Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Editorial

Editorial

Novinky

Co se děje

Zaostřeno

EOST

Návrat (do) Extáze

Obrazem

Očičkem Nožičky

Zaostřeno

Lukemo

Zpěvák Clou má novou kapelu

Zaostřeno

Red Bull

Headparáda

Redakční tipy

Ve studiu

5 otázek pro... James Cole

Můj soundtrack

Martin Škoda

Při nákupech myslím na Kapitána Dema

Čerstvé (z)boží

Jet 8

Headliner

Imagine Dragons

V Praze jsme objevili absint

  • text Honza Vedral

    foto Eliot Lee Hazel

    Imagine Dragons

    V Praze jsme objevili absint

     

    11

     

    Headliner

    1

  • Sedíme v prázdné šatně v zázemí O areny a snažíme se vypnout hučící klimatizaci, aby nerušila první zahraniční titulku Headlineru. Na Facebooku čteme, jak se minulý večer kapela, která tu má už dlouhé týdny vyprodáno, ztřískala v pražských barech. Pak klapnou dveře, Imagine Dragons vejdou dovnitř a nám dojde, že máme vzácnou příležitost mluvit se skupinou, která – ač na to po všech těch včerejších absintech nevypadá – je právě na svém vrcholu. A přitom úplně v klidu.

     

    Pro nás je to velká věc. Videotitulku se zahraničním interpretem máme v historii Headlineru poprvé. Navíc Imagine Dragons původně všechny rozhovory odmítli, protože do Prahy přijeli v posledním měsíci úspěšného turné, po kterém si chtějí dát oraz a nemají potřebu cokoli promovat. Jenže oživlá titulní strana Headlineru, která se jim díky (fakt díky) vydavatelství Universal dostala pod nos, je zaujala. A tak se v dnešní době přísných managementů a pěti až deseti minutami omezených rozhovorů stala zvláštní věc. Sedíme tu s úplně všemi členy Imagine Dragons, kteří se nejen díky songu Radioactive vyšvihli mezi nejúspěšnější skupiny současnosti,

    nikdo nekontroluje čas. A celá kapela nám v klidu a uvolněně vypráví ten neobyčejně obyčejný příběh, jak se z nájemných hráčů ve Vegas stala celosvětová senzace.


    Vy jste u nás byli už před třemi lety s vaší první deskou Night Visions v mnohem menším klubu SaSaZu. Pamatujete si vůbec z toho období ještě něco?

    Ben McKee(basa): Konkrétně z Prahy úplně nadšený a frenetický dav. A neuvěřitelnou energii. A taky že před klubem byl nějaký dost divný trh, na kterém jste mohli sehnat snad úplně všechno – od dřevěné vyřezávané figurky až po nějakou šílenou zbraň.

     
     

    11

    Headliner

    2

  • Na trhu před klubem jste mohli sehnat snad úplně všechno – od dřevěné figurky až po šílenou zbraň

    v zemi. Vypadá to, že jste ta správná kapela, které se zeptat, co je na současné hudební scéně klíčem k úspěchu?

    Wayne: Nevím, co platí obecně, ale my postupujeme po malých krocích. Když jsme na turné, pokaždé se snažíme potkat někoho z místních a zjistit si, jak to tam funguje. Není to tak, že bychom přijeli do České republiky a řekli si: Hurá, uděláme halu. Víme, že to si musíme zasloužit, že se počítá každý malý krok nahoru. Nikdy jsme si jako kapela nemysleli, že budeme mít všechno najednou. Hrajeme od roku 2008 a tohle je... kluci, po kolikáté jsme v Evropě?

    Ben: Hmmm... po desáté? Ne, počkej, ještě víckrát.

    Wayne: To je jedno, je to naše víc než desáté evropské turné. Za tím úspěchem stojí hodně úsilí a snahy pochopit, jak to na konkrétních místech chodí.


    Říká se, že pro úspěch v hudbě je podstatná jedinečnost. Čím se podle vás Imagine Dragons vymykají?

    Dan Reynolds (zpěv): Souhlasím s tím, že zvlášť pro začínající kapelu je důležité být něčím unikátní. Můžete přitom zkusit milion věcí a lidi to prostě přejdou, nevšimnou si jich. Myslím, že my s Imagine Dragons jsme ten jedinečný sound měli už od začátku. Nikdy jsme nebyli typická rocková kapela. V naší hudbě byl vždycky nějaký prvek městské hudby. Inspiroval nás hip hop, hráli jsme jinak na kytary. A vždycky v tom bylo dost citlivosti pro pop. Neumím a samozřejmě ani nemůžu

    Na absintu? To gratuluju. Jak bylo
    druhý den?

