně opačně. Ti kluci jen tak brzy nezpychnou, mají v sobě přirozenou pokoru. Je to jedna z mála kapel, které mají na to, aby uspěly v zahraničí.


    Co je na organizaci festivalu nejtěžší?

    Že musíte každý rok začít úplně znovu, protože nic není jako loni. Znovu musíte podstupovat miliony jednání a hledat kompromisy

    a cesty, jak festival uživit. U nás totiž nemůžete dát cenu vstupenky tak vysoko, jako je to obvyklé v zahraničí, a tak musíte hledat partnery. Kolegové venku to mají jednodušší, protože se můžou spolehnout na vstupenky a mohou se organizačně soustředit jenom na festival. My musíme pořád bojovat a zařídit financování festivalu tak, abychom udrželi vstupné na přijatelné výši a pořád šli dopředu. To je nejúmornější.


    Je něco, co se plánuje víc let dopředu?

    Jasně, nedávno jsem viděla na festivalu ve Francii tři úžasné africké kapely a už teď jsem rozhodnutá, že je na příští rok musím koupit. Už je mám v šuplíčku spolu s dalšími deseti kapelami. Pak jsou to

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    insider

    8

  • GraphicLineGraphicLine

    Mívám šílené noční můry, které jsou velmi silně spojené s festivalem

     
    GraphicLineGraphicLine

    Zlata Holušová

    Zakladatelka a hlavní organizátorka hudebního festivalu Colours of Ostrava. Je držitelkou dvou hudebních cen Anděl za festival Colours of Ostrava. V roce 2010 byla oceněna Evropskou cenou Trebbia za přínos k dialogu národních kultur. Na koferenci Nouvelle Prague získala vloni cenu pro Osobnost roku. Je členkou Evropského fóra světových festivalů (European Forum of Worldwide Music Festivals). Letos se jejímu týmu podařilo pro publikum Colours získat Björk, Kasabian, Rudimental, St. Vincent a mnoho dalších hvězd.

    Kolik hodin během festivalu naspíte?

    Tak tři čtyři hodiny denně.


    A po festivalu?

    Ještě chvilku pak moc nespím. Není to tak, že bych dlouho dospávala. Organismus je tak rozhašený, že je problém ho zase zklidnit.


    Zdávají se vám o Colours sny?

    Strašné sny. Mívám šílené noční můry, které jsou velmi silně spojené s festivalem. Často se mi třeba zdá, že jsou lidé na jednom místě a scéna i kapela jsou někde úplně jinde. Nějak se mi záhadně přemísťují.


    Je během roku nějaké období, kdy na festival třeba celý den nepomyslíte?

    Je. Podaří se to, když jezdím po Asii. Je to nutné, abych si vyčistila hlavu. Pak se ze mě stává malé dítě, které si jen a jen užívá.

    samozřejmě sny, které máte dlouho, zkoušíte je a ony nevychází. Nedosáhnete na ně finančně, nebo se to nepovede z jiných důvodů.


    Jaké sny to jsou?

    Chtěla bych na Coulours třeba Mumford & Sons. Zkouším je už čtyři roky a nedaří se.

    Ti letos ale festivaly jedou, ne?

    Jistě, ale u nás se dostali do kategorie těžko financovatelných. Podívejte se, kde budou hrát. Jsou to festivaly pro sto tisíc lidí.


    Platí vždy, že je každý ročník dražší než předchozí?

    Bohužel ano. Stále tu laťku zdviháme. Neumíme se zastavit a zakotvit do jistoty. Zrovna nedávno jsme si na poradě říkali, že kdyby to bylo jako loni, tak už jsme teď v klidu, ale protože jsme do programu opět přidali o patnáct miliónů víc, budeme se zase třást do poslední chvíle. Člověk by rád zabrzdil, ale tak moc touží přivézt to nejlepší a udělat to zase co nejzajímavější, že to zase posune.

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    insider

    9

    Polygon
 
×
Čtete:
2015/5
Zlata Holušová

Láska

Holky v českých textech

Rozhovor

Protoje

Story

Brian Wilson

Čerstvé (z)boží

Nano Illusions

Story

Mumford & Sons

Story

Beatsteaks

Rozhovor

Def Leppard

TOP

Roxette

Rozhovor

Rise Agains

Rozhovor

Róisín Murphy

Příběh

Hudba ve filmu

Ženský element

Florence Welch

TOP

7 českých hitů v reklamách

Televize

Videorama

Hip Hop

Elementy ulice

Klasika 1/2

Teď vážně

Klasika 2/2

Jiří Korynta

Folk

Bez cancáku

Mluvené slovo

Nechte si vyprávět

Hard & heavy

Ocelové srdce

Jazz a blues

Bluesbar

Indie

Ty kytary

Alternativa

Kroky podzem

EDM

MDMA

Odjinud

Mimochodem

Deska měsíce

Blur

Recenze

21. 5. 2015

Recenze 1/2

7. 5. 2015

Recenze 2/2

7. 5. 2015

Duel

Monkey Business - Sex and sport? Never!

Naživo

NILS FRAHM

Naživo

MUDHONEY

Naživo

Vladimir 518 & The Rocket Dogz

Naživo

WHILE SHE SLEEPS

Naživo

Against Me! Noc v punkrockovém transu

Naživo

Converse Workshop s Bastl Instruments

Naživo

Hudba Hollywoodu

Naživo

10. narozeniny Bandzone.cz

Naživo

Keep Prague Loud / DIV I DED

Tipy

Kam vyrazit?

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.