-
Hektolitry kávy, kila cigaret a zběsilé pracovní tempo se mu nakonec staly osudnými. Když ale Jaro Filip před patnácti lety odešel, zbylo po něm kvantum hudby. Největší hity slovenského skladatele představí na podzimním turné jeho dlouholetý souputník Richard Müller. Právě se zpěvákem a někdejším novinářem jsme se podívali na hitparádu deseti Filipových skladeb, které se nám vryly do srdcí nejhlouběji.
TOP
Richard Müller
Jak bylo důležité mít Filipa
text Václav Trávníček (MF DNES) a Richard Müller
foto Archiv rodiny J. Filipa
1
1
10
V našej
obci
Filip, Lasica, Satinský – V našej obci
9
LSD
Richard Muller – LSD
Bluesová zemitost písně z roku 1990 není pro Filipovu společnou tvorbu s Lasicou úplně typická. Humor v ní vystřídala čistá melancholie, naléhavé sloky zvýrazňují textové sdělení o vztahové deziluzi. Na vše stačí klavír a minuta a dvaačtyřicet vteřin.
Očima Richarda Müllera
„Krásná věc. Obávám se, že k ní nedokážu vůbec nic dodat.“
7
Sťahovaví
vtáci
Jaro Filip, Milan Lasica – Sťahovaví vtáci
2
Za
dedinou
Jaro Filip – Za dedinou
3
Planý poplach
duše
Richard Müller – Planý poplach duše
4
Čerešne
Hana Hegerová – Čerešne
Jediná písnička, která na albu LSD trvá méně než pět minut. Její funebrácká nálada klesá ve stejně temném rytmu jako rakev s nebožtíkem do hrobu. Přesto v době, kdy tuzemským hitparádám vládl Maduar a evropský dancefloor, zazářil tenhle valčík v tříčtvrťovém taktu jako černý diamant.
Očima Richarda Müllera
„Skladba pojednává o jisté zelené rostlině. Těžko k tomu něco dodávat, protože tam je povolené všechno.“
5
Cigaretka na
dva ťahy
Richard Müller – Cigaretka Na Dva ťahy
6
My...
Jaro Filip – My
Text k jednomu ze svých největších hitů napsal Müller na začátku devadesátých let v Kalifornii, když ho v přírodě překvapila změna počasí. Nápad zaznamenal na dvě volné strany automapy, za deset minut měl hotovo. S hudbou Jaro Filipa vyšla skladba v roce 1994 na desce 33.
Očima Richarda Müllera
„V podstatě má nejoblíbenější písnička, kterou jsme s Jarem napsali. Myslím, že se jednoduše podařila. Nestává se to vždy, ale tady se to zkrátka stalo.“
8
Milovanie
v daždi
Jaro Filip a Richard Müller – Milovanie v daždi
1
Do
batôžka
Milan Lasica – Do batôžka
Očima Richarda Müllera
„Skvělý text Milana Lasici. Kolega Robo Rigorov správně říká, že pan Lasica je jediný člověk, který na slovenských televizních okruzích nepotřebuje nikoho, kdo by jeho vyprávění dodával pointu. Má skvělý humor a tahle krásná písnička je toho dokladem.“
Komediální song s vtipným textem Milana Lasici vyšel na albu Bolo nás jedenásť už v roce 1981. Šlo o první a nejvýraznější písničkovou desku trojice Jaroslav Filip, Milan Lasica, Július Satinský. Písnička V našej obci, která uváděla stranu B, je na Slovensku dodnes nesmírně populární. V komentářích na YouTube se nezřídka objevují komentáře jako „Naše alternativní hymna“.
Očima Richarda Müllera
„Písnička vznikla tak, že jsme vůbec nevěděli, co se děje. Najednou jsme udělali skladbu a zahráli ji jen v nástrojovém obsazení bicí a kytara. Teď po letech jsme se ji snažili nazkoušet stejně, ale už to nefunguje jako tehdy. Musíme ji hrát úplně jinak.“
Třetí sólová deska Richarda Müllera zastihla rodáka z Hlohovce uprostřed drogových experimentů. Dostala provokativní název LSD a její titulní skladbu nazpíval bývalý člen skupiny Banket přes vodovodní potrubí. Skladba s minimalistickou aranží postavená na výrazném kytarovém riffu se Filipovi líbila natolik, že ji neváhal zařadit v klavírní verzi i na svou desku Cez okno (1996).
