Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Novinky

Co se děje

Redakční tipy

Headparáda

Ve studiu

5 otázek pro Prague Conspiracy

Můj soundtrack

Kristýna Kolocová

Čerstvé (z)boží

Nèro Scartch

Headliner 1/3

Coldplay

Headliner 2/3

Chris Martin

Headliner 3/3

Coldplay

Tipy

35 zaručených vánočních dárků

Rozhovor

Prostitutes

Star Wars

9 hudebníků, které provází Síla

Headliner

KLARA.

Rozhovor

Chris Corner

Art

7 nej uměleckých obalů

Jackie Crash

YellowCard

Téma

Poslední dny Johna Lennona

Story

Motley Crue

R.I.P.

Ice B byl bůh

Reportáž

Slza

TOP

9 největších vánočních hitů

Rozhovor

Struneři

Ženský element

Grimes Ještě divnější, než se zdá

Rozhovor

Anti-Flag

Televize

Videorama

TOP

11 pánů kteří znějí jako dámy

Vizuál

Warren FU

Retro

Frank Sinatra

Rozhovor

Katarína Knechtová

Test

H-D Kvíz

Insider

Barry Dickin

Song Story

Chris Isaak

Enface

Wolf Alice

Story

Johny Depp

Kalendárium

Památné dny

Hip Hop 1/2

Elementy ulice

Hip Hop 2/2

Dian

Klasika

Teď vážně

Folk

Bez cancáku

Mluvené slovo

Vyprávěj

Hard & heavy

Ocelové srdce

Jazz a blues

Bluesbar

  •  
     

    text Ondřej Bezr (iDNES.cz)

    O jazzu a blues s nadhledem
    z barové stoličky

    | Frank Sinatra | Mark Guiliana | Joe Louis Walker |

    Bluesbar

     
     

    4

    Jazz & blues

    1

  •  
     

    Protože autor této rubriky není chodící encyklopedie, výběr adeptů do ní každoměsíčně vzniká stejně: díky webovým stránkám generujícím jména jazzových a bluesových muzikantů podle data narození. Projede se patřičný měsíc s přihlédnutím na kulatost či půlkulatost a z nich se vybere ten nejlepší. Většinou je těžké si vybrat. Tentokrát stačilo dorolovat k datu 12. prosince a nebylo potřeba pokračovat. Nedožité sté narozeniny totiž slavíme s podle mnohých největším zpěvákem, jakého kdy americká populární kultura dosud poznala, s Frankem Sinatrou.

    Frank Sinatra

    (nar. 12. prosince 1915)

     
     
     

    | Výročí měsíce |

     
     

    Samozřejmě většinou trapně. Sinatra nebyl velký zpěvák rozsahem nebo hlasovou ekvilibristikou, nýbrž citem pro rytmus, frázováním a dokonalým výrazem. To, spojeno s vynikající schopností (sebe)propagace, k níž patřila i paralelní herecká kariéra, z něj udělalo modlu dnešních stařenek i úctyhodných umělců. Komu že to Bob Dylan zkraje letošního roku věnoval celé album?


    Tip: O Franku Sinatrovi píšeme v tomto Headlineru více v rubrice Retro.

    Na jedné straně držitel deseti cen Grammy, a dokonce šestnácti ocenění nejprestižnějšího jazzového časopisu světa Down Beat, na straně druhé údajný mafián nebo minimálně loutka v kmotrovských rukou, jak ho ztvárnil, jistěže s literární licencí, Mario Puzo v Kmotrovi. Neomylný swingař, který už od konce třicátých let slavil famózní úspěchy, na straně druhé nenapravitelný pijan, děvkař a hráč – který si ale těmito zálibami, obecně považovanými za nectnosti, vybudoval dokonalou image, již chtěl kdekdo následovat.

     
     

    4

    Jazz & blues

    2

  •  
     

    Koncerty, na kterých je hlavní osobností bubeník, bývají podezřelé, to si přiznejme otevřeně. Ale jsou výjimky. Jednou z nich je Mark Guiliana, Američan, který patří nejen mezi nejuznávanější, ale i nejmodernější bubeníky zdaleka nejen jazzové scény. Poprvé u nás hrál za zády dnes už megahvězdného Avishaie Cohena, pak jsme ho viděli i s Bradem Mehldauem. Ale jak bylo řečeno, Guiliana s oblibou překračuje jazzové hranice, aniž by ovšem sklouzával k hloupostem nebo čistému byznysu: v jeho portfoliu najdeme třeba taková jména jako Meshell Ndegeocello nebo Matisyahu. A mluví se o něm jako o bubeníkovi Davida Bowieho na jeho chystaném albu, jež má vyjít začátkem příštího roku.

