Dokázal dojmout, překvapit i vyrazit dech. Skladatel filmové hudby Hans Zimmer, který je autorem melodií k hollywoodským trhákům jako Piráti z Karibiku nebo Gladiátor, na své první pražské návštěvě rozhodně nezklamal. A po strop napěchovaná O arena to německému velikánovi dala dost hlasitě najevo.

text Lucie Drugdová

foto Jan Nožička

Hans Zimmer

Surové pohlazení geniálního šílence

Jedni v něm vidí génia, druzí ho obviňují z vykrádání svých kolegů i sebe sama, a další si o něm dokonce myslí, že se z něj stal šílenec. Poslední zmíněné ostatně skladatel a držitel Oscara Hans Zimmer, jenž je ale především bravurním zvukovým aranžérem, nikterak nepopírá. Umělec, mezi jehož nejslavnější počiny patří například hudba k hitům stříbrného plátna jako Gladiátor, Piráti z Karibiku, Batman, Lví král nebo Počátek, se každopádně konečně rozhodl své šílenství i genialitu předvést naživo celému světu, když společně se sólisty a kapelou vyrazil na své první velké turné.

Fakt, že se na vystoupení osmapadesátiletého Němce vyplatilo čekat, potvrdil ve vyprodané O areně, kde předvedl dvouapůlhodinovou dechberoucí show, která měla

spád, vtip, patřičné grády i emoce. Skladatel večer odpíchl kouskem k oscarovému filmu Řidič slečny Daisy jen s pár hudebníky po boku a postupné odhalování Českého národního symfonického orchestru se smíšeným sborem tak přidávalo vystoupení na dramatičnosti, jež vygradovala suitou z velkofilmu Ridleyho Scotta Gladiátor.

Právě na zážitky se zmiňovaným režisérem, který Zimmera prakticky objevil a přivedl do společnosti uznávaných hollywoodských autorů, skladatel během večera zavzpomínal stejně jako na jeho zesnulého bratra Tonyho před tím, než zazněly melodie k jeho snímkům Opravdová romance nebo Krvavý příliv. Přestože někoho mohly trošku delší proslovy chvílemi nudit, pravdou je, že těm, kdo ovládá alespoň základní angličtinu, Zimmer

O arena,
Praha, 7. 5. 2016

dokázal suity zasadit do jednotlivých etap svého života, a párkrát během řeči dokonce dohnal publikum i k aplausu. Například když spustil několik vět v češtině nebo prozradil, že mezi díla, co ho velmi ovlivnila, patří Smetanova Má vlast.

Společně s Zimmerem, který během show sám vystřídal hru na různé hudební nástroje od kytary až po varhany, stála po celou dobu na pódiu i jeho kapela s řadou sólistů, z nichž vynikal především kytarista Johnny Marr z The Smith nebo houslistky Ann Marie Simpson a Rusanda Panfili. Ty společně s Tinou Guo na elektrické cello postavily divákům chlupy na rukou při Chevaliers de Sangreal ze Šifry mistra Leonarda. Dalším silným momentem pak byl „vymodlený“

přídavek Time z filmu Počátek, kdy diváci, kteří už předtím skladatele vestoje přivolávali, spustili jekot.

Jedinou slabinou koncertu tak mohly být velmi jednoduché a skromné projekce, které na druhou stranu ale zase nikterak neodváděly pozornost od poslechu, nebo místy až příliš tvrdá druhá část, kdy umělec vybral především kousky ze své elektroničtější tvorby, například k Amazing Spider-Man 2 nebo trilogii Christophera Nolana o Batmanovi. Celkově ale Hans Zimmer na pražské premiéře dokázal, že mu nečiní větší potíže interpretovat své skladby naživo a svým originálním rukopisem dokáže zaujmout a vyrazit dech ještě o něco víc než ostatní kolegové, kteří si už v naší metropoli zahráli.