Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Editorial

Editorial

Novinky

Novinky

Headparáda

Headparáda

Zaostřeno

Gaia Messiah

tvrdý holky jsou znovu spolu

Ve studiu

November 2nd

Zdrželi nás Reef

Zaostřeno

Street Food Rocks

Rock for People chce nabídnout nejlepší…

Pohled

Plastic People

aneb jak roztrhnout žížalu

Zaostřeno

Čistý festival

Můj soundtrack

Charlotte (Subways)

A6 umřu, všichni budou Kylie

Čerstvé (z)boží

Blacksheepboy

Dělat si svoje (v rouše beránčím)

Zaostřeno

Aerodrome

Metalová i punková vichřice pod střechou

Headliner 1/2

Midi Lidi

Přiznat vlastní slabost není slabost

Headliner 2/2

Give Masterpiece a Chance! Midi lidi píseň po písni

Headliner 1/3

Black Sabbath

A tak vznikl metal

Headliner 2/3

Black Sabbath

6,66 zásadních desek

Headliner 3/3

Ozzy Osbourne

48 památných výroků metalové legendy

Dotazník

Walk of The Earth

Spadlo mi na hlavu ukulele

TOP

Ty jsi zvíře (nebo kytka?)

Rozhovor

Eliza and the Bear

Nic úplně ujetého

Rozhovor

Oceán

Když chlapi brečí

Reportáž

Red Bull Flying Bach

Lidi na nás koukali skrz prsty

Insider

Gerry Leonard

Bowie mě hecoval

Téma

Radiohead

Po stopách mystéria

Rozhovor

Saul Williams

Rock for People hrozí hackerský útok

Rozhovor

Garbage

Zajímavé jsou chyby

Průvodce

Hard Rock Cafe

Madonna proti církvi i Hitlerovi

Televize

Videorama

Enface

Sun Kil Moon

Namyšlený sprosťák?

Rozhovor

Kovadlina

žádná debilní hierarchie part

Jackie Crash

Zebrahead

Nein! Scheisse! Nech ten autobus!

Art

7 nej pop punkových obalů

Příběh

Rodriguez

záhadná ikona revolty

Songstory

Ego

Žijeme len raz

Rozhovor

Suzanne Vega

Věřím na osudové okamžiky

Portrét

Paul McCartney

5 neznámých tváří Brouka

TOP

Druhé housle

10 zpěváků, kteří začínali jako křoví

Rozhovor

Kodaline

Zajímají nás skuteční lidé

  •  

    text Veronika Ondečková

    foto colours of ostrava, sony music

    kodaline

    Zajímají nás skuteční lidé

     

    6

     

    rozhovor

    1

  • Čtveřice z Dublinu se ze školní kapely vyšvihla v jednu z nejúspěšnějších irských formací současnosti. Jejich cestu ke slávě lemují vyznání lásky, zlomená srdce a další klišé. Kytarista Mark Prendegast ale v rozhovoru vyzdvihuje upřímnost a srší z něj takové nadšení, že mu není důvod nevěřit.

    S Kodaline jsme mluvili hlavně proto, že letos vystoupí jako jeden z hlavních účinkujících na festivalu Colours of Ostrava.


    V posledních letech slavíte jeden úspěch za druhým. Kdy jste ale zaznamenali první průlom?

    Myslím, že rozhodující pro nás byl rok 2012, kdy jsme zveřejnili klip k písničce All I Want. Bylo to naše vůbec první video a nic zvláštního jsme od něj nečekali, během krátké chvíle k nám ale přivedlo neuvěřitelné množství lidí. Hned na začátku sice nešlo o žádné davové šílenství, pomohlo nám ale dostat se na cestu, po které jdeme dodneška.

    Jak jste na ohlas reagovali?

    Byli jsme samozřejmě nadšeni, nějakou dobu nám ale nedocházelo, co se vlastně děje. Nebo jsme se tomu spíš snažili vyhnout. Když se klip objevil na YouTube, byli jsme zrovna v takovém zkušebním módu. Přestěhovali jsme všechno naše vybavení do opuštěného prostoru jedné staré školy v Dublinu, abychom spolu mohli hrát intenzivněji. A do toho se o nás najednou začalo mluvit v rádiích, časopisech, zkrátka ze všech stran. Celá ta situace byla strašně surreálná. Před sebou jsme přitom měli turné a čekala nás práce na další nahrávce. Snažili jsme se proto soustředit hlavně na muziku a v podobném rytmu jsme vlastně pořád.

