-
Tři cellisté a bubeník z Apocalyptiky přijeli naživo představit nové album Shadowmaker, které vydali letos na jaře. Nejslabším článkem jejich show byl hostující zpěvák Franky Perez.
text Iva Boková
foto Luice Levá
Škoda toho zpěvu
APOCALYPTICA
3
naživo
1
-
Forum Karlín, Praha, 10. 10. 2015
Apocalyptica se do nástrojů opřela krátce po deváté a hrála téměř dvě hodiny. Na úvod jejího setu zazněly dvě skladby z vlastního repertoáru, po nichž kapela na pódium poprvé přizvala hostujícího zpěváka Frankyho Pereze, který s ní natočil aktuální desku Shadowmaker. Ve skladbě I´m Not Jesus, kterou na album Worlds Collide nazpíval frontman Slipknot Corey Taylor, si Perez zpěv mírně upravil, a nebylo to ono.
Jeho výkon byl nejslabším článkem koncertu. Ukázalo se to i později, když zpíval písně Not Strong Enough a přídavkovou I Don´t Care, první známou v podání Brenta Smithe ze Shinedown a druhou v podání Adama Gontiera původně z kapely Three Days Grace. Ani jednou „nešel do plných“. Hlas mu vynechával ve výškách i hlubších polohách, nedotahoval konce. Jistě, věrně napodobit „pány zpěváky“ není jednoduché, jenže Perezovi se totéž dělo i ve skladbách, jejichž původním interpretem je on sám.
Energii koncertu atmosféricky dokreslovaly vizuály na velkoplošném plátně za zády muzikantů. Promítaly se na něm motivy alb, z nichž Apocalyptica vybírala skladby pro pražský večer, ale také například válečná
vřava a plameny, když duněla předělávka skladby One od Metalliky.
S nejsilnějším momentem si kapela dala na čas až na závěr koncertu před přídavkem. Zahrála předělávku klasické kompozice In the Hall of the Mountain King od Edvarda Griega, do níž vsunula českou státní hymnu, a nechala v projekci zavlát i vlajku. Hymnu jednohlasně zazpívali všichni v sále přítomní, až z toho naskakovala husí kůže.
Kapela umí skvěle pracovat s energií a emocemi, je výbušná, úderná, romantická a vřelá. Cellisté s nástroji pobíhají po pódiu, jako by nic nevážily, a ti vlasatí v rychlých pasážích točí vrtule. Apocalyptica dokáže publikum rozesmát, rozproudit mu krev v žilách, pořádně rozpařit, ale také dojmout. Když blond lídr Eicca Toppinen promluví svým sexy hlubokým hlasem s roztomilým přízvukem, přítomným dívkám a dámám se podlamují kolena. V průběhu koncertu nechyběla klasická představovačka, při níž další z cellistů, krátkovlasý Paavo Lötjönen, vystřihl na pódiu hvězdu, ani krátké bubenické sólo v podání Mikko Siréna.
Po třech skladbách v přídavku se Apocalyptica rozloučila a za zády s plachtou imitující okno, na které bubnuje prudký déšť, slíbila, že se do Prahy brzy vrátí. Budeme se těšit.
naživo
3
2
-
naživo
3
3
Předchozí článek:
Enter Shikari
Další článek:
Soak