Jedna z největších internetových senzací moderní éry vydává druhé album. Devatenáctiletý Švéd posunul dál svůj líný cloud rap vláčně se povalující na trapovém spodku z dílny Sad Boys maestra Yung Guda. Ne, pravděpodobně to nevyhraje žádný žebříček, ale je to lepší než prozac. Titulní track Warlord je pecka. (KB)

Yung Lean

Warlord

Santigold bude vždycky dělat okrajový pop, který nedosáhne na žebříčky, ale její chytlavé divnosti milují televizní reklamní kampaně i lidé s vkusem, kteří ale nutně nemusí pohrdat popem jako takovým. Její třetí desku produkoval Rostam Batmanglij z Vampire Weekend a Dave Sitek a podle toho i zní. Jako ranní fresh exotiky, retra a divnopopu. (KB)

Santigold

99 Cents

Debutové album kanadských BTSM je tvrdý úder. Kombinuje prvky dubstepu, elektra, drum’n’bassu i hip hopu do temného gramového soundu, který je tak specifický pro vydávající label Kannibalen Records. Jakkoli mohou načrtnuté komiksové motivy působit infantilně, celkový pocit z alba je, že mi sakra chybí staré dobré elektro! (KB)

Black Tiger
Sex Machine

Welcome To
Our Church

Díky za TT the Artist. Skoro všechno na téhle multižánrové holce z Baltimore je vzrušující. Art Royalty má všechno, co vás rozsvítí jako vánoční stromeček – barvy, nálady, sex, trash talk, vtip, hravost, drzost, nakažlivost i hitovost. Budete chtít tančit, budete chtít dělat neslušné věci, budete ji chtítdomů. Baltimore music jalo žánr nebyl nikdy blíž k tomu opanovat celou planetu. (KB)

TT the Artist

Art Royalty

Zapomeňte na kolovrátkový diskohit Call On Me, Eric Prydz je na debutové desce o pořádný kus dál. Opus nabízí přes dvě hodiny moderního houseu. Na první placce hodně elektronika, na druhé se trochu víc zpívá a najdeme pár singlů na parket, z nichž některé vydal už před třemi, čtyřmi lety, takže se trochu oposlouchaly. (JK)

Eric Prydz

Opus

Newyorské duo svými ambicemi nemíří výš než na klubovou taneční hudbu. Žánrově se pohybuje hlavně na pomezí popu a r’n’b, ale nabízí fádní rytmy, melodie a vyčpělou sexuální atmosféru ve stylu Pussycat Dolls. Desku zachraňují soulové fragmenty, které jako jediné nepůsobí lascivně. (MŠ)

Lion Babe

Begin

Loni se oženil, nyní o tom vydal desku. Bývalý člen Boyzone se vydal cestou poloakustického romantického popu, ale nabízí jen zaměnitelný přeslazený mainstream snažící se svézt na vlně popularity Eda Sheerana. Tucet dobře nazpívaných balad, ale bez vzrušení. Čech ocení cover Falling Slowly od Hansarda a Irglové. (JK)

Ronan Keating

Time of My Life

Třetí album indie kapely z Montrealu Suuns je dost impresivní ukázka toho, jak se dají vzít striktně analogové nástroje a pomocí nich vytvořit bohatě texturovanou, hluboce náladotvornou „elektronickou“ desku. Trochu vintage, zároveň hodně futuristický post rock s krautrockovým odérem skrz naskrz nemůže urazit nikoho, kdo pase po kvalitě. (KB)

Suuns

Hold/Still