Očima Richarda Müllera
„Jedna z mých vůbec nejoblíbenějších písniček. Byl bych velmi rád, kdybychom ji mohli hrát. Snad by se publiku líbila.“
Pravý opak předchozí skladby. Sarkastický Lasicův text rozvinul Filip do zdánlivě patetické kompozice, která ale není nic jiného než regulérní trolling. Jakkoli má píseň My... melancholický nádech, jde o vztyčený prostředník lidské malosti, zabedněnosti a zbabělosti. V roce 1987 to byl veleodvážný počin.
Očima Richarda Müllera
„Krásná skladba, kterou Jaro napsal původně pro Zuzanu Kronerovou, dceru našeho národního umělce pana Kronera. Generálně ji proslavila paní Hegerová. Čistá krása, nemám slov.“
Skladba o ztrátě nevinnosti. Mladší generace ji zná z Hřebejkových Pelíšků, ti starší si ji pamatují už z šedesátých let, kdy ji zpívala Zuzana Kronerová. V případně „třešní“ Filip zhudebnil jeden z prvních Lasicových textů a jemně si pohrál se střídavě stoupající a klesající náladou písně, což byl pro jeho starší šansony typický přístup.
Očima Richarda Müllera
„Tuto píseň mám mimořádně rád. K textu mě inspirovala jedna dáma, se kterou jsem se potkal při focení v ateliéru. Okamžitě jsem se do ní zamiloval. Velmi brzy jsem ale pochopil, že je to planý poplach duše. A že z toho nic nebude.“
Písnička uzavírá desku 01, poslední album Richarda Müllera, na kterém se objevují Filipovy písně. V jejím outru navíc zní i útržek demoverze, kde Planý poplach duše zpívá sám autor hudby. Pomalá skladba míchá silné emoce. Napětí ve slokách a vedle toho katarzní refrén vytvářejí z jednoduchého základního motivu ohromný lovesong.
Očima Richarda Müllera
„Zase nádherný text pana Lasici. Cokoli dodávat k jeho písničkám, které udělal s Jarem, je zbytečné. Ta písnička je neuvěřitelně, kongeniálně napsaná. Jedna z mých velkých srdcovek.“
Jaro Filip pocházel z Hostianských Moravců, Milan Lasica zase vyrůstal v Pliešovcích. K vesnici měli oba blízko. Snad i proto je jedna z jejich nejslavnějších písniček tak intimní a autentická. Její nostalgický ráz umocňuje prostředních osm taktů včetně textu – pokusu o návrat do dětství, kdy ještě všechno bylo v pořádku. Na svých koncertech ji dnes často hrají prešovští IMT Smile.
Očima Richarda Müllera
„Shrnutá genialita. Dlouho jsem ji ale neslyšel. Musím se k tomu zase nějak dostat. Občas tuhle skladbu potřebuju slyšet a myslím, že teď je ta pravá situace, kdy bych to měl udělat. Poslechnout si tuhle i další písničky jako kdysi, když jsme je jako mladí obdivovali.“
Hymnický song nazpíval po Filipovi kdekdo. Milan Lasica, Richard Müller, Katarína Knechtová... A také demonstranti na podzim 1989 v Bratislavě, kde se Do batôžka stala znělkou Sametové revoluce na Slovensku. Gradující skladba balancuje na hraně kýče. Nakonec ale nadhled převáží a ona si udrží balanc. Co se skladatelského postupu týče, je Do batôžka esence „filipovství“. A také jeden z důvodů, proč se letos v listopadu vydat na Müllerovo vzpomínkové turné.
Předchozí článek:
Richard Müller
Další článek:
Soak