    Daniel: To si nepamatuju. Ale pili jsme hodně vody.

    Ben: Myslím, že jsme měli koncert ve Vídni. A pamatuju si, jak jsem si dával odpoledne šlofíka někde pod stromy.


    Minule jste vyprodali velký klub, s druhou deskou máte vyprodanou největší halu

    No to si pamatujete dobře, ona je kolem SaSaZu Holešovická tržnice...

    Wayne Serman (kytara): A my si tehdy říkali: Musíme to zahrát dobře nebo fanoušci vyběhnou ven, nakoupí zbraně a je po nás!

    Daniel Platzman (bicí): Já si teda pamatuju absint.

    Wayne: Ano. Byla to Praha, kde jsme objevili absint.

    Ben: Pamatuju si, jak jsme se potáceli přes Karlův most, koukali se nahoru na ten nádherně osvětlený Hrad a katedrálu...

     
     

    11

    Headliner

    3

  • Nikdy jsme nebyli typická rocková kapela

    popisovat zvuk vlastní kapely. Ale něčím jsme zaujali. A máte pravdu, že to je podstatné.


    Řekli jste si, co to bude, už když jste se sešli poprvé ve zkušebně?

    Dan: Ptáte se, jak jsme přišli na náš zvuk?


    Taky by se to tak dalo říct.

    Dan: Prostě se to stalo. Každý z nás poslouchá úplně jinou hudbu – od klasického rocku

    přes písničkáře jako je Paul Simon a devadesátkový hip hop až po country. Vzpomínám si, že jsme se jednou dokonce sešli, abychom sepsali naše vlivy. Prostě jsme si sedli ve zkušebně s velkou tabulí, na kterou jsme psali jména kapel, které máme rádi.

    Ben: Tehdy jsme opravdu hodně experimentovali a hledali. Před první deskou jsme vydali pět EP, ještě jsme se ani nejmenovali Imagine Dragons, ale zpětně je z nich patrné, k jakému zvuku jsme pomalu směřovali. Strašně

     
     

    11

    Headliner

    4

  • Klub, kde jsme hráli poprvé, už zavřeli. Někoho tam zastřelili. Bylo to záludné místo. Většinou fungovalo jako strip bar

     

    Jak bylo v Praze?

    Report z pražské zastávky Imagine Dragons jsme vám přinesli v lednové aktualizaci Headlineru. „Když za nekončícího burácení fanoušků spustila parta okolo Dana Reynoldse pecku Shots nebo se zpěvákem „odhulákala“ první velký hit It´s Time celá hala, bylo jasné, že tenhle koncert rozhodně energii postrádat nebude,“ napsala o euforickém koncertu Lucie Drugdová a ohodnotila ho čtyřmi hvězdičkami.

     

    Dan: Máš pravdu, to jsem ještě nezažil, aby hrály dvě kapely najednou. Bylo to hodně podivný.

    Ben: Zvlášť když mi chvíli před koncertem vybouchnul aparát a já musel běžet shánět náhradu po známých. Fakt skvělej první koncert.


    Byli jste tehdy ve Vegas součástí nějaké scény?

    Dan: Ano, Vegas má docela silné hudební zázemí. Funguje tam pět nebo šest slušných klubů, ve kterých jsme pravidelně hrávali s ostatními místními kapelami. A pak jsou tam samozřejmě kasina, kde jsme

    A jaké to bylo poprvé na koncertě?

    Wayne: To nikdy nezapomeneme.

    Daniel: Sinister Rock Bar v Las Vegas.

    Wayne: Ten klub už zavřeli, protože tam někoho zastřelili. Bylo to záludné místo. Většinu času fungovalo jako strip bar.


    Takže jste hráli první koncert a měli na něm striptérky?

    Dan: Ne, když jsme hráli, tak tam žádné nebyly.

    Ben: Ale škoda, to by tam přišlo víc lidí.

