Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Novinky

Co se děje

Redakční tipy

Headparáda

R.I.P.

Apačka

Ve studiu

Support Lesbiens

Co poslouchá...

Míla Fürstová

Čerstvé (z)boží

Ghost of You

Headliner 1/2

Amy Winehouse

Headliner 2/2

Amy Winehouse

Headliner 2/3

Amy Winehouse

Story

Carly Rae Jepsen

Story 1/3

Led Zeppelin

Story 2/3

Led Zeppelin

Rozhovor

Priessnitz

Headliner

Vypsaná FiXa vs. Wohnout

TOP

KAMERA! KLAPKA! PRAHA!

R.I.P.

Ota Petřina

Rozhovor

Divokej Bill

Enface

Distrubed

Enface

James Harries

Enface

Jack Ü

Reportáž

Rock for People Europe

Fenomén

Red Bull Tour Bus

Rozhovor

Guano Apes

Reportáž

Glastonbury

TOP

10 letních hitů podle muzikantů

Song Story

Stardust

Anketa

Stalo se 2#

Rozhovor

Village People

Jídlo

Festivalové bašty II.

Rozhovor

Refused

Téma

Je to jenom hra

Téma

Tohle (ne)hrajte

Dialog

Mighty Sounds

Enface

Gabrielle Aplin

Rozhovor

Dream Theater

Pohledy

Colors of Ostrava

TOP

K soudu, ty hvězdo!

Čerstvé (z)boží

Rutka Laskier

Rozhovor

Halestorm

Insider

Sacha Skarbek

Bizár

Conchita Wurst

Test

H-D Kvíz

Ženský element

M.I.A.

Televize

Videorama

Hip Hop

Elementy ulice

Klasika

Teď vážně

Folk

Bez cancáku

Mluvené slovo

Nechte si vyprávět

Hard & Heavy

Ocelové srdce

Jazz & Blues

Bluesbar

  •  
    RectangleRectangle
     
    RectangleRectangle

    text Ondřej Bezr (iDNES.cz)

    O jazzu a blues s nadhledem z barové stoličky

    | The Bladderstones | Branford Marsalis | The Bad Plus |
    | Joshua Redman | Adam Ben Ezra |

    Bluesbar

    Polygon
     
     

    5

    GraphicLine

    Jazz & blues

    1

  •  
     

    Johnnyho Jůdla

     
    TextFrame

    | 3 otázky pro... |

    Leckdo ho zná z alternativně-písničkářské kapely Jablkoň, ve které hraje na fagot, baskytaru a elektrickou kytaru. Skupinu The Bladderstones dal dohromady s bubeníkem Tomášem Náprstkem a velmi mladým a talentovaným kytaristou Tomášem Frolíkem. Johnny Jůdl sám v kapele, která vydala zatím jedno album a na jaře zvítězila na soutěži Blues Aperitiv v Šumperku, hraje na baskytaru a zpívá.

    Jak vás, se stabilním místem v aktivní a žánrově zcela odlišné Jablkoni, napadlo založit bluesovou kapelu?

    V hudbě mám nejradši dva přístupy, které charakterizují nejlíp Zappa a Led Zeppelin. První je potrhlost, nadhled a pestrost a druhý tradice, energie a pocit. Pro našeho kytaristu Tomáše Frolíka jsem byl původně jeho učitel v ZUŠ. Postupem času jsme zjistili, že souzníme, a z toho logicky vznikla spolupráce.

    Je v The Bladderstones odlišný způsob práce oproti Jablkoni, nebo platí i v tomto případě, že muzika je jen jedna?

    V Jablkoni je Michal Němec v podstatě výhradní autor. My ostatní se samozřejmě podílíme na aranžích a tak dále, ale on má poslední slovo. V The Bladder­stones fungujeme jako tandem. Je to křehčí způsob, ale má svoji sílu a zatím nám to funguje.

    Jak to v žánru, jako je blues – byť ve vašem případě neortodoxně pojaté, spíš jde bluesový crossover, vidíte s poměrem vlastní tvorby a klasických standardů nebo převzatých skladeb?

