-
text Veronika Ondečková
foto archiv kapely
THE 1975
PŘIDRZLÍ ZACHRÁNCI POPU
8
enface
1
-
Společnost vám od mala cpe do hlavy nejrůznější moudra jako „trpělivost přináší růže“ nebo „bez práce nejsou koláče“. Připravuje vás na to, že život není žádné peříčko a že vám do klína nic nespadne zadarmo. Když se potom ocitnete tváří v tvář fenoménu The 1975, který ztělesňuje čtveřice bohémů z Manchesteru, může vám to slušně zatřást hodnotami. Až si začnete říkat, kam já to mohl dotáhnout s trochou drzosti.
Každý nemá předpoklady nebo žaludek na to, aby vedl život profesionálního kaliče a dělal hudbu pro masy. Tuhle zajímavou mezeru na trhu s potenciálem vysoce lukrativního výdělku málokdo využil tak efektivně jako The 1975.
Pohádka o tom, jak někdejším kamarádům ze školy padl svět k nohám, se neobejde bez klasického úvodu. Přeskočíte-li však etapu společného protloukání se pubertou a hraní coverů v bezvýznamných klubech, netrval vůbec dlouho. Věci se daly do pohybu teprve ke konci roku 2012, kdy skupina ukončila proces zběsilého střídání názvů a žánrů, vydala EP Facedown a britská rádia, včetně BBC, začala dokola točit písničky Sex a Chocolate. Neuběhl ani rok a The 1975 navázali eponymním debutem,
na jehož vzniku se podílel Mike Crossey, čili stejný producent, jakého si oblíbili Arctic Monkeys, Foals nebo Keane.
Nahrávka se brzy dostala na první místo domácího žebříčku, hýřit silnými slovy se ale frontman Matthew Healy nebál ještě dlouho předtím. „Jsme kapelou, která definuje určitou generaci v určitém čase. Dá se předpokládat, že sedmnáctiletá holka bude poslouchat Kendricka Lamara stejně jako Carole Kingovou. A myslím, že my jsme první, kdo skutečně dokázal uchopit fakt, že nezbývá mnoho pravidel, kterými je nutné se řídit,“ pyšnil se zpěvák, kterému nikdo neřekne jinak než Matty, v jednom z prvních rozhovorů po vydání debutu. A ohledně úspěchu, který v tu chvíli měli The 1975 už v kapse, uvedl, že ani na chvíli nepomyslel, že by se nedostavil.
8
enface
2
-
Myslím, že my jsme první, kdo skutečně dokázal uchopit fakt, že nezbývá mnoho pravidel, kterými je nutné se řídit
Stadionový hit z prvního alba se zlidovělým refrénem „Když chceš najít lásku, víš, kde je město“ se stal poznávacím znamením The 1975. Ano, a v české mutaci také Kryštof na jejich loňském Srdcebeatu.
The City
šílenství. A to je ve výsledku podstatné pro obě zúčastněné strany.
„Vzhledem k tomu, že světla i zvuk našich show se odvíjejí podle přesného načasování, každý set je v podstatě stejný jako ten předešlý. Kolikrát se přistihnu, jak přemýšlím, co vůbec říct a podobně. V takových chvílích si ale vzpomenu na vyprávění Nilse Lofgrena, jak vystupoval s Brucem Springsteenem. Když se ho ptali, jestli ho nudí hrát Born To Run po dvousté v řadě, odpověděl, že stačilo pohlédnout do tváří v publiku a živit se jejich výrazem. Pro ně to totiž dvoustá noc není. A já dělám to samé,“ popisuje Healy okamžiky intenzivního propojení s fanoušky, mezi nimiž se pravidelně v slzách objevuje nejmladší věková kategorie.