    Wayne: Bylo to fakt divný místo. Když jsme měli koncert, na druhé straně toho klubu hrála nějaká metalová kapela. To bylo fakt divný.

    jsme se bránili tomu se někam zaškatulkovat. Prostě jsme pořád skládali novou hudbu a tím se vyvíjeli. Pořád si myslím, že to je také jediná cesta, jak něčeho dosáhnout.

     
     

    11

    Headliner

    5

  • Abychom přežili a nějak si vydělali na jídlo, museli jsme ve volných dnech hrát v kasinech

    Honza Vedral (vlevo) vs. Imagine Dragons. Aneb správná rocková hvězda má mít i při rozhovoru sluneční brýle.

    procent vlastní materiál. Ale jsou to těžce vydělané peníze. V kasinech se totiž hrají šestihodinové koncerty, museli jsme se naučit dvě stě předělávek, abychom to byli schopni ustát.


    A pak přišel průlom, když vás v roce 2009 pozvali jako záskok za kapelu Train na Las Vegas Festival?

    Ben: Nebyl to takový skok. My jsme se prosazovali postupně, krok po kroku. Už předtím jsme jednou hráli pro víc než deset tisíc lidí. Měli jsme za sebou už spoustu koncertů po Las Vegas i okolí. V Kalifornii jsme byli tou dobou už docela známí. Ten

    Tam jste asi museli hrát standardy?

    Dan: Pravidla jsou jasně daná. Padesát procent programu musí být coververze, padesát

    koncertovali ve volných dnech, abychom přežili a nějak si vydělali na jídlo.

     
     

    11

    Headliner

    6

  • V kasinech se hrají šestihodinové koncerty, museli jsme se naučit dvě stě předělávek

    Živě si pamatuju, jak jsem poslouchal Radioactive a říkal si, že je to fakt divná písnička

    Ale setkání s producentem obou vašich desek Alexem da Kidem zásadní bylo.

    Dan: Jo.

    Ben: Stoprocentně.

    Daniel: Zcela zřejmě.

    Wayne: Bez pochyby.


    Alex byl tou dobou známý hlavně jako hip­hopový a r’n’b producent. Jak to, že se dal dohromady právě s vámi?

    Dan: On byl prostě náš fanoušek. Někdo mu dal poslechnout naši hudbu. A on nás kontaktoval a říkal: Líbí se mi, co děláte. Líbí se mi, jak to děláte. Pojďte se potkat. Už jsem říkal, že řada z nás vyrostla na městské hudbě. Sám jsem poslouchal velkou spoustu hip hopu, takže nebylo o čem přemýšlet. Prostě jsme se potkali a praštili do toho. Pro Alexe to bylo taky nové. Nikdy předtím neprodukoval alternativní rockovou kapelu. Bylo to pro něj stejně vzrušující jako pro nás, protože my jsme zase nikdy nespolupracovali

    koncert nám pomohl, ale nějakou základnu jsme už měli.

    Pro každou kapelu bývá magický ten okamžik, kdy má hotovou desku a poprvé si ji poslechne. Jaké byly vaše pocity, když jste slyšeli Night Visions?

    Dan: Upřímně jsme vůbec netušili, co všechno nastane. Ta hudba se nám líbila, jasně, byla naše. Ale to bylo tak všechno. Živě si pamatuju, jak jsem poslouchal Radioactive a říkal si, že je to fakt divná písnička. Milujte ji nebo nenáviďte, tohle jsme my. Říkal jsem

    s producentem. Těch pět EP předtím jsme si natočili sami. Nechal nás dýchat, dělat, co chceme. A zároveň uměl dát na vrch tu třešinku. Rozhodně nás posunul dál.


    Co jste si z toho setkání odnesli?

    Ben: Myslím, že nás provedl určitým vývojem. Měl mnohem víc zkušeností z elektronické hudební produkce, takže uměl dotáhnout naše nápady. Díky němu mohly naše muzika a styl růst.

    Wayne: A hlavně bylo skvělé mít někoho z vnějšku, kdo jasně řekne: Tohle je špatně, tohle je dobře. A my jsme mu věřili.

     
     

    11

    Headliner

    7

  • Po turné zkusíme znovu zjistit, jaké to je být normální člověk

     

    3x video

    Skladba, která šílenství kolem Imagine Dragons spustila, byla magazínem Rolling Stone vyhlášena rockovým songem roku 2012.

