Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Novinky

Co se děje

Redakční tipy

Headparáda

Ve studiu

5 otázek pro Prague Conspiracy

Můj soundtrack

Kristýna Kolocová

Čerstvé (z)boží

Nèro Scartch

Headliner 1/3

Coldplay

Headliner 2/3

Chris Martin

Headliner 3/3

Coldplay

Tipy

35 zaručených vánočních dárků

Rozhovor

Prostitutes

Star Wars

9 hudebníků, které provází Síla

Headliner

KLARA.

Rozhovor

Chris Corner

Art

7 nej uměleckých obalů

Jackie Crash

YellowCard

Téma

Poslední dny Johna Lennona

Story

Motley Crue

R.I.P.

Ice B byl bůh

Reportáž

Slza

TOP

9 největších vánočních hitů

Rozhovor

Struneři

Ženský element

Grimes Ještě divnější, než se zdá

Rozhovor

Anti-Flag

Televize

Videorama

TOP

11 pánů kteří znějí jako dámy

Vizuál

Warren FU

Retro

Frank Sinatra

Rozhovor

Katarína Knechtová

Test

H-D Kvíz

Insider

Barry Dickin

Song Story

Chris Isaak

Enface

Wolf Alice

Story

Johny Depp

Kalendárium

Památné dny

Hip Hop 1/2

Elementy ulice

Hip Hop 2/2

Dian

Klasika

Teď vážně

Folk

Bez cancáku

Mluvené slovo

Vyprávěj

Hard & heavy

Ocelové srdce

Jazz a blues

Bluesbar

Indie

Ty kytary!

Alternativa

Kroky podzem

EDM

MDMA

Odjinud

Mimochodem

Recenze měsíce

Adele

Recenze

Recenze 17. 12. 2015

Recenze

Recenze 3. 12. 2015

Duel

Mandrage

Recenze

SMS Recenze

Naživo

Kraftwerk

Naživo

Everything, Everything

  • Čtveřice z Manchesteru se od počátku kariéry těší náklonnosti britských médií, fanoušci ji však dlouho přijímali s rezervou. Letos vydaným albem Get To Heaven konečně prolomila ledy a v Praze padly i poslední zábrany.

    text Veronika Ondečková

    foto Lucie Levá

    Everything, Everything

    Jedinečnost okamžiku

     
     
     

    3

    naživo

    1

  •  

    Palác Akropolis,

    Praha, 3. 12. 2015

    Možná to bylo prostředím, toho večera se ale i domácí Mayen představili s mnohem větší jiskrou než za uplynulou sezónu třeba v odtažitém MeetFactory nebo na Náplavce. Svým éterickým dream popem na sebe sice asi nikdy nebudou vyloženě strhávat pozornost, když se ale sejdou podmínky, zastanou přesně to, co se od předskokanů očekává – vyplní prostor atmosférou a usnadní aklimatizaci. To se tentokrát podařilo vrchovatě.

    Silná reputace hlavních hvězd přiměla publikum shromáždit se do těsných řad ještě dlouho před tím, než se formace vedená Jonathanem Higgsem vůbec objevila na pódiu. A zvýšený zájem byl rozhodně na místě, protože Everything Everything jsou v mnoha ohledech unikátem. Charakter jejich produkce udává mathrockové střídání svébytných sekvencí, na které se kvartet nebojí naroubovat r’n’b, elektronické elementy nebo tribute okénka k poctě Radiohead. Samostatnou kapitolu pak tvoří Higgsův explozivní zpěv, který trhá rekordy jak v rychlosti rapování, tak ve výšce falzetu.

    V globálu jde přesně o ten mix troufalých nápadů a lehkých bizarností, který buď zazáří, nebo skončí propadákem. Everything Everything se jejich metodika osvědčila, kdyby mě ale před dvěma lety někdo přesvědčoval, že bude přivádět davy k varu,

    potažmo na tuzemské půdě, nevěřila bych. Akademický přístup, občasná překombinovanost a Higgsovy konfrontační vokály kapelu pasují spíš na atrakci pro nerdy než party záležitost. A ejhle, ono tomu bylo právě naopak.

    Pokročilá dynamika nového alba plná požitkářského groovu a neustálých překvapení v Akropoli zafungovala doslova adrenalinově. Nepřetržité euforické reakce fanoušků zaskočily i samotnou kapelu, která si vlajkové hity pro jistotu schovávala až na konec setlistu. Nejvíce hýřil překvapivě Jonathan, který tak s přehledem vyvrátil pověst odměřeného patrona. Jeho tvář i gesta překypovala dětskou radostí, a když vzdával poklony Praze nebo sliboval brzký návrat, nebyl důvod podezírat ho z podlézání.

    Atmosféra v Akropoli zkrátka tkvěla v jedinečnosti okamžiku. Zátah britských art-rockerů nejenže zbořil předsudky o tom, s čím lze slavit úspěch v širším měřítku, ale nabídl také nejeden mrazivý okamžik díky ožehavým textům, v nichž se zrcadlí násilím a bezmocí poznamenaná každodenní realita. Domýšlet dosah sloganů jako „I‘m gonna kill a stranger“ v klidu domova je jedna věc, když však zní sborově z úst rozjuchaného davu, to už je jinačí kafe. Zdá se, že zoufalá doba konečně nalezla svého mluvčího.

    naživo

     
     

    3

    2

  •  

    naživo

     
     

    3

    3

     
     
     
     
     
     
     
     
     
 
×
Čtete:
2015/12
Everything, Everything

Naživo

Editors

Naživo

Converse

Naživo

A Place to Bury Strangers

Naživo

Wombats

Naživo

Whitesnake

Naživo

Cassandra Wilson

Naživo

Slash

Naživo

Máchův Brooklyn

Naživo

IAMX

Naživo

Ben Cristovao

Naživo

ZAZ

Tipy

Kam vyrazit?

Tiráž

Tiráž

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.