Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Novinky

Co se děje

Redakční tipy

Headparáda

Ve studiu

5 otázek pro Skyline

Co poslouchá...

Iva Pazderková

Čerstvé (z)boží

20 Minutes

Headliner 1/3

Tata Bojs

Headliner 2/3

Tata Bojs

Headliner 3/3

Tata Bojs

Téma 1/2

Mladí a debilní?

Téma 2/2

7 milionových klipů

Rozhovor

Editors

En Face

Chris Cornell

Tajemství

Odmaskování

Téma 1/2

Bára Poláková

Téma 2/2

Jan P. Muchow

Retro

Rod Stewart

TOP

6 nej Lany Del Rey

Fenomén 1/2

Busking

Fenomén 2/2

Busking

Rozhovor

Michal Ambrož

Art

7 nejlepších vědeckých obalů

Headliner 1/2

Hurts

Comeback

The Libertines

  • The Libertines

    Prokletí básníci Albionu

    text Ondřej Čížek

    foto universal music

     

    6

     

    comeback

    1

  • Pohleďte na kapelu, která nejprve jedné generaci ve správný čas na správném místě poskytla únik do smyšlené říše, aby se vzápětí sama pohřbila zaživa a pár let vyčkávala na vhodný okamžik ke zdařilému, ale palčivému návratu. V hlavních rolích Peter Doherty, Carl Barât a jejich hymny o ne tak úplně (z)ničeném mládí.

     

    Kouzlo a příběh. To jsou přesně ty dvě věci, které The Libertines, na rozdíl od drtivé většiny britských kytar, které se v předměstských garážích znovu rozezněly na samém počátku nového tisíciletí, nepostrádají ani v nejmenším. K pochopení alchymie jako názorný příklad berte živá vystoupení, klidně i jejich záznamy. Časopis Filter kdysi vyřkl skvostně trefný ortel, že koncerty Arctic Monkeys mají nádech pouličních nepokojů, vystoupení The Libertines se zase vezou na vlně hospodského pábitelství. Stage je najednou jako studentský obývák. Nechybí lahve od vína, cigarety, na programu je vzájemné popichování, vtípky, dlouhé pauzy mezi písničkami, ukázkový flegmatismus i přirozená radost z bytí před naslouchající masou.

    Jako by těm čtyřem pomateným vypravěčům na pódiu bylo absolutně jedno, že stojí před šedesáti-tisícovým davem v Hyde Parku. Jako by byli stále duchem ve zmíněném obýváku, v dospěláckém (nikoli studentském a také stále ještě ne tak úplně dospělém) bytě v Londýně, jemuž již od dob hraní prvních guerillových koncertů přezdívali The Albion Rooms.


    Vysněná Anglie

    Živá magie The Libertines nikdy nespočívala v soustředěně odehraných koncertech koncipovaných jako cizelovaná show, jako spíš v neučesaných performancích levitujících někde mezi utrženou drogovou euforií a nevyzpytatelnou kocovinou. Se všemi spontánními

     
     

    6

    comeback

    2

  •  

    Jen málo se ví, že Pete Doherty je synem vojáka z povolání

    vrcholy i strmými pády, které (jejich) publikum snadno přijímá. Stoupá a padá s nimi.

    Pokud se na raných koncertech Oasis velikášsky oslavovaly zbourané sny, věčné touhy, neohrabanost i hrdost dělnické třídy, vystoupení The Libertines spíš skrze mladickou zuřivost i ledabylost tvarovali vlastní mikrosvět, do něhož přitom nechali otevřené dveře každému, kdo se cítil, nebo se minimálně chtěl cítit, obdobně jako oni sami – tedy absolutně svobodně, nezávisle na místě, čase, komkoli, čemkoli. Dorian Lynskey to ve svém textu pro The Guardian vystihuje, když píše, že kapela velmi nenásilně a intuitivně mladé posluchače spojovala nejenom muzikou samotnou, ale rovněž vlastním imaginárním královstvím, Albionem, jak zní prastaré

    pojmenování Anglie. Neboli snovou představou o znovuobjevovaném prostoru, jehož atmosféra kličkuje mezi kvalitním sitcomem a groteskním divadlem a v němž je dostatek místa pro sdílení radosti, smutku i naprostých zhýralostí.


    Muž z jiného století

    Lynskey naráží na to, že taková láska k anachronismu pochází právě od Dohertyho, který je v britském po(d)vědomí zapsán jako senzitivní i dryáčnický bard i jako těžce zlomená feťácká troska, tedy v podstatě stejně jako před ním Kurt Cobain. Doherty, syn vojáka z povolání, ji přitom nejspíš našel během svého dětství prožitém v kasárnách v Německu

     

    6

     

    comeback

    3

  • Jako by těm čtyřem pomateným vypravěčům na pódiu bylo absolutně jedno, že stojí před šedesátitisícovým davem v Hyde Parku

    a později i na Kypru. Je logické, že snílkovství nadaného básníka a pozdějšího studenta anglické literatury našlo oporu u divadelně založeného a celkově temperamentnějšího Carla Barâta, jemuž se v těle od narození ladně mísí ruská, francouzská i polská krev.

    Těžko říct, zda tihle dva impulzivci a narcisové, kteří kdysi společně hráli imaginárním davům a snili při tom o plnohodnotné rockové slávě, vůbec tušili, že po roce 2000 skutečně vyšlou do světa dvě klíčové generační výpovědi, nicméně jejich skálopevné přátelství následně nekompromisně zboří vztek, vyhoření a zejména divoké heroinové laviny.