    Jeden z nejúspěšnějších hitů Imagine Dragons napsal zpěvák Dan Reynolds v hlubokých depresích, kdy se snažil porazit své vnitřní démony a postavit se zpět na nohy.

    Skladba, ve které Imagine Dragons zhudebnili frustrace ze života na turné, které je plné zážitků, ale odtrhává muzikanty od rodiny.

    Radioactive

    Demons

    I´m So Sorry

     
     
     
     

    opravdu dlouho. Jsme připraveni, že až bude za námi, dáme si pauzu. Pojedeme domů, strávíme nějaký čas s našimi rodinami, přáteli. A zkusíme znovu zjistit, jaké to je být normální člověk. Teď jsme zvyklí se každé ráno probudit v jiném městě a dávat se dohromady, abychom v plné síle vylezli na pódium.

    Působíte jako kapela, co je vděčná za všechno. Měl ten náhlý nárůst popularity nějaký nepříjemný dopad?

    Ben: Ani ne.

    Dan: Nenazval bych to vyloženě něčím nepříjemným. Ale jak můžete sám vidět, všichni vypadáme na hovno a jako trosky, protože jsme strašně unavení. Jsme na turné už

    si, že je cool, že je úplně jiná. Ale nikoho z nás ani ve snu nenapadlo, že s ní budeme mít takový úspěch. Tou dobou jsme měli kapelu už čtvrtým rokem a byli jsme rádi za svoji pozici. Že hrajeme v malých klubech, že na nás pravidelně chodí pár lidí. Po ničem víc jsme ani netoužili.


    Pamatujete si, kdy vám došlo, že se děje něco výjimečného?

    Dan: Když deska vyšla a byla druhá v hitparádě a za první týden se jí prodalo 75 tisíc. Čekali jsme, že prodáme tak tisíc, jako to bylo u našich předchozích EP. Tehdy nám, myslím, skutečně došlo, že to bude větší, než jsme čekali. Ale nebylo to tak dlouho od chvíle, co jsme oslavovali, že slyšíme poprvé vlastní písničku v rádiu!

     
     

    11

    Headliner

    8

  •  

    Ben McKee

    baskytara

    Dan Reynolds

    zpěv

    Daniel Platzman

    bicí

    Daniel Wayne Sermon

    kytara

    Ben: Bylo by úžasné, kdybychom to zvládli pořád a bez přestávky. Duše by chtěla, jenže maso je slabé.


    To chápu. Navíc jsem na Facebooku četl, že jste večer před koncertem strávili v baru Blue Light, kde vám prý nějaké holky vysvětlovaly, jak se proslavit.

    Ben: Kde že jste to četl?

    No na Facebooku...

    Dan: Jak říkal Ben, my se vždycky snažíme poznat místní lidi a vidět město i jinak než jako koncertní sál. Takže to nepopíráme. My se rádi jen tak poflakujeme. A musím přiznat, že obzvlášť po Praze. Když jsem přijel minule z turné, máma se mě ptala: Viděl jsi kus světa, jaká jsou tvoje nejoblíbenější města? Odpověděl jsem, že Praha a Vídeň. A pak Norsko.

     
     

    11

    Headliner

    9

  • Děkujeme moc za poctu. Pojďme ale od absintu ještě zpátky k hudbě. Váš song Radioactive byl vyhlášen v Rolling Stonu, Billboardu a kdo ví, kde ještě rockovou písní roku. Vždycky mě to trochu iritovalo. Je to podle vás rocková písnička?

    Wayne: Jo, to označení bylo fakt divný.

    Dan: Já sám bych o Radioactive nikdy neřekl, že je to rocková písnička. Ale naučil jsem se tyhle věci neřešit. Na konci dne je jedno, jak co lidi nazývají, důležité je, jestli se jim to líbí. Pro někoho je to rocková písnička, protože v ní hraje nějaká kytara. Já ji beru spíš jako alternativní pop.


    Je to bezesporu vaše nejslavnější píseň, jaký je její příběh?

    Dan: Je to jedna z těch, na kterých se hodně podepsal náš producent Alex da Kid. Napsali jsme ji v době, kdy jsme všichni chtěli experimentovat s městským zvukem. Ale až Alex to uměl takříkajíc dotáhnout s velkými písmeny. Pomohl nám dosáhnout toho zvuku, po kterém jsme toužili. Pamatuju si, jak jsme se všichni sešli ve zkušebně a dávali ten song dohromady. Wayne hrál svoje divné kytary, my ostatní do toho něco zkoušeli. A najednou jsme měli písničku.

