Vždycky působili jako zjevení. Dlouhá léta byli mezi tuzemskými kytarovými kapelami jediní, kterým se dařilo dosáhnout světového soundu a skladatelsky nestáli při zemi. Tři roky o nich ale nebylo slyšet, než se vrátili s ostrým singlem Love Me Or Leave Me (TX, TN). Co plánují November 2nd?

Co s November 2nd v posledních letech bylo. Proč byla kapela u ledu?

Saša Langošová (zpěv): Vyplynulo to přirozeně. Dojeli jsme před třemi lety turné k vydání reedice našeho debutu Midnight Desert a řekli jsme si, že si dáme pauzu a za pár měsíců se sejdeme a začneme připravovat nové písničky. Nakonec nám do toho vždycky něco vlezlo. Třeba náš kytarista Roman dostal pozvání na konkurz do britské kapely Reef. Připravoval se na to, lítal do Anglie, a dokonce to vypadalo, že s nimi nakonec bude hrát. Naštěstí si ve finále vybrali Jesseho Wooda, takže se alespoň mně ulevilo. (smích) Ale třeba jen tohle nás na rok zabrzdilo.

Připomněli jste se silným singlem Love Me Or Leave Me. Jak vznikal?

Roman Helcl: Předloni jsem se začal učit hrát na kytaru v otevřených laděních. Hodně mě to inspirovalo k jinému způsobu skládání. Když jsem Saše přehrával bluesovou sloku Love Me Or Leave Me, hned ji napadl nebluesový refrén. Vrátili jsme se tak po dlouhé době ke společnému skládání, tak jak jsme to dělali u první desky.

S kým jste točili? Jaký je příběh toho songu?

Saša Langošová: Protože se nám mezitím rozutekla sestava, doporučil nám producent Steve Walsh, ať zkusíme nahrávat s bubeníkem Romanem Víchou a baskytaristou Kubou Vejnarem. Byla to láska na první pohled, nemuseli jsme si nic vysvětlovat, jenom jsme to nahráli. Základy a zpěv jsme točili s Borisem Carloffem, naším spolužákem z hranického gymplu, v jeho studiu Soundevice. Kytary se pak dotáčely ve studiu Faust se Stevem Walshem, který písničku smíchal u sebe v Bangu. Šlo to rychle. Snažili jsme se zaznamenat tu správnou zvukovou špínu, jakou měl první demáč.

Roman Helcl: Text je o holce, která chce pravou lásku, buď všechno, nebo nic. Od začátku jsme věděli, že chceme, aby klip točil Tomáš Bláha. Jeho prvotní scénář, ve kterém zpěvačka jede autem a na zadním sedadle je svázaný chlápek a brokovnice, nás dostal. Tomáš to celé téma posunul ještě dál – na otázku života a smrti. Točili jsme na Vysočině a u nás v Hranicích a kupodivu největším oříškem natáčení bylo sehnat tu správnou brokovnici. Saša si navíc musela zvyknout řídit obrovský starý cadillac s kufrem, do kterého by se vešlo těch svázaných týpků klidně i pět.

Z písničky je patrné, že jste přitvrdili. Proč a budete v tomhle trendu pokračovat?

Saša Langošová: Já bych spíš řekla, že jsme se vrátili ke kořenům. V našich úplných počátcích jsme hráli špinavější rockovou muziku a vždycky jsme milovali zvuk fuzzových kytar. Když si poslechnete první desku, jsou tam písničky jako Get No Sleep, které mají celkem blízko k tomu, k čemu se teď vracíme. Tvrdší a špinavější zvuk nás baví, myslím, že u něj chvíli zůstaneme.

Jak vlastně nahrávání EP probíhá a jaké jsou vaše další plány a ambice? Kdo ho bude produkovat, kde se bude točit a kdy bude deska?

Roman Helcl: Po dlouhé době jsme nehledali producenta. Spolehli jsme se na vlastní zkušenosti a pokusili se najít zvuk, který jsme měli v hlavě. Už máme dalších deset písniček, ze kterých chceme vybrat čtyři na EP a natočit ho v červenci. Máme vybraný i tým, se kterým chceme nahrávat, ale zatím to nechci prozrazovat, abych nic nezakřikl.

Saša Langošová: Do vydání EP budeme koncertovat sporadicky. Chceme připravit nový materiál a propojit ho s tím starším. Na basu s námi zůstává Kuba Vejnar a na bicí máme nově skvělého bubeníka Petra Ptáčka. Moc se na koncerty těšíme. Každopádně premiérově se po pauze naživo představíme 3. července v rámci Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech v Domě ČT na Divadelním náměstí od 19.30 hodin.

text Honza Vedral

foto archiv November 2nd

Největším oříškem natáčení bylo sehnat tu správnou brokovnici