Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Editorial

Editorial

Novinky

Co se děje

Zaostřeno

EOST

Návrat (do) Extáze

Obrazem

Očičkem Nožičky

Zaostřeno

Lukemo

Zpěvák Clou má novou kapelu

Zaostřeno

Red Bull

Headparáda

Redakční tipy

Ve studiu

5 otázek pro... James Cole

Můj soundtrack

Martin Škoda

Při nákupech myslím na Kapitána Dema

Čerstvé (z)boží

Jet 8

Headliner

Imagine Dragons

V Praze jsme objevili absint

TOP

12 skvělých zpěváků, kteří neumí zpívat

Téma

Komu svědčí doba nezávislosti?

Televize

Videorama

Headliner

Emma Smetana

Hluchoněmá ve studiu

Rozhovor

Three days Grace

Hlášky

Kurt Cobain

Enface

Tindersticks

Všechno na svém místě

Móda

Hudba a boty

Walking In My Shoes

Enface

The 1975

Přidrzlí zachránci popu

Art

7 nej britpopových obalů

Insider

Prokop Holoubek

České kapely jezdí ven jen na návštěvu

Story

Guns N' Roses

Splněné přání nebo touha po penězích?

TOP

11 hudebních hvězd, které nikdy neexistovaly

Story

Simple Plan

Úspěch v nepřízni kritiky

Fenomén

Jazzová sekce

Připomínka historické důležitosti

Rozhovor

Alice

Hudba je převlečený čas

TOP

9+1 na kost promrzlý klip

Enface

Jack Garratt

Budoucí hvězda roku

Nominace

Kdo dostane Apollo

Rozhovor

Greg Dulli

Dobu počítám podle alb

Story

Smack

Ten, který prý kurví rap

Story

Parov Stelar

Muž co míchá čokoládu a chilli

TOP

Klub výjimečných

Výročí

Cpt. Beefheart

Muž, který rozkopl dveře

Songstory

Vltava

Marx, Engels, Beatles

Enface

Wolfmother

Z hvězd zase na start

  • text Jarda Konáš

    foto Danny Clinch

    Wolfmother

    Z hvězd zase na start

     

    5

     

    Enface

    1

  • Hardrockoví renovátoři Wolfmother vydají 19. února novou desku Victorious. Oceňovaná i občas přehlížená kapela podle prvních ukázek dala hlasitě najevo, že to bude zase mejdan ve velkém stylu. Jenže... jsou to vlastně stále ti samí Wolfmother, kteří nás před deseti lety nadchli?

     
     

    Nejznámější singl Woman vyšlapal Wolfmother cestu do světa. Překonají jej na nové desce?

    Wolfmother – Woman

     
     

    „Rocková muzika je dneska přibržďována a potlačena. Jako bychom se snažili lidi dostat do stavu, kdy se jí jednoduše zřeknou,“ prohlásil kdysi Andrew Stockdale, frontman australské trojice Wolfmother. A věděl, o čem mluví, protože když jeho kapela vlétla v roce 2005 na scénu s debutovou deskou, všichni zírali. Pilotní singl Woman, dosud největší hit skupiny, v sobě obsahoval všechno, co se z tehdejšího rocku vytratilo. Retro nádech, trochu psychedelie, trochu hard rocku, obrovskou porci energie a zároveň syrový, lehce vykopávkový zvuk. A to všechno spojoval a pálil dopředu s kadencí dělové koule právě Stockdaleův ječák, typ hlasu, který se z rocku téměř vytratil. Dnes je situace trochu jiná, retro vládne části kytarové scény a sedmdesátkový zvuk frčí

    napříč žánry od shoegaze po indie. Ale byli to právně Wolfmother, kteří před jedenácti lety zaveleli k frontovému útoku. Vždyť

     
     

    5

    Enface

    2

  •  

    Rolling Stone měl skupinu snad ve všech výročních žebříčcích

    foto: Universal Music

    Wolfmother bývali kapelou, která vrátila do hitparád rock.

    rockovým hitparádám tehdy kralovali Green Day s Boulevard of Broken Dreams nebo Nickelback a jejich singl Photograph.