    Ben: Byla to jedna z těch rychlých a jednoduchých.

    Dan: Pak jsem si sedl do rohu a napsal melodii a slova. A zjistil jsem, že by ta skladba neměla být navzdory názvu o apokalypse, ale víc metaforická. O vnitřní revoluci. O nových začátcích. Taky proto jsme ji dali hned

    na začátek desky, protože jsme cítili, že může lidi nějakým způsobem zasáhnout.


    Jak těžké bylo přijít po takovém úspěchu s druhou deskou Smoke + Mirrors?

    Ben: Rozhodně jsme nešli do studia s pocitem: Jak sakra navážeme na Night Visions? Opět jsme chtěli hlavně natočit muziku, na kterou bychom byli všichni hrdí. S deskou Night Visions jsme strávili na koncertech opravdu dlouhou dobu. Takže nám bylo jasné, že především musíme nahrát materiál, který nám nebude vadit hrát každý večer po další dva roky. Proto pro nás jediné měřítko bylo, že tomu materiálu musíme věřit, aby mu pak mohli věřit i fanoušci.


    Prý jste z těch kapel, které píšou i během turné. Takže o materiálu jste tehdy měli víceméně jasno. Je to tak pořád?

    Dan: Jo, jo. Kdybychom jenom každý večer hráli dokola to samé, asi bychom se zbláznili. Takže tvůrčí proces je a vždycky bude přirozenou součástí našich turné. Kluci obyčejně dávají dohromady základní zvukové schéma, určí beat, který mi pošlou, já nad tím chvíli přemýšlím. Zkrátka si během turné vyměňujeme nápady, a když se vrátíme domů, tak si na ně sedneme a zjišťujeme, zda jsou v nich písničky.


    Takže už se chystáte na další album?

    Dan: Tentokrát ne. Skládáme hudbu, ale nepřemýšlíme o ní jako o věcech na další desku. Ze všeho nejvíc si teď opravdu potřebujeme odpočinout. Album uděláme, až přijde

     
     

    11

    Headliner

    10

  • Je nám jedno, jestli se příští desky prodá víc nebo míň, jestli se z hal stanou stadiony nebo se vrátíme zpátky do klubů

    správný čas. Teď si každý z nás potřebuje dát od Imagine Dragons pauzu.


    Zníte, jakože jste tou rutinou fakt unavení.

    Daniel: Ne tou rutinou. Jenom unavení.

    Dan: Milujeme Prahu, ale pozor na absint.

    Ben: Popravdě, je to tím včerejším mejdanem. Trochu jsme oslavovali a teď je nám všem fyzicky špatně a snažíme se dát do kupy před koncertem. Už jsme dlouho pryč od našich rodin, stýská se nám a potřebujeme zažít i věci, které se netýkají kapely. To je normální stav, který zná snad každý muzikant na každém větším turné. Jsem hrdý na to, že jsem součástí Imagine Dragons. Ale taky si zkrátka potřebuji vzpomenout na toho kluka, co vyrůstal v nějaké rodině, má nějaké přátele a kořeny, ke kterým se může přimknout.


    Vaše kariéra je také na hudební skupinu zatraceně rychlá. Před osmi lety jste hráli v kasinech, teď máte vyprodané haly. Čeho chcete v muzice dosáhnout?

    Dan: Vždycky, když se o tom bavíme, skončíme u toho, že prostě chceme dělat dobrou muziku, na kterou budeme moct být hrdí. Že si chceme stále užívat hraní naživo, protože pořád všichni milujeme ten pocit, když vylezete na pódium a máte před sebou lidi. Chceme si to užívat se vším všudy a po našem. Mluvili jsme o tom, jak jsme si kdysi sedli a napsali si na tabuli naše oblíbené kapely. Vím, že to zní dost nerdsky. Ale taková tahle kapela je. Jsme velmi demokratičtí ve všem, co děláme, i v tom, jak plánujeme.

    To se dá snadno pochopit.

