-
Téma 2/2
1
1
Jak to může dopadnout, když do hry angažujete hudebníka? Headliner pro vás vybral devět nejzajímavějších kousků, které ukazují, že jakkoli.
text Jarda Konáš foto Shutterstock
Tohle (ne)hrajte Aneb 9 dobrých i špatných her
Revolucionář David Bowie
Omikron: The Nomad Soul
Když dělá Axl dýdžeje
Grand Theft Auto: San Andreas
Peklo s Van Halen
Guitar Hero
S Ozzym proti démonům
Brütal Legend
Pouze pro fanoušky Devo
Adventures of the Smart Patrol
To nezachránil ani Michael Jackson
Space Channel 5: Part 2
Zastřelte Aerosmith
Revolution X
Nestojí ani za 50 centů
50 Cent: Bulletproof
Úplně prázdný Spice World
Spice World
David Bowie v hlavní roli, dalo by se říct v jedné větě. Hru vyvíjelo studio Quantic Dream, které je samo o sobě pro spoustu hráčů zárukou výborné kvality. Jde o sci-fi adventuru, kde v lehce dystopickém městě vyšetřujete sérii záhadných vražd. David Bowie se objevuje v dvojroli revolucionáře v ilegalitě a zpěváka undergroundové kapely. Hudebník se zároveň podílel na scénáři a složil pro hru několik nových skladeb (včetně slavného singlu Thursday‘s Child), které později vydal na desce Hours.
Hodiny a hodiny zábavy, během kterých narazíte hned na několik hudebníků. Na přiloženém videu můžete například vidět alkoholem zmoženého rappera Madd Dogga, kterého nadaboval Ice-T. Nejvíc je ale pořád Axl Rose v roli dýdžeje rádia K-DST zaměřeného na klasický rock. Nejen že nemůže vystát konkurenční stanici hrající alternativní rock s Guns N’Roses v čele (příběh se odehrává v roce 1992), ale když ze sebe sype hlášky typu „praví rockeři nosí kožený bundy, ne flanelky“, tak se prostě budete náramně bavit.
Ať už v sérii Guitar Hero sáhnete po čemkoli, nemůžete šlápnout vedle. Programátoři, kteří si pro potřeby hry vytvořili vlastní ovladač ve tvaru elektrické kytary, přišli s jednoduchým, ale zábavným konceptem. Snadné na hraní, pekelně těžké na ovládnutí. Znamená to, že na nejlehčí obtížnost jde o ideální zábavu na domácí mejdan, kdy návstěvníci nebudou chtít pustit ovladač z ruky (zkušenost autora textu). Ale abyste na nejtěžší obtížnost zahráli bez chyby Van Halen, budete naopak potřebovat hodiny a hodiny ježdění prsty po falešném hmatníku.
Povinnost pro všechny fanoušky metalu. Na dabingu se podíleli muzikanti jako Lemmy Kilmister, Rob Halford nebo Ozzy Osbourne, který hraje sám sebe v roli jakéhosi pána pekla a zároveň strážce tajemství, která prozradí hráči, a pomůže mu tak v jeho boji s démony. Hudebníků se v této hře sešlo mnohem více, důležité je ale dodat, že hlavní postavu, kterou ovládá hráč, namluvil herec Jack Black. Pokud znáte jeho kapelu Tenacious D, víte přesně, jakou zábavu od hry očekávat. Pokud neznáte, dejte Blackovi šanci!
Jedna z nejdivnějších her v historii. Adventura postrádá logiku, příběh je bez šťávy, převládají hloupé hádanky a podivná vizuální stránka. Celé se to dá projít za čtvrt hodiny, ale protože se některé situace odehrají jen v určitý čas na určitém místě, je potřeba hru dohrát několikrát, protože jinak prostě mnohé informace nelze získat. A do toho vás straší opice s tělem oškubaného krocana. Na druhou stranu je hra plná skupiny Devo, jejich poetiky, humoru, hudby, postupem děje potkáváte jednotlivé členy… Takže fanouškům Devo i přes technickou stránku doporučujeme.
V pokračování rytmické hry Space Channel 5 se objevil král popu a jeho role byla zdánlivě tak významná, že jej programátoři umístili i na obal. V praxi je ale jen takovým přicmrndávačem partě holek, které cestují galaxií a své nepřátele doslova likvidují tancem. Jak je patrné z videa, šlo o poměrně primitivní opakování předem daných sestav, které navíc po několika minutách lezlo tak trochu na mozek. Navzdory tomu ale svého času získala hra vstřícné hodnocení a na asijském trhu byla jednou z vlajkových lodí dnes již mrtvé konzole Sega Dreamcast.
Rail shooter je specifický herní žánr. Hráč neovládá pohyb, ten je předem daný, ale místo toho míří na obrazovku světelnou pistolí nebo kurzorem ovladače a střílí na vše, co se hýbe. Experiment se skupinou Aerosmith, která dala tvář hře Revolution X, rozhodně nevyšel. Stupidní příběh, ve kterém jsou v dystopických USA Aerosmith zakázanou kapelou a vy je máte osvobodit, není zrovna terno. K tomu si připočtěte i na tu dobu už dost zastaralou grafiku, otravné hudební smyčky, zoufale monotónní herní pojetí a máte výsledek, který si kapela rozhodně za rámeček nedá.
Ve videoherním průmyslu je 50 Cent poměrně spolehlivá značka. Objevil se hned v několika hrách, dvě z nich dokonce nesou přímo jeho jméno. 50 Cent: Bulletproof na předchozí generaci konzolí ale nedopadla zrovna nejlépe. Rapper v roli ghetto gangstera bere zákon do vlastních rukou a vydává se pomstít lidem, kteří se jej pokusili zabít. Chabou příběhovou stránku ještě podtrhává nepovedené herní provedení, hráč často zápasil místo nepřátel s ovladačem a po obsahové stránce toho Bulletproof nabízel ještě méně než průměrné hry v daném žánru.
Celosvětový úspěch Spice Girls bylo potřeba pořádně vytěžit. Vznikla tak hra Spice World, která je geniální definicí videohry bez jakékoli jiné ambice, než být prodána skalním fanouškům. Trénink pro televizní vystoupení horko těžko můžeme brát jako příběh, poskakování po čtvercích ve snaze slepit dohromady po taktech taneční sestavu je herní zážitek na úrovni praskání bublinkové fólie. Jistě, najdou se tací, kterým praskání bublinek stačí, ale za čtyřicet liber, kolik Spice World tehdy stála, to je zatraceně předražená prázdnota.
Předchozí článek:
Je to jenom hra
Další článek:
Mighty Sounds