Biffy Clyro

Ellipsis

1. Wolves of Winter

2. Friends and Enemies

3. Animal Style

4. Re-Arrange

5. Herex

6. Medicine

7. Flammable

8. On A Bang

9. Small Wishes

10. Howl

11. People

Biffy Clyro prostě mají co říct, i když zrovna sundají nohu z plynu

Představte si album jako balík karet. Jedna barva jsou silné singly, druhá volnější, popověji laděné skladby a třetí biffyclyrovský kytarový standard. V podání skotské trojice jsou všechny tři barvy plné trumfů. Ať už si do ruky (resp. do uší) vytáhnete cokoli, nemůžete prohrát.

Singly Wolves of Winter a Animal Style už nějaký čas kolují éterem. Biffy Clyro je zařadili hned na úvod alba, čímž vytvořili působivý otevírák. Jde o tak rozmáchlý a našláplý start, že posluchač vklíněnou skladbu Friends and Enemies rovnou bude považovat za dalšího adepta na singl. Je ovšem nutno podotknout, že singlový potenciál má hned několik dalších písní. Především popová Re-Arrange chytne na první poslech a countryová Small Wishes s pianem v pozadí napovídá, že se Biffy Clyro nebojí svou hudbu odlehčit klidně až kamsi do čtverylky. A takových jednohubek je na Ellipsis více.

Vlastně je to jeden z výrazných elementů celé desky: střídání rytmů, poloh i žánrových prvků tak, aby se každou chvíli něco dělo. Což ve výsledku může být pro někoho na škodu. Čeho je moc, toho je příliš, a dá se namítnout, že třeba Howl už je devadesátkový gympl. Jako kdyby pánové coverovali Weezer. On A Bang je zase tak okatá vykrádačka Sick, Sick, Sick od Queens of the Stone Age, že Josh Homme něco Biffy Clyro možná řekne od plic, až je potká někde v backstagi.

Je také důležité zmínit, že kapela nově spolupracovala s producentem Richem Costeym. Jeho role je nezpochybnitelná a viditelná. Pardon, slyšitelná. Costey má za sebou například práci na deskách Absolution a Black Holes and Revelations od Muse nebo You Could Have It So Much Better od Franz Ferdinand. Své předchozí zkušenosti na Ellipsis zužitkoval maximálně a nutno dodat, že Biffy Clyro
v pompézních instrumentálních plochách Muse připomínají. Vidíte, další kapela, která při poslechu nové desky vytane na mysli.

I přes tyto evokace ale skotská parta natočila ucelenou a našlapanou studiovku. Singlů tam má ještě na rok a zbytek pohodlně přetaví v koncertní pecky. Pokud zvažujete koupi, doporučil bych de luxe edici. Obě bonusové skladby totiž nejsou jen nastavovaná kaše, ale naopak je trochu škoda, že se do základního výběru nevešly.

Když se Biffy Clyro pustili do natáčení, oznámili, že mají připraveno zhruba čtrnáct skladeb. To je dost malá hromádka na přípravu regulérní řadovky a často je na deskách znát, že hudebníci neměli ve studiu moc z čeho vybírat. Ellipsis toto pravidlo boří se suverenitou Ovečkina s pukem na forhendu. Jde o desku kompaktní, rozmanitou, a byť se najdou slabší místa, obsah nikdy nesklouzne k vyložené vatě. Biffy Clyro prostě mají co říct, i když zrovna sundají nohu z plynu.

Skotští rockeři i na sedmé studiovce válejí první kytarovou ligu, byť ne bez výhrad.