text Veronika Ondečková

FOTO Jana Habalová

Co se týče získávání prvních zkušeností, Nèro za mnohé vděčí svému bráchovi a Jerzymu, kytaristovi jejich tehdejší kapely. „Ze zkušebny svépomocí udělali studio, pořídili si iMac a produkční program Logic Pro. Právě na tomhle softwaru jsem začínal se synťáky. Do Čech v té době zrovna dorazila éra dubstepu, která mě hodně chytla. Snažil jsem se přijít na to, jak docílit správného wobble efektu a jiných fíglů. Naučil jsem se toho od té doby hodně, pořád ale ohledně elektroniky neumím zdaleka všechno. Někdy mám pocit, že to snad ani není možné.“

Začátky sólového projektu se datují čtyři roky nazpět, kdy na sebe Nèro upozornil singlem I Feel So Lonely. Skladba se setkala s úspěchem, na který chtěl navázat dalším materiálem, a pracoval i na klipu. Plány mu ale zkřížily vážné zdravotní a později i časové důvody na straně štábu, takže se vývoj událostí o něco zpomalil. Nyní je za to ale rád. „Chtěl jsem nechat všechno dozrát. Klip měl sice premiéru až předloni, nebýt toho, možná bych s ním nebyl tolik spokojený a hlavně bych nemohl plynule začít pracovat na desce,“ vrací se k důležitým milníkům.

Nikam nespěchat se všestrannému hudebníkovi vyplatilo. V mezidobí stihl získat nové zkušenosti a navázat cenné spolupráce, jež si zopakoval i jako sólista. Kromě producenta Tomáše Konůpky, který je zároveň jeho učitelem na bicí a dlouholetým mentorem, se na vzniku debutové nahrávky podílel také Risto Sokolovski s Yardou Helešicem, Péťa Škarohlíd z Hentai Corporation, kytarista Lukáš Martinek nebo někteří kolegové z Mydy Rabycad.

Nèro je vděčný za velkou ochotu a nadšení, s jakou mu všichni zúčastnění hosté pomáhali, a těší se na novou energii, kterou přinese koncertování s živou kapelou. „Pokud to okolnosti dovolí, přál bych si všechny mezery v diáři vyplnit hraním. Bude to zase něco jiného než s Mydy Rabycad a tahle rozmanitost mě baví. Na přelomu února a března příštího roku by měl proběhnout křest s velkou audiovizuální show a v jednání jsou také videoklipy,“ shrnuje plány do budoucna.

Schválně jak rychle se sžije s rolí novopečeného frontmana.

Od dětství hraje na klavír a bicí, které ho zavedly například do metalcoreových Break The Rules nebo jazzového tria Emila Hradeckého. Skutečný zlom však přišel, když objevil svět elektroniky, který se pro něho stal srdeční záležitostí. Jako hráč na syntezátory si zahostoval v Android Asteroid, na svědomí má elektrizující sound domovské kapely Mydy Rabycad a pod svým uměleckým pseudonymem nedávno vydal debutové album Piece Of My Life. To všechno přitom stihl v pouhých dvaceti letech.

Rychlý progres připisuje Nèro především lásce k hudbě. „Poslouchám muziku mnoha různých žánrů a všechny miluju. Kdybych se měl realizovat jenom v jedné kapele, asi by zněla příšerně nesourodě. Takhle to mám krásně rozdělené. Zatímco Mydy Rabycad jsou parta lidí, kteří pracují v týmu a dostávají ze sebe čiré veselí, můj sólový projekt je mnohem víc emo, vyhraněný a naštvaný. Jdu v něm hlouběji do sebe a reflektuji své vnitřní pocity.“

Když mluví o vlivech, které zformovaly jeho hudební cítění, má jasno. „K elektronické muzice mě prapůvodně přivedlo remixové album Reanimation od Linkin Park. Důležitým základem se pro mě ale stala tvorba Marilyna Mansona, společně s emocemi, syrovostí a obrazotvorností, které jsem objevil u Nine Inch Nails. Když se nad tím zpětně zamyslím, vyrůstal jsem na spojení elektroniky s kytarou, což definuje i moji vlastní hudbu,“ vysvětluje.