Co se povídá ve světě audioknih,
rozhlasových her a mluveného slova

| Karel IV. | Audiokniha roku |

| William Shakespeare | Zvonokosy |

Toulky českou minulostí
se přidávají k vladařovu jubileu.

Letos si připomínáme výročí sedmi set let od narození Karla IV., pravděpodobně nejvýznamnějšího vladaře v našich dějinách. Po celé republice se konají výstavy, přednášky či historické slavnosti, vyšlo a ještě vyjde několik publikací, a dojde dokonce i na mluvené slovo.

Český rozhlas totiž oslavuje speciálním vydáním populárních Toulek českou minulostí zaměřených právě na osobu Karla IV. Na dvouCD s panovníkem na přebalu vyšlo v květnu samostatně třiatřicet dílů, které na sebe kdysi navazovaly i v rámci vysílání – jejich pořadová čísla jsou 121–153. Dodejme, že

Toulky českou minulostí se přehouply celkově přes tisíc dílů a stále pokračují. Interprety speciálu věnovanému Karlu IV. jsou Iva Valešová, František Derfler, Igor Bareš a Josef Veselý.

Na knižním veletrhu se vyhlašovaly nejlepší audioknihy.

Další ročník Světu knihy je za námi. Jak jsme avizovali minule, vydavatelé audioknih nezaháleli a téměř všichni měli na veletrhu svůj stánek. Kromě toho se ale na akci vyhlašovaly výsledky ankety Audiokniha roku, kterou pořádá Asociace vydavatelů audioknih. 21 vydavatelů do ní přihlásilo celkem 76 titulů. V devíti kategoriích se vyhlašovaly například i nejlepší obaly a kompletní výsledky můžete najít zde.

Vypíchněme alespoň to nejzajímavější – audioknihou roku se stal Mlýn na mu­mie od Petra Stančíka, což se s ohledem k oceňované předloze dalo očekávat. Překvapila ale cena pro Norberta Lichého coby nejlepšího interpreta za načtení knihy Motýlek či nejlepší dramatizace pro Dítě číslo 44, což je audiokniha,

která zůstala v rámci trhu tak trochu pozapomenuta. Dodejme ještě, že cenu čtenářů si odnesla Sára – kniha první. Poměrně neznámé a na ezoteriku se zaměřující vydavatelství Synergie, které Sáru vydalo, tak u posluchačů bodovalo překvapivě více než zavedená jména.

Nové nastudování Shakespearovy nejslavnější komedie

V dubnu uplynulo čtyři sta let od smrti jednoho z největších dramatiků v dějinách Williama Shakespeara. Český rozhlas se rozhodl oslavit výročí novým nastudováním a vydáním Snu noci svatojánské, pravděpodobně nejslavnější autorovy komedie.

Jde o první dramatizaci po více než padesáti letech a v hlavních i vedlejších rolích se představí špičky tuzemské rozhlasové dramatizace. Posuďte sami, Viktor Preiss v roli Hráška, Josef Somr jako Hořčička, Miroslav Krobot ztvárnil Poříze, David Novotný Klubka, Tereza Bebarová Hypolitu nebo Hynek Čermák Fortela.

Nahrávka je zatím ke koupi pouze digitálně na e-shopu Českého rozhlasu, který ji ale zároveň do konce června nabízí k poslechu zdarma ve svém webovém archivu zde.

Ve Zvonokosech zase řeší
stavbu záchůdků

Zvonokosy Gabriela Chevalliera patří mezi klenoty francouzské, potažmo evropské humoristické literatury. Příběh malé vinařské obce váhající, zda na náměstí postavit či nepostavit veřejné záchody, ani po více než osmdesáti letech od vydání neztratil nic ze svého vtipu i citu pro vykreslování ironie francouzské nátury.

Český rozhlas nově nasadil do prodeje digitalizovaný záznam rozhlasové hry z roku 1978 a věřte, že je o co stát. Na dramatizaci se tehdy podíleli například Václav Postránecký, Jiří Sovák, Jana

Hlaváčová, Jaroslava Adamová, Luděk Munzar, Lubomír Lipský, Josef Bek a mnoho dalších.

Pro toho, kdo příběh Zvonokos nezná, je zde ideální příležitost pro seznámení. Kniha Zvonokosy se totiž bez nadsázky dá přirovnat k dílům Jaroslava Haška a tak jako my máme svého Švejka, Francouzi se o podobně důležitý titul stále přetahují. Jedni jej vidí v Tartarinu z Tarasconu, novele z pera Alphonse Daudeta, druzí na pomyslný humoristický trůn dosazují právě Zvonokosy.