     
     

    6

    rozhovor

    2

  •  
     

    Tenhle rozchodový song udělal z Kodaline hvězdy. K úspěchu přispěl i klip, ve kterém se hlavní postava se znetvořenou tváří snaží navázat citové pouto s dívkou. „Každý je krásný po svém,“ říká frontman Steve Garrigan.

    All I Want

     
     

    Jsme připraveni sdílet s fanoušky cokoli, co nás nějakým způsobem zasáhne

    Historie Kodaline, byť pod jiným názvem, se datuje už jedenáct let nazpět. Proč myslíte, že výraznější úspěch přišel až s All I Want?

    Řekl bych, že jsme do toho bodu nejdřív museli dospět. Kapelu jsme zakládali jako malá ucha, chyběly nám zkušenosti a občas jsme měli strach být dostatečně otevření. Potřebovali jsme si něco odžít a taky se trochu vypsat, abychom dokázali psát silnější písničky. Myslím, že All I Want tenhle náš vývoj dobře reflektuje.

    Dnes už se upřímnosti nebojíte?

    Ne, naopak. V hudbě je důležité být co nejvíc otevřený. Jenom tak vznikají songy, které je skutečně vděčné hrát i jim naslouchat. Jsme připraveni sdílet s fanoušky cokoli, co nás nějakým způsobem zasáhne.


    Jak vznikla konkrétně písnička All I  Want?

    Tu jsme zrovna napsali velice rychle. Steve měl v té době za sebou nepříjemný rozchod s přítelkyní, hodně se trápil a my jsme si tím procházeli. Bylo to pro všechny vypjaté období, takže All I Want z nás doslova vypadla. Je to zvláštní. Někdy se celé týdny marně snažíte přijít s něčím zajímavým a jindy se písničky prostě stanou.

     
     

    6

    rozhovor

    3

  • Ke kapele nás přivedla čistě láska k muzice a taky zvědavost

    Netaháme svoje problémy na pódium nebo mezi lidi okolo a jsme díky tomu silnější

    Když má někdo z nás špatný den nebo si prochází těžkými časy, řešíme všechno společně a pomáháme si. Netaháme svoje problémy na pódium nebo mezi lidi okolo a jsme díky tomu silnější. Sice to zní jako klišé, ale v tomhle směru jsme jako rodina. A kapelou to rozhodně nekončí. Když se vrátíme z cest, vyrazíme spolu do města nebo se scházíme ve studiu. Zrovna minulý týden jsme se Stevem hodně času strávili nahráváním. Dáváme pomalu dohromady materiál na nové album.

    Celých jedenáct let fungujete v prakticky nezměněné sestavě. Jak vzrůstající popularita a vytížení ovlivnily vztahy v kapele?

    Nevím, jak to mají jiné kapely, ale my jsme si čím dál bližší. Makáme společně na deskách, hrajeme na koncertech, festivalech a vůbec zažíváme tolik úžasných věcí, že je to jako žít splněný sen. Na turné daleko od domova jsme odkázaní jeden na druhého.

    Vždycky bylo vaším snem živit se muzikou?

    Jasně že ano. Nikdy jsme k tomu ale nijak cíleně nesměřovali a myslím, že mluvím i za ostatní kluky, když řeknu, že nás nikdy ani nenapadlo, že se dostaneme do pozice, v jaké jsme dneska. Ke kapele nás přivedla čistě láska k muzice a taky zvědavost. Fascinovala nás ta možnost přenést svoje pocity do písniček, navždycky je tak uchovat a sdílet s ostatními. Muzika je v tomhle směru strašně návyková záležitost, takže zatímco naši kamarádi si po střední hledali práci nebo nastoupili na vysokou, my jsme zůstali věrni tomu, co nám bylo nejbližší.

    Vracíte se někdy ke kořenům a hrajete písničky z dob 21 Demands?

    Ne, nehrajeme. Jako 21 Demands jsme popravdě za moc nestáli. Byli jsme prostě partička teenagerů, která trávila čas hraním v kapele a sbírala první zkušenosti. Na tu dobu ale nikdy nezapomeneme, spoustu jsme toho tenkrát zažili a nebýt 21 Demands, tak spolu teď nejspíš nevedeme ani tenhle rozhovor, takže v jistém ohledu se k té době vracíme pořád.

     
     

    6

    rozhovor

    4

  •  

    Video k písničce The One skupině zajistilo velký mediální hype. Jeho režie se totiž z vlastní iniciativy ujala hvězda seriálu Přátelé Courtney Cox, se kterou Kodaline seznámil její snoubenec Johnny McDaid ze Snow Patrol.

    The One

     
     

    Zajímají nás skuteční lidé a jejich příběhy, které si při psaní písniček často sami řeknou

    O nové desce jste mluvili už vloni, když jste vydávali předchozí LP Coming Up for Earth. Čím to je, že jste tak výkonní?

