-
text a foto Kateřina Nováková
Glastonbury
Festival z jiného světa
4
Reportáž
1
-
Letošní ročník Glastonbury byl vyprodaný za 25 minut. Největší haló vyvolal Kanye West jako headliner. Nejvtipnějším VIP návštěvníkem festivalu byl herec Bradley Cooper. Nejkrásnější moment? Když zpoza mraků vykouklo slunce, lidé začali spontánně tleskat a člověk si říkal, jak málo vlastně stačí ke štěstí. Co dál?
Dave Grohl si zlomil nohu. Dost nešťastně právě před termínem dvou koncertů ve Wembley a headline slotu na Glastonbury. Foo Fighters museli všechno zrušit. V časovém harmonogramu se na jejich prestižní místo posunuli Florence and The Machine. Zásadní otázkou pátečního dne tak bylo, kdo opanuje osmou večerní.
Tipů bylo na diskusních fórech hned několik, mezi nimi třeba Blur, Kings Of Leon nebo Elbow. Nakonec se povedlo udržet tajemství až do zdárného konce a až s pádem černého závěsu bylo jasné, že půjde o spanilou jízdu The Libertines. Set odstartovali s písní Delaney, kterou následovaly Vertigo, Time For Heroes i What Katie Did.
I když Dohertyho výkon nebyl stoprocentní, někdy mu vypadlo slovo, jindy začal zpívat
refrén až na poslední chvíli, Carl Barat mu to blahosklonným pohledem vše odpouštěl. Když se díváte na tyhle dva, na jejich vzájemné pohledy i vtípky na pódiu, připadáte si, jako když se na konci filmu ti dva vezmou a žijí šťastně až do smrti. A vy z toho máte úžasný pocit a je jedno, že do toho příběhu vlastně nepatříte. Vypadá to, že i potomek z téhle lásky v podobě nové desky letos ještě také bude.
Florence Welch přípravy rozhodně nepodcenila. Živou kapelu doplnily i harfistka a pětice vokalistek. Obavy, že po nedávno vyléčené zlomenině nohy nebude její show stoprocentní, vzaly za své hned úvodem. Využila každičkého kousku na pódiu k úprku i tanci, až někdy popadala dech. Její nová deska How Big, How Blue, How Beautiful
4
Reportáž
2
-
West zasadil úder zpátky fanouškům, kteří sepsali petici proti jeho vystoupení na Glastonbury
nemá slabé místo a odkrývá ještě citelněji to, co se zpěvačce děje uvnitř hlavy. O to jednodušší pro ni bylo vytvořit si i při koncertě svůj svět, kterým dokázala naprosto strhnout. Místy byla až teatrální, ale přesně
na hranici uvěřitelnosti. Došlo i na předělávku Times Like These jako dík Foo Fighters za hvězdný čas. Nebylo co vytknout.
Kanye to zvládl
V sobotu mělo ikonické pódium ve tvaru pyramidy dva hiphopové headlinery, kteří cílí na podobnou věkovou skupinu, mají toho dost společného a srovnání se automaticky nabízí. Pestrobarevný cirkus plný barev, tanečnic a všudypřítomného loga značky se třemi pruhy prezentoval Pharell Williams. Jeho show vypadala spíš jako natáčení
4
Reportáž
3
-
Ať už Jamie T posledních pět let zápolil s čímkoli, je dobře, že už to je pryč
reklamy a působila dost nepatřičně. Nesahal jen po svých písních, ale i produkci pro jiné, například po Drop It Like It’s Hot nebo Hot In Here. V naprostém kontrastu proto vyzněla show Kanyeho Westa a jeho minimální snaha dostat dav na svou stranu, o což se Pharrell tak urputně snažil.
Žádní tanečníci, žádné projekce, žádné barvy, a dokonce i DJ byl odklízen na nevzdálenější část pódia. Vypadalo to skoro na (byť nahlas nevyslovený) úder zpátky fanouškům, kteří sepsali petici proti rapperovu vystoupení na Glastonbury. West samozřejmě neopomněl věnovat píseň manželce Kim, která společně s Chrisem Martinem, Lewisem Hamiltonem i Stellou McCartney přihlížela koncertu z koridoru pro fotografy. Show nebyla tak precizní, jak by se očekávalo, několik písní začalo opětovným puštěním podkladu a monotónní prezentaci rozčísl až Westův výlet na jeřábu nad hlavy davu a taky třicetivteřinová pasáž Bohemian Rhapsody, která naživo nepůsobila tak tragicky jako ze zpětného, stokrát propíraného videozáznamu.
Frajer Lionel
Překvapivě největší počet lidí před Pyramid stage dokázal v neděli nashromáždit Lionel Richie. I v šestašedesáti letech působil věrohodně a byl plný sil. Navíc jeho hity All Night Long, Hello Is It Me You Looking For nebo Dancing On The Ceiling zná každý, takže když se před koncertem se smíchem svěřoval v rádiu BBC, že spíš než o koncert půjde o karaoke, měl docela pravdu.
Když jedete na Glastonbury podruhé jako já letos, dost věcí je snadnějších. Cesta z Londýna, hledání místa pro stan, balení (holínky jsou nutnost stejně jako pláštěnka). Některá pódia raději pro jejich vzdálenost už rovnou odepíšete. A také si dáte závazek, že toho zkusíte zažít i vidět víc. A alespoň jednu noc propaříte v temném městečku Shangri-La a také přesvědčíte kámoše, že příští rok už prostě musí s vámi, protože tenhle festival se musí zažít.
Jamie T naživo potvrdil velký návrat v nejlepší formě a ať už posledních pět let zápolil s čímkoli, je dobře, že je to pryč. Skladby Stick’n‘Stones a Zombie zněly hlasitě napříč neurvalým tisícihlavým chorálem. Velké finále hned po něm obstarali The Chemical Brothers, track Believe se nesl s hlasem Keleho Okerekeho z Bloc Party, v Setting Sun byl zase slyšet Noel Gallagher. Přímo na scéně se však žádný z nich neobjevil. Kdyby byl na místě lovec celebrit, jenž nadšeně zásobuje články ostrovní bulvární plátky, nejspíš by chrochtal blahem. Jen kousek opodál totiž trsal s rukama nad hlavou americký sniper Bradley Cooper a zdatně mu sekundoval bubeník Metalliky Lars Ulrich.
4
Reportáž
4
Předchozí článek:
Guano Apes
Další článek:
10 letních hitů podle muzikantů