    To je dost individuální, ale pro nás do budoucna určitě převáží především vlastní věci. Pokud dojde na nějaký standard/cover, tak s vlastním přístupem. Blues, potažmo jeho princip, může existovat a přinášet něco nového i dnes. Ale nevznikne to omíláním dvanáctek někde pro turisty nebo na firemních večírcích.

    Polygon
     
     

    5

    GraphicLine

    Jazz & blues

    2

  •  
     

    Některý měsíc se stává, že se jen tak tak najde silná osobnost, které by bylo lze v téhle rubrice, slavící kulaté a půlkulaté narozeniny, pogratulovat. Srpen s pětkou na konci ale jako by to chtěl všechno vynahradit. Je minimálně deset osobností, které by si zasloužily připomenout.

    Branford Marsalis zůstává nejlepším v moderním jazzu

    nar. 26. srpna 1960

     
    TextFrame
     

    | Výročí měsíce |

    Rectangle

    foto: musictour.eu

    Group
    Polygon
     
     

    při jeho vystoupení na Prague Proms, k popu (dlouholetou, i když už dávnou spolupráci se Stingem snad netřeba připomínat) i hip hopu a funku (viz skvělý projekt Buckshot LeFonque).

    Ale přes veškeré experimenty je Branford ze slavného louisianského muzikantského rodu Marsalisů (tatínek: pianista Ellis, bratři: trumpetista Wynton, trombonista Delfeayo a bubeník Jason) stejně vždycky nejlepší, když hraje moderní jazz. Jeho alba, zejména ta zhruba od druhé poloviny 90. let minulého století, jsou svou krásou až dojemná. Branfordovy saxofony, tenor a soprán, mají unikátní výraz, jeho hudba přesahuje daleko zavedené vzorce, často používá i v jazzu metod klasické hudby, aniž by ztratila cokoli ze své improvizované složky a podstaty. Marsalis je bezesporu jednou z nejvýznamnějších osobností současné hudební scény. A v pětapadesáti je z tvůrčího hlediska navíc v těch nejlepších letech.

    Dozajista jimi jsou, chronologicky vzato, trombonista ze zakladatelské jazzové generace Jack Teagarden (1905), famózní bluesový zpěvák Jimmy Witherspoon (1920), zcela bez debat jedna ze tří nejvlivnějších jazzových postav 20. století, saxofonista Charlie Parker (1920), fenomenální pianista Oscar Peterson (1925), jeho nástrojový, progresivnější kolega Mal Waldron (1925), divoký dechový experimentátor Roland Kirk (1935), saxofonista jdoucí vlastně částečně v jeho stopách Roscoe Mitchell (1940), kytarová hvězda 60. let Sonny Sharrock (1940), všestranný dechař a spoluhráč Davise i Hancocka Ben­nie Maupin (1940) nebo syn slavného tatínka, též saxofonista Ravi Coltrane (1965). Uff.

    Nakonec jsem pro důraznější připomenutí vybral Branforda Marsalise. Už proto, že je to osobnost, která svým umem vlastně pokrývá celé jazzové dějiny a má značný přesah i do jiných žánrů: do klasické hudby, jak jsme viděli nedávno

    Group
    Polygon
    Polygon
     
     

    5

    GraphicLine

    Jazz & blues

    3

  •  
     

    The Bad Plus je skvělé americké trio z Minneapolis, vedené pianistou Ethanem Iversonem. Právem je zařazováno mezi hlavní tahouny současné jazzové scény. Saxofonista Joshua Redman je jeden z nejsledovanějších saxofonistů moderního amerického jazzu. Jak to dopadne, když se taková sestava sejde dohromady v „all stars kvartetu“? Nepožerou se dva kohouti na jednom smetišti?

    Tha Bad Plus jsou s Joshuou Redmanem příjemní

     
    TextFrame
     

    | Album měsíce |

    Joshua Redman

    foto: npr.org

    Group
    Polygon
     
     
    Group
    Polygon

    i unisono partů, muselo jejich nahrání předcházet poctivé zkoušení.