    Pracujeme na nových písničkách průběžně na turné i doma. Pro mě osobně je skládání ten nejlepší možný způsob relaxace, takže i teď, kdy máme konečně trochu delší volno, nejraději odpočívám s kytarou v ruce. A podobně to mají i ostatní kluci, takže nápadů rychle přibývá.


    Jak práce na novém albu pokračují?

    Zatím jde všechno skvěle. V porovnání s předchozím albem, které jsme nahráli v rychlosti během pár týdnů, si tentokrát dáváme na čas. Víc experimentujeme, dopřáváme prostor každému nápadu a zkoušíme, kam nás zavede. Jsem sám

     

    6

     

    rozhovor

     
  •  

    Kodaline

     

    Skupinu založila parta přátel z Dublinu už před jedenácti lety. Až do roku 2012 si říkali 21 Demands, zúčastnili se několika soutěží kapel a zaznamenali první drobné úspěchy na domácí indie scéně. Průlom přišel po vydání eponymního EP z roku 2012, které stanice BBC Radio 1 zvolila nahrávkou týdne. Jejich skladba All I Want se stala virálním hitem na internetu, následovala nominace na ocenění Sound of 2013 a debutové album In a Perfect World. Zatím největší komerční úspěch Kodaline sklidili s navazujícím LP Coming Up for Earth, které se stalo jedničkou doma v Irsku a v UK se vešlo do top pěti alb roku.

     

    zvědavý, jak budeme vybírat ze všech hotových písniček, aby album fungovalo jako celek.


    Mají se vaši fanoušci připravit na nějaké radikální změny?

    Myslím, že půjde o naši zatím nejpestřejší desku, pořád ale bude znít jako Kodaline. Líbilo by se nám, kdyby vedle sebe našly místo akustické písničky s těmi s bohatší produkcí.


    Říká se, že britští muzikanti jsou předurčení k psaní melodických písniček. Je to tak i u vás?

    Pocházíme z Irska, které je obecně dost ovlivněné tradiční hudbou, takže to u nás platí dvojnásob. Zajímají nás skuteční lidé a jejich příběhy, které si při psaní písniček často sami řeknou, jaká melodie je vystihuje nejlíp.


    Brzy vás čekají další koncerty. Na který z vašich songů se jako kytarista těšíte nejvíc?

    Moc rád hraju naživo všechny naše věci, ale jestli si něco obzvlášť užívám, je to písnička, která se jmenuje Play the Game. Má hodně

    silný kytarový drive. A po emoční stránce u mě vede Love Will Set You Free, při které mě pokaždé dostanou reakce lidí v publiku.


    To mě nepřekvapuje. Vaše koncerty jsou vyhlášené tím, že jsou hodně emotivní…

    Máte pravdu a právě to na nich naprosto miluju. Když se podívám do předních řad, vidím dojetí, úsměvy, přátele, jak jeden druhému klepají na rameno, aby společně sdíleli okamžik. Je neuvěřitelné, že se tolik neznámých tváří sejde na jednom místě a nebojí se dát průchod svým emocím. Ta energie mě strašně nakopává.

     
     

    6

    rozhovor

    6

 
×
Čtete:
2016/6
Kodaline: Zajímají nás skuteční lidé

Story

Roxette

Konec popové legendy

Insider

Vojtěch Lindaur

Lucie je pro holčičky!

Rozhovor

Protomartyr

Moc chlastám, kouřím a jsem tlustej parchant

Ženský element

Meghan Trainor

Úspěch skrze boky

Kvíz

Headliner test

Heavy

Natvrdo

Hip Hop

Elementy ulice

Folk

Bez cancáku

Klasika

Teď vážně

Indie

Ty kytary!

Jazz a blues

Bluesbar

Alternativa

Kroky podzem

EDM

MDMA

Mluvené slovo

Vyprávěj

Recenze měsíce

ANOHNI – Hopelessness

Transgenderová vize beznadějného světa

Recenze

Recenze 2. 6. 2016

Duel

Eddie Stoilow

Jupiter

SMS REC

SMS Recenze

Naživo

Mumford&Sons

Euforie napříč arénou

Naživo

AC/DC

Axl to ustál

Naživo

Mika

Duhový kabaret radosti

Naživo

Noc lovců

hon na jedinečnost

Kalendárium

Památné dny

Tipy

Kam vyrazit?

Festivaly 2016

Festivaly 2016

Festivaly 2016

Červen

Festivaly 2016

Červenec

Festivaly 2016

Srpen – Září

Tiráž

Tiráž

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.