-
Vždycky když vydáváme nové číslo Headlineru, mám pocit, že jsme se zbláznili. Oproti papírovým časopisům nás nelimituje prostor, ale jenom čas. A to je kupodivu past. Vždycky mě překvapí, kolik jsme toho za čtyři týdny stihli dát dohromady. V čísle, které máte před sebou, jsme se třeba tak utrhli s rozhovory, že naše korektorka Magda chtěla v jednu chvíli popadnout monitor a hodit ho po mně s okřídleným zvoláním: Chcípni! Grafici odmítají lámat nenápadně přibývající texty, dokud nedodám jégr s red bullem. Chvíli jsem tedy přemýšlel, jestli něco nevyrazíme nebo neodložíme na příště. Ale zkuste říct ne Shirley Manson z Garbage nebo Suzanne Vega? Takže tak, všechno zůstává!
Teď vážně. Z toho množství rozhovorů je pro mě z nejrůznějších důvodů důležitý ten v rubrice Insider, do které jsme tentokrát přizvali Vojtu Lindaura. Rozpovídal se v něm i o tom, jak se v osmdesátých letech hudební novináři stávali až příliš angažovanými propagátory hudby a překračovali hranice svojí profese. Připadá mi, že profesní Schengen v poslední době prožívá mnoho kolegů i samotných muzikantů. Množství přednášek, workshopů, teambuildingových víkendů a podobných nesmyslných akcí, na kterých si někdo nechává platit za to, že bezradným hudebníkům na začátku ukáže zaručenou cestu ke slávě, by vydalo na samostatné turné. Hudebníci přednášejí o duševním zdraví i správné výživě. Nejrůznější manažeři o tom, jak uspět i jak u toho vypadat.
Netuším, kdy přesně přestalo stačit zavřít se do zkušebny a všechnu svoji energii vrazit do těch několika výjimečných minut, kterým se říká písnička. Dobře ji nahrát a dobře ji zahrát. Že záleží jenom na tom, co umíte a uděláte. Věřte, že nic lepšího vám neporadí žádný podřadný pisálek, manažer, zpěvák ani bubeník.
My jsme třeba udělali nový Headliner, ať vás jeho čtení baví.
Honza Vedral
šéfredaktor
Nezachráníme vás
editorial
1
1
Další článek:
Novinky