    Nijak zvlášť se neexperimentuje, The Bad Plus i Redman se vlastně dopracovali do stadia, kdy sice nerezignují na to stát oběma nohama v hudební současnosti, ale nemají potřebu tak činit za cenu radikálních kroků. Řekne-li se o nějakém albu, že je „příjemné“, může to být jen eufemismus pro slovo nuda. Tak to ale není. The Bad Plus Joshua Redman je album příjemné jako vychutnání si dobré kávy a kvalitního cigárka na letní kavárenské zahrádce pod rozložitými korunami stromů. Byl by to dobrý soundtrack.

    Kořeny spolupráce The Bad Plus a Joshuy Redmana spadají až do roku 2011, kdy The Bad Plus týden hráli v renomovaném newyorském klubu Blue Note, Redmana si pozvali jako hosta a z jeho dlouhých sólových „hadů“ ve vlastním repertoáru byli nadšeni. Album jednoduše nadepsané The Bad Plus Joshua Redman je ale mnohem koncentrovanější, zhuštěnější, zaranžované. Ne že by na něm nebyl prostor na improvizace, pořád je to ještě jazz, a to skutečně v pravém slova smyslu, ale protože se skladby vyznačují mnohými zlomy, změnami harmonie, rytmu i tempa, jakož třeba

    Polygon
     
     

    5

    GraphicLine

    Jazz & blues

    4

  •  
     

    V relativním koncertním úhoru měsíce srpna by bylo škoda přehlédnout zajímavé miniturné izraelského kontrabasisty Adama Ben Ezry. Sólové miniturné, dodejme. Adam Ben Ezra si podle svých slov vybral jasnou misi: dostat svůj nástroj ze zaběhlého postavení „doprovodného nástroje“ na zasloužené místo přední hrany pódia.

    Nevynechejte šňůru Adama Ben Ezry

     
    TextFrame
     

    | Koncert měsíce |

    Rectangle

    foto: Paolo Galletta

    Group
    Polygon
     
     

    Má bohatou hudební průpravu. S houslemi začal už v pěti letech, kytaru držel v rukou v devíti. Později hrál ještě na klarinet, oud a cajon. To byl ale pouze začátek směřující ke kontrabasu. Do tohoto nástroje s bohatým zvukem se naprosto zamiloval, v šestnácti letech mu změnil život. Jeho inspirace sahá od Bacha přes Chicka Coreu až po Stinga, časem přibyly do jeho záběru i prvky latiny a středomořské hudby.

    Každé Ezrovo vystoupení je prý jiné, bez ohledu na to, jestli mluvíme o sólových

    koncertech, nebo o hraní tria s kytarou a perkusemi. Talentovaný třicátník za pomoci inteligentní kombinace efektů a pedálů loopuje své tóny tak, aby k publiku donesl autentickou zvukovou stěnu hodnou menšího orchestru.

    V České republice se o pravdivosti těchto slov budeme moci přesvědčit hned pětkrát: 14. srpna v Plzni, 16. srpna v Jablonci nad Nisou, 19. srpna v pražském Jazz Docku, 22. srpna v Pacově a 12. září v Písku.

    Group
    Polygon
    Polygon
     
     

    5

    GraphicLine

    Jazz & blues

    5

 
×
Čtete:
2015/8
Bluesbar

Indie

Ty kytary

Alternativa 1/2

Kroky podzem

Alternativa 2/2

Kittchen

EDM

MDMA

Odjinud

Mimochodem

Recenze měsíce

The Chemical Brothers

Recenze

Recenze 20. 8. 2015

Recenze

Recenze 6. 8. 2015

Duel

Majk Spirit

Naživo

HIM

Naživo

Boy Wonder And The Teen Sensations, The Oxx, Dj Vegy

Naživo

Patti Smith, Horses

Naživo

Dr. John

Naživo

Festival Overtone

Naživo

The War On Drugs

Naživo

Robert Plant and The Sensational Space Shifters

Naživo

Benátská! Helloweenská přehlídka „Vesničanů“

Naživo

SázavaFest

Naživo

VR/Nobody, Aid Kid

Tipy

Kam vyrazit?

Festivaly

Úvod

Festivaly

Srpen, Září

Tiráž

Tiráž

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.