Ačkoli skupina vychází především z pop music, její refrénovitosti a tanečních elementů, s přičiněním excentrického zpěváka reprezentuje stejně dobře veškeré atributy rokenrolového lifestylu. Sexem nabité texty i klipy, hektolitry alkoholu a neustálé drogové úlety v tak okázalém provedení jako razí Healey sice často působí jako nabubřelé klišé, fanoušky ale přivádí k davovému
Rekordní sebevědomí jednoho z největších sex symbolů současnosti však nezůstalo neopodstatněné. Ačkoli The 1975 nepřišli s žádnou hudební revolucí, kritika stála veskrze na jejich straně a vyjma magazínu NME, který je předloni 2014 prohlásil za nejhorší formaci roku, nezískali žádné výrazně podprůměrné hodnocení. Převážilo kvitování zábavného a nadšeného mixu jasně čitelných vlivů, mezi kterými sami protagonisté přiznali třeba Michaela Jacksona, Petera Gabriela nebo Phila Collinse. Není ale náhodou, že mnohem víc než kvůli kulturnímu přínosu se o The 1975 dodnes píše v souvislosti s jejich manýry na pódiích i mimo ně.
8
enface
3
-
Ze života kokainisty
Dalším neodmyslitelným oživením koncertů The 1975 se stala také společná cigaretka s publikem nebo průběžné ucucávání červeného. „Nikdy jsem nijak zvlášť nepil, láhev vína je ale součástí show a kromě toho se hodí na uklidnění nervů. Když si dáš drink na pódiu, věci to změní. Cítím se trochu provinile, že se stávám vlastní parodií, já ale popravdě nic nepředstírám. Jsem do pasu obnažený týpek se směšným účesem a flaškou v ruce. Podívejte se na to takhle – má někdo zájem o alba The Libertines, když jsou čistí? Ne. Děcka touží po klišé a vždycky to tak bude. Chtějí nás vidět v první řadě
Když si dáš drink na pódiu, věci to změní
V jednom z nejnovějších klipů skupina představila svoji verzi moderního popu, inspirovanou klasikou z osmdesátých let. Přivítejte křížence Davida Bowieho, INXS i Michaela Jacksona.
Love Me
8
enface
4
-
Podívejte se na to takhle – má někdo zájem o alba The Libertines, když jsou čistí? Ne
Sex, drogy a napětí. Takhle nějak vypadá zhmotněná růžová knihovna s narkotickým odérem. Dramatický scénář jak vystřižený z Motýlka od Daniela Landy, jen přemístěný do kulis z fashion editorialu, to je sen každého hudebního kanálu a The 1975 rozdávají plnými hrstmi.
Robbers
Počátek popové diktatury
Od roku 2012 jsou The 1975 prakticky bez ustání na turné. Pendlují mezi kontinenty a nejdelší pauza, kterou si dopřáli, netrvala déle než pár dnů. Minimální disciplínu, aby zvládli tak extrémní režim, proto pánové zřejmě přece jen dodržují. Tím spíš, že v mezidobí dali dohromady materiál pro druhé album, které natočili opět ve spolupráci s Mikem Crosseym a vyjde 26. února. Dostalo sice poněkud krkolomný název I Like It When You Sleep, for You Are So Beautiful Yet So Unaware of It, fanoušci si jej ale určitě bez problémů zapamatují.
Zatímco debutová deska prý byla soundtrackem světa teenagerů, novinka má odrážet a méně kytaroví.
Když posloucháte Healyho není pochyb, že máte co do činění s člověkem, který je prototypem hvězdy se vší její prostořekostí a nevyzpytatelností. Někdy hovoří v protimluvech a nepokrytě se chvástá. Navíc témata, která vnáší do svojí muziky, patří k poměrně provokativním. Nelze mu ale upřít, že promlouvají k většině. Teenagerům na uzdě rodičů poodhalují lákavý svět naprosté svobody a s partyholiky sdílí trpkost odvrácené strany večírků. Nabízí se otázka, jestli to s tou otevřeností nepřehání, když podstatná část fanoušků The 1975 je pořád ještě pod zákonem. A zpěvák samotný přiznává, že spoustu věcí, které v posledních letech zažil, nemůže s omladinou sdílet. Pokud ale nemá zábrany napsat song o denním chlebu kokainisty, kde jsou potom ty hranice?
jako osobnosti, se kterými se mohou propojit, jako někoho, kdo je lehce zmatený, propadá emocím a vzrušení,“ říká enfant terrible indiepopové scény a dokonale tím vystihuje vztah nabídky s poptávkou, kterou jeho kapela bohatě reflektuje.