    Zabrala šeptanda

    Počátky kapely ale sahají ještě o několik let zpátky, na samý úsvit milénia. Andrew Stockdale, basák Chris Ross a bubeník Myles Haskett se dali dohromady v roce 2000 a rozhodně nic neuspěchali. Vždyť první koncert si odbyli až 14. dubna 2004! Počáteční léta tak bez ironie označují v rozhovorech za období jamování a anonymity. Skutečnost je ovšem taková, že jamování nebylo ani tak hledáním, ale spíš pilováním vlastního dávno nalezeného zvuku. Jednotliví

    a britský trh, což vedlo k tomu, že Wolfmother promptně podepsali smlouvu s labelem a vyrazili na půl roku do světa.

    členové dobře četli trendy tehdejší kytarové scény a jejich čtyřtrackové EP z podzimu 2004 rázně mířilo na zející díru na trhu. Z Austrálie rychle proniklo na americký

     
     

    5

    Enface

    3

  • Museli jsme se vrátit do klubů pro sto lidí

    Ten jejich hudbu přijal překvapivě nadšeně a s minimem kritiky. Epíčko napříč kontinenty sklízelo kladné reakce, kritici vypichovali především fakt, že skupině nejde o žádné hraní si na umělce, jen vzdává hold kořenům tvrdé muziky a nabízí cestu časem do zlaté éry kalifornského rocku s odérem Woodstocku. Přesto je třeba zdůraznit, že šlo stále spíš o záležitost pro pár nadšenců sedících po večerech u vysílání žánrových stanic. Přece jen, psal se rok 2004 a internet toho ještě moc nenabízel, i síť Myspace se teprve dostávala do povědomí. Nicméně zafungovala šeptanda a o Wolfmother si tehdy nadšenci vyprávěli jako o něčem výjimečném.

    A svou výjimečnost kapela skutečně potvrdila. Debutová deska s živelnou Woman v čele vlétla do světa rázně a rychle opanovala kytarové hitparády napříč angloamerickou scénou. Třeba jen časopis Rolling Stone měl skupinu snad ve všech tehdejších žebříčcích, od albových až po nejlepší koncertní sety. Wolfmother u nich dokonce vyhráli i v kategorii „World‘s Biggest Hype“, což mluví samo za sebe.

    Rok 2006 byl rokem Wolfmother. Narazil na ně snad každý, kdo tehdy sledoval rockové dění a oni sami se mohli cítit vystřeleni vysoko do nebes – během festivalové sezóny se objevili na Lollabalooze, v Roskilde, na Coachelle nebo na (u nás) přehlíženém, ale rok co rok našlapaném japonském Fuji Rock Festivalu. Snový start korunovali na jaře 2007 ziskem Grammy a odezvou z Hollywoodu, složili skladbu pro velkofilm Spider-Man 3.

    Přesto odchod původních parťáků se zpěvákem pohnul a zpětně zásadní moment okomentoval pro rozhlasovou stanici Tripl J následovně: „Může to být dobrá lekce pro další kapely, které potká úspěch. Měli jsme (v původní sestavě) dvakrát po sobě koncert v londýnském sálu Hammersmith, to je deset tisíc lidí dohromady, dvakrát po sobě jsme vyprodali stejně velký sál Hordern Pavillon v Sydney, a takhle to bylo všude. A když kluci odešli a vydali jsme Cosmic Egg, museli jsme znovu dokázat, že na to máme. Žádný promotér to s námi nechtěl risknout,

    Kapela jako značka

    Je to zvláštní, ale ani Wolfmother se nevyhnul syndrom, se kterým bojuje většina kapel, sotva se stanou známými. Jen pár měsíců po získání Grammy došlo uvnitř k tak výraznému rozkolu, že zakládající členové Ross a Haskett úplně odešli. Zdůvodnili to tak odlišnými pohledy na hudbu, že to jakoukoli další spolupráci vylučovalo. A možná nešlo o mlžení, krátce poté oba hudebníci založili novou kapelu a hrají spolu dodnes. Stockdale tak ve Wolfmother zůstal sám. Rychle přibral další muzikanty, rozšířil sestavu na čtyři členy a začali pracovat na nové desce Cosmic Egg.