    Dan: Ale my nepotřebujeme spoustu peněz. Jenom se moct díky muzice postarat o vlastní rodiny. Jestli se příští desky prodá víc nebo míň, jestli se z hal stanou stadiony nebo se vrátíme zpátky do klubů? Upřímně nám na tom nezáleží. Chceme dělat dobré umění, které na lidi zapůsobí a nějakým způsobem je ovlivní. A když se to povede, zvládli jsme svou práci. A když ne... doprdele.

    Wayne: A to by mělo být poslední slovo tohohle rozhovoru.


    Doprdele?

    Wayne: Jo.


    Tak ok. Nechám to tam. Ať se to daří.
    Doprdele.

    A chceme se navzájem podporovat a společně tvořit. Uvědomujeme si, že je to vzácný dar. Že spousta muzikantů má vedlejší džob, něco, co je uživí. My chceme, aby i nadále byl právě tohle náš jediný džob.

     
     

    11

    Headliner

    11

 
×
Čtete:
2016/2
Imagine Dragons: V Praze jsme objevili absint

TOP

12 skvělých zpěváků, kteří neumí zpívat

Téma

Komu svědčí doba nezávislosti?

Televize

Videorama

Headliner

Emma Smetana

Hluchoněmá ve studiu

Rozhovor

Three days Grace

Hlášky

Kurt Cobain

Enface

Tindersticks

Všechno na svém místě

Móda

Hudba a boty

Walking In My Shoes

Enface

The 1975

Přidrzlí zachránci popu

Art

7 nej britpopových obalů

Insider

Prokop Holoubek

České kapely jezdí ven jen na návštěvu

Story

Guns N' Roses

Splněné přání nebo touha po penězích?

TOP

11 hudebních hvězd, které nikdy neexistovaly

Story

Simple Plan

Úspěch v nepřízni kritiky

Fenomén

Jazzová sekce

Připomínka historické důležitosti

Rozhovor

Alice

Hudba je převlečený čas

TOP

9+1 na kost promrzlý klip

Enface

Jack Garratt

Budoucí hvězda roku

Nominace

Kdo dostane Apollo

Rozhovor

Greg Dulli

Dobu počítám podle alb

Story

Smack

Ten, který prý kurví rap

Story

Parov Stelar

Muž co míchá čokoládu a chilli

TOP

Klub výjimečných

Výročí

Cpt. Beefheart

Muž, který rozkopl dveře

Songstory

Vltava

Marx, Engels, Beatles

Enface

Wolfmother

Z hvězd zase na start

Story

David Rodigan

Pouštět reggae

Rozhovor

Adam Ďurica

Pop je odkázaný na lásku

Vizuál

Leif Podhajský

Digitální spiritualista

Retro

The Supremes

Velká soulová mašina

TOP

Nejlepší hudební seriály

Rozhovor

Therapy?

O slávě, koksu a vytrvalosti

Ženský element

Halsey

Hudba pro mladé dospělé

Kvíz

Headliner test

Hip Hop 1/2

Elementy ulice

Hip Hop 2/2

J5

Je to hra a každý má specifickou roli

Heavy 1/2

Natvrdo

Heavy 2/2

Todd Kerns

Klasika

Teď vážně

Indie

Ty kytary!

Folk

Bez cancáku

Jazz a blues

Bluesbar

EDM

MDMA

Alternativa 1/2

Kroky podzem

Alternativa 2/2

Čtvrtstoletí písniček na přání

Mluvené slovo

Vyprávěj

Recenze měsíce

Rihanna

Recenze měsíce

Sia

Recenze

18. února 2016

Recenze úvod

4. února 2016

Duel

Emma Smetana

What I've Done

Recenze

SMS Recenze

Naživo

Vinyla 2015

Tvrdohlavě a bez kompromisů

Naživo

Mutemath

Černé plíce nedoceněných jedničkářů

Naživo

The Ecstasy of Saint Theresa

Dojemný návrat

Naživo

TWENTY ONE PILOTS

PARTY NA 110 procent

Naživo

Peter Hook

Jen tak se dotýkat z povzdálí

Naživo

Matěj Benko

Amatérismus hvězdných planet

Naživo

Vložte kočku

S malou pomocí přátel

Naživo

Therapy?

Zas a znova

Naživo

Three Days Grace

Mílý rock a děsná zima

Naživo

Slipknot

Totální smršť do lidí

Naživo

Ellie Goulding

Zábava až na konci

Kalendárium

Památné dny

Tipy

Kam vyrazit?

Tiráž

Tiráž

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.