8
enface
5
-
Na nové desce slibují The 1975 ještě víc euforie a zábavy.
Mattyho současné rozpoložení. Na přetřes tedy přichází reflexe vyčerpávajícího turné, deprese, které jsou údajně součástí jeho rodinné anamnézy, krize identity, rozpadající se vztahy a boj s nadužíváním oblíbených boosterů. Jako protiváhu démonům, prolínajícím se texty, The 1975 slibují ještě víc euforie a zábavy.
„Populární hudbě toho dneska strašně moc chybí. Je to tak úžasná zásobárna nápadů, a přitom je tady tak málo dobrých kapel. Dělá se mi z toho zle,“ uvedl frontman coby samozvaný ambasador celé svojí generace. Nové album proto čerpá inspiraci převážně z osmdesátých let, kdy podle Healyho mínění ještě popová kultura nebyla natolik
poznamenaná sebestředností a snahou vypadat cool. „Chtěli jsme být jako interpreti, které jsme obdivovali v období, kdy člověk znovuobjevuje sám sebe, ale udělat z toho přirozený vývoj,“ shrnul pozadí vzniku nové nahrávky.
Jak horké to bude s přeměnou do role guruů sofistikovaného popu, se teprve uvidí. Zatím ji demonstrovaly tři nové singly, z nichž výraznější posun naznačuje pouze první z nich s názvem Love Me. I bez velkého zapojení představivosti lze rozeznat, že se jedná o obskurnější, ale pořád docela zábavnou variaci Fame od Davida Bowieho. Zbytek, to jsou ale staří známí The 1975 – stále stejně drzí, jenom roztančenější
8
enface
6
-
Odkud se vzali The 1975?
Britská indiepopová čtveřice vedená provokativním frontmanem Mattem Healym oficiálně datuje svůj vznik rokem 2002. Dalších deset let zkoušela štěstí pod názvy Talkhouse, The Slowdown, Bigsleep and Drive Like I Do, aby nakonec zakotvila na scéně jako The 1975. S eponymním debutem z roku 2013 se vyšvihla na první místo britského žebříčku a od té doby je k nezastavení.
8
enface
7
-
Nejlepší hlášky
The 1975
K drogovým zkušenostem:
„Nikdy jsem nepropadl heroinové závislosti. Ale na kokainu jsem si ujel hodně. Když mi bylo osmnáct, koketoval jsem se vším možným. Chtěl jsem být Jack Kerouac.“
K investičním plánům:
„Hned jak dostanu první peníze, jakože to bude brzy, pořídím si majetek. Pravděpodobně to pro mě bude nejlepší řešení, jinak všechno utratím za drogy. A to znovu neudělám.“
K zrovnoprávnění žen:
„Na Twitteru mě sleduje na 450 tisíc mladých žen. Doopravdy věřím, že posilovat je a vést k odstranění nespravedlnosti je ta nejdůležitější věc na světě. Takže co udělám? Budu se o to snažit.“
Ke svým slavným rodičům:
„Myslím, že je vtipný, když lidi předpokládají, že o mně něco ví na základě toho, kdo jsou moji rodiče. Dokážete si představit, že byste mě dali na hodinu do pokoje s vaší matkou? Připadal bych si jako pitomec, kdybych vás odhadoval podle toho, jak na mě vaše máma působí.“
Ke vztahu ke kokainu:
„Je to součást společenského kolotoče, patří k chození ven. S kokainem už nemám problém.“
K troufalosti The 1975:
„Možná jsem trochu troufalý, ale moje kapela je teprve troufalá. Vždyť ve čtvrté písničce máme saxofonové sólo! Nemohl bych pustit ven takové album a mírnit svoje přesvědčení o něm.“
K vyznání lásky náctileté fanynky:
„Nemáš právo mě milovat. Neznáš mě.“
8
enface
8
Předchozí článek:
Hudba a boty: Walking In My Shoes
Další článek:
7 nej britpopových obalů