     
     

    5

    Enface

    4

  •  

    Wolfmother

    Australská kapela vznikla v roce 2000 v sestavě Andrew Stockdale (kytara, zpěv), Chris Ross (basa, klávesy) a Myles Heskett (bicí). Pozornost získali hned s debutovým EP, první studiová deska jim přinesla Grammy. Od roku 2006 zůstal z původní sestavy jen Stockdale. Wolfmother vydali další dvě desky, nejnovější s názvem Victorious přidají letos 19. února. Na kontě mají ještě dvě koncertní desky a jedno live DVD. Podíleli se na soundtracku k několika filmům i na tributové desce ZZ Top vedle Aerosmith, Filter nebo Nickelback.

     
     

    Z původní sestavy v kapele zůstal jen kytarista a zpěvák Andrew Stockdale.

    takže jsme se zase vrátili do klubů pro sto lidí. V Londýně, v New Yorku, v LA. Museli jsme to celé postavit od základů znovu.“

    S ohledem na výše vyřčené si Stockdale uvědomil, že musí pracovat trochu jinak. Z Wolfmother tak v průběhu posledních několika let učinil značku, která stojí a padá s jeho jménem. Což vlastně dává smysl, protože zpěvákův odchod by prakticky znamenal konec kapely, natolik je s ní jeho hlas spjatý. Jemu to zároveň umožnilo trochu volněji pracovat se sestavou a stal se z něj jakýsi kapelní principál. Do dnešního dne totiž ze skupiny odešli další tři hudebníci a dva noví přišli, aniž by to Wolfmother (rozuměj Stockdaleovi) ublížilo tak, jako při rozkolu se zakládajícími členy.

    V roce 2016 je tak skupina, která se vrátila k sestavě o třech členech, dobře rozjetým strojem postaveným na jednom kapelníkovi.

    Ke cti je mu však třeba přiznat, že ukázky z blížící se desky zní náramně slibně a až na jaře pojedou Wolfmother evropské turné, není pochyb, že to bude zase pořádný rokenrol.

     
     

    5

    Enface

    5

 
×
Čtete:
2016/2
Wolfmother: Z hvězd zase na start

Story

David Rodigan

Pouštět reggae

Rozhovor

Adam Ďurica

Pop je odkázaný na lásku

Vizuál

Leif Podhajský

Digitální spiritualista

Retro

The Supremes

Velká soulová mašina

TOP

Nejlepší hudební seriály

Rozhovor

Therapy?

O slávě, koksu a vytrvalosti

Ženský element

Halsey

Hudba pro mladé dospělé

Kvíz

Headliner test

Hip Hop 1/2

Elementy ulice

Hip Hop 2/2

J5

Je to hra a každý má specifickou roli

Heavy 1/2

Natvrdo

Heavy 2/2

Todd Kerns

Klasika

Teď vážně

Indie

Ty kytary!

Folk

Bez cancáku

Jazz a blues

Bluesbar

EDM

MDMA

Alternativa 1/2

Kroky podzem

Alternativa 2/2

Čtvrtstoletí písniček na přání

Mluvené slovo

Vyprávěj

Recenze měsíce

Rihanna

Recenze měsíce

Sia

Recenze

18. února 2016

Recenze úvod

4. února 2016

Duel

Emma Smetana

What I've Done

Recenze

SMS Recenze

Naživo

Vinyla 2015

Tvrdohlavě a bez kompromisů

Naživo

Mutemath

Černé plíce nedoceněných jedničkářů

Naživo

The Ecstasy of Saint Theresa

Dojemný návrat

Naživo

TWENTY ONE PILOTS

PARTY NA 110 procent

Naživo

Peter Hook

Jen tak se dotýkat z povzdálí

Naživo

Matěj Benko

Amatérismus hvězdných planet

Naživo

Vložte kočku

S malou pomocí přátel

Naživo

Therapy?

Zas a znova

Naživo

Three Days Grace

Mílý rock a děsná zima

Naživo

Slipknot

Totální smršť do lidí

Naživo

Ellie Goulding

Zábava až na konci

Kalendárium

Památné dny

Tipy

Kam vyrazit?

Tiráž

Tiráž

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.