Že vám jeho jméno nic neříká? No vidíte, a přitom před tímhle brilantním slidekytaristou smeká půlka kytarového nebe v čele s Erikem Claptonem, který si nedovede bez jeho vystoupení představit svůj summit Crossroads. Je fakt, že Clyde Vernon Landreth řečený Sonny je takový „muzikant pro muzikanty“, nebo hezky česky řečeno „tajnej svatej“, jak se kdysi psávalo v nejmenovaném českém hudebním periodiku.
Sonny Landreth
(nar. 1. února 1951)
| Výročí měsíce |
foto: web umělce
albín předal žezlo? Ať tak či tak, Landreth natočil relativně dlouhou řadu svých vlastních alb, pravidelně je vydával od začátku 80. let, ale kolem přelomu století zveřejnil i dost ještě starších nahrávek. Jestli si chcete poslechnout jeho špičkový styl, který tkví ani ne tak ve winterovské rychlosti skluzů bottlenecku po strunách jako spíš v charakteristickém, hodně naechovaném a zajímavě zkresleném zvuku nástroje a hledání specifických melodií v sólech i vyhrávkách, zkuste skvělé loňské album Bound by the Blues. Pokud máte kytarovou muziku rádi, nudit se nebudete ani vteřinu.
Rodák z Mississippi, jenž se usadil v Louisianě, vlasti kreolského žánru zydeco, léta hrál za zády jeho někdejšího krále Cliftona Cheniera v Red Hot Louisiana Bandu. Na koncertech i ve studiu jistil také rockového písničkáře Johna Hiatta a prošel jako spousta jeho kolegů Mayallovými Bluesbreakers. Najdete ho na deskách Marka Knopflera, Gov‘t Mule nebo Johnnyho Wintera. Představte si to – jak už musí být Sonny Landreth úžasný, když si ho jako hosta pozval právě sám král bílé bluesové slidekytary?! Skoro by se chtělo najít v tom něco symbolického – že by mu, nedlouho před smrtí, velký
4
Jazz & blues
2
Na konci listopadu zemřel Peter Jurkovič. Jeden z nejrespektovanějších českých výrobců elektrických kytar, ale také výborný stylový muzikant. Už v době největšího pohnutí nad touto ztrátou se rozhodli Jurkovičovi kamarádi, bývalí spoluhráči i vděční zákazníci, že mu musí složit hold tím nejpřirozenějším způsobem, tedy koncertem.
Tribute legendě kytary Peteru Jurkovičovi
| Koncert měsíce |
foto: Tomáš Krist
vystoupit Vladimír „Guma“ Kulhánek, Stanislav Kubeš, Norbi Kovács, Filip Spálený, Zdeněk Bína nebo Ivan Hlas. Už teď je jisté, že nepůjde o žádnou uplakanou tryznu. Peter Jurkovič měl rád život se všemi dary, které k němu patří, a v tomto duchu se zcela nepochybně bude tenhle „bluesovej mejdan“ odehrávat.
Ten je naplánován na 16. února do pražského Lucerna Music Baru a nese název Jurkovič Guitars Alive. Zahraje tu všech pět hlavních kapel, které provázely muzikantský život Petera Jurkoviče, tedy Bluesberry, Tucet, Žáha, Highway 61 a Motion Food. V roli hostů coby vděčných kytarářových zákazníků jsou mimo jiné připraveni
4
Jazz & blues
3
Je to asi nejabsurdnější zdvojení jazzové historie. Protože to už musí být sakra náhoda, aby se v Izraeli narodili dva Cohenové, oběma dali rodiče křestní (vlastně ne v našem slova smyslu „křestní“, ale víte, jak to myslím...) jméno Avishai, oba se dali na muzikantskou dráhu, a to navíc na jazz. Ještě že se aspoň liší v nástrojové specializaci. Ten slavnější Avishai Cohen je, jak známo, kontrabasista. Schopný dokonce i v jazzubojném Česku vyprodat velké sály. Ten druhý, který koncem loňského roku koncertoval za značného zájmu fajnšmekrů v Jazz Docku a právě teď vydává nové album Into The Silence, je ovšem trumpetista. Skládají oba.
Co nahrál „ten druhý“ Cohen
| Album měsíce |
foto: archiv umělce
člověk úplně vidí starého Moneta sedět na břehu jezírka a malovat už stopadesátý leknín. Ale Cohen nejen hladí a uklidňuje. Když zůstaneme u výtvarných konotací, titulní třináctiminutová věc je spíš hudební Picasso, místy až freejazzová dekonstrukce.
Nové album Avishaie Cohena, trumpetisty, je jedno z prvních letošních jazzových alb. A laťku pro rok 2016 nasazuje docela vysoko.
Into The Silence je typická „ísíemka“, jak se u nás říká produkci mnichovského, ale celosvětově absolutně respektovaného labelu ECM. Tedy hudba, která není hlučná, je akustická, často hladivá, impresionisticky laděná. Ony imprese jsou pro Cohenovu tvorbu typické a ta hudba je tak krystalicky čistá a až jako by bezelstná, že prostě dojímá. Evokuje onen impresionismus i ve vizuálním smyslu – při Life and Death (ten existenciální název vychází z věnování alba Cohenovu otci) nebo Quiescence
Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou.
Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies.
Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.