    Mark Guiliana je hvězdou
    i za bicími

     
     
     

    | Koncert měsíce |

    foto: facebook kapely

     
     

    Performance Spotlight:
    Mark Guiliana

    Wall a basista Chris Morrissey. Celou tuhle parádu přiveze 13. prosince do pražského Jazz Docku.

    Když byla řeč o Guilianově modernosti, připomeňme jeho hrátky s kombinací hry na akustické bicí, jazzmanským sklonem k improvizaci, ale zároveň s elektronikou. Říká se, že hravě namixuje klasické moderně-jazzové hraní se zvukem bicího automatu. Ve svém sólovém projektu Beat Music klade důraz nejen na řečené vlastní kvality, ale i na prokomponovanost vlastních skladeb a jejich absolutní instrumentální dotaženost. V tom jsou mu „k ruce“ klávesista Jason Lindner, elektronik Steve

     
     

    4

    Jazz & blues

    3

  •  
     

    I kdyby Joe Louis Walker nebyl tak skvělý kytarista a zpěvák, stačil by mu k zápisu do bluesmanské síně slávy jeho životopis. Letošní pětašedesátník na scénu vstoupil v hippiesácké Kalifornii na konci sixties, kamarádil se s Mikem Bloomfieldem, propadl drogám, ze závislosti se dostal, po vyléčení ale nechtěl mít s „ďábelským“ blues nic společného, obrátil se na víru a gospely, což mu vydrželo do poloviny 80. let, kdy ho drápkem milované „dvanáctky“ zase zaťaly, na přelomu tisíciletí přišly opět jedy a alkohol, až od roku 2005 je údajně čistý.

    Joe Louis Walker je
    naštěstí stále polapen
    ďábelskou mocí dvanáctky

     
     
     

    | Album měsíce |

    foto: Michael Weintraub

     
     

    Joe Louis Walker:
    Everybody Wants A Piece (Album Trailer)

    této, dá k dobru alespoň jednu gospelem načichlou. Tentokrát v podobě kvákavé instrumentálky, která se nemůže jmenovat názorněji: Gospel Blues. Je tu samozřejmě i řádka klasických vyšťavených čistých bluesovek, bez těch by to nebylo ono, ale jak říkám: doba monotematických a dneska už vlastně nudných dogmaticky-dvanáctkářských alb je ta tam. A Joe Louis Walker jde s tou dobou jako málokdo z jeho generace.

    Jako takový rozhodně při své první a zatím jediné návštěvě Česka o dva roky později na šumperském festivalu Blues Alive rozhodně působil. Na grádech to jeho vystoupení ani v nejmenším neubralo.

    A neubírá to ani jeho deskám, včetně té zcela nové s názvem Everybody Wants A Piece. Kromě hráčské a pěvecké bravury, která se u něj rozumí sama sebou, je na albu nejzábavnější jeho nesvázanost dogmaty. Tady se nehraje na blues a ne-blues, dokonce ani na hudbu černou a bílou – třeba taková Buzz On You je úplně normální „bílý“ rock´n´roll, One Sunny Day zase jižanský bluesrock jak od nějakých „rednecks“ z Texasu. Přestože nejspíš už vyznává jiného boha než toho, k němuž se modlil ve svých kostelních dobách, na skoro každé desce, i na

     
     

    4

    Jazz & blues

    4

 
×
Čtete:
2015/12
Bluesbar

Indie

Ty kytary!

Alternativa

Kroky podzem

EDM

MDMA

Odjinud

Mimochodem

Recenze měsíce

Adele

Recenze

Recenze 17. 12. 2015

Recenze

Recenze 3. 12. 2015

Duel

Mandrage

Recenze

SMS Recenze

Naživo

Kraftwerk

Naživo

Everything, Everything

Naživo

Editors

Naživo

Converse

Naživo

A Place to Bury Strangers

Naživo

Wombats

Naživo

Whitesnake

Naživo

Cassandra Wilson

Naživo

Slash

Naživo

Máchův Brooklyn

Naživo

IAMX

Naživo

Ben Cristovao

Naživo

ZAZ

Tipy

Kam vyrazit?

Tiráž

Tiráž

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.