    Ti, co zabili britpop

    Psal jsem, že tajemství úspěchu v jejich případě spočívalo v přirozené image zhýralého, přitom romantického gangu, který celé jedné generaci nabídl únik do bezčasí. Svou zásadní roli tady opět ale sehrává i celospolečenský kontext. Rodící se The Libertines totiž o globálním úspěchu sní v druhé půlce devadesátých let, tedy v době, kdy labouristé poprvé po osmnácti letech vítězí ve volbách a do premiérského křesla usedá v téhle době ještě spíš milovaný Tony Blair, nejmladší britský premiér od počátku devatenáctého století. Paradoxem je, že Blair je sám bývalý univerzitní hudebník a především skalní fanoušek britpopu, který přitom v době Blairova strmého vzestupu umírá víceméně bolestivou smrtí.

    Konkrétně je to tak, že Oasis sami páchají sebevraždu vydáním otupěle megalomanské

    V roce 2001 pak přichází očekávaný převrat. The Strokes s nadčasovou lehkostí velí návrat k surovějšímu zvuku, k půvabu přímočarých výpovědí a ke streetové nepřikrášlenosti. A kdokoli, kdo v té době chce hýbat s alternativními hitparádami, musí (nebo spíše touží) je nenuceně i zaslepeně následovat. The Libertines jsou přes veškerého ducha Albionu zkrátka a dobře „obětí“ i jednou z ústředních vlajkových lodí garážového revivalu, který dle všech popkulturních zákonitostí přijít jednoduše měl a musel. Mimochodem, Tony Blair po 11. září zpočátku shovívavě, později výrazně podporuje Bushovo tažení do Aghánistánu, The Libertines v roce 2002 vydávají

    desky Be Here Now, Blur potemňují na kocovinovém eponymním albu a Radiohead vydávají triumf s názvem OK Computer, s nímž všem skomírajícím i novým kapelám velkoryse ukazují hudební směr, kterým se ale oni sami později zarputile odmítnou vydat.

     
     

    6

    comeback

    4

  • Libertines se podivují masovému zájmu, který jejich comeback vzbudil

    první nakopávací epizodu své únikové trilogie s názvem Up the Bracket. Její obal je fotografickou momentkou z demonstrace v Argentině, v níž v té samé době vrcholí velká hospodářská krize.


    Sbohem, Albione

    Zajímavé je, nakolik se Doherty s Barâtem dnes podivují masovému zájmu o jejich opatrně chystaný comeback, který ve výsledku znamená třetí studiové album a celosvětové tour, jež minimálně v Británii zahrnuje primárně vystoupení ve velkých halách. Překvapeně mluví o vyprodaných koncertech, Barât o comebacku básní jako o pocitu, kdy

    se vrátíte do pařížského bytu, kam nikdo nevkročil od roku 1910, a vy přitom vše najdete v pořádku, totálně zaprášené, ale na tom samém místě.

    Ať už zmrtvýchvstání téhle dandyovské sebranky nakonec dopadne jakkoli, jisté je, že aktuální deskou Anthems For Doomed Youth svým způsobem dokonale uzavírají samotnou trilogii. Na jedné straně je to až překvapivě vyspělá nahrávka, na níž kapela zní sice stále krásně neurvale, přitom ale nebývale kompaktně. Na té druhé hořkosladká labutí píseň a důkaz, že starý dobrý Albion už je nenávratně pryč. Možná je to správně, možná vůbec, nicméně The Libertines by měli definitivně skončit přesně teď. Lepší chvíle a lepší časy už nepřijdou.

     
     

    6

    comeback

    5

  • Nejhorší videa

    Není sporu o tom, že The Libertines mají vskutku mizerné videoklipy. Možná právě ale přesně v téhle upřímnosti tkví ono kouzlo estetiky DIY, které kapelu obklopuje od jejího počátku.

     

    Jedna z více kreativních záležitostí, kterou v době druhé studiovky pro The Libertines spáchal švédský režisér Johan Renck. Jde o příběh dvou malých nerozlučných kluků a nosnou ukázkou toho, jak silně přátelské pouto mezi Dohertym a Barâtem rezonovalo v hudbě samotné.

    What Became Of The Likely Lads

     

    Třináct let zpátky k drzému debutu. Cucáci v uniformách královské gardy a zdivočelé bytové koncerty.

    Up The Bracket

     

    Nejprofesionálnější video The Libertines vzniklo až letos při nahrávání comebackového alba v Thajsku. Trochu křečovitá, přesto ironická předváděčka faktu, že chlapci jsou zpátky a neztratili nic ze své pověstné zhýralosti.

    Gunga Din

     

    Hitová úderka z debutové desky a první song na comebackovém koncertě v Readingu v roce 2010. Davy v extázi, nejistý Doherty, naspeedovaný Barât a pro The Libertines typický koncertní chaos, který balancuje mezi punkovou střelou a komedií.

    Horror Show (Live at Reading Festival)

     
     
     
     
     
     

    6

    comeback

    6

 
×
Čtete:
2015/10
The Libertines

Headliner 2/2

Hurts

Tip

Struny podzimu

TOP

10 nenáviděných dětí

Rozhovor

Richard Müller

TOP

Richard Müller

Story

Soak

Čerstvé (z)boží

WLW8

Rozhovor

Joe Satriani

Story

John Newman

Rozhovor

Jim Adkins

Seriál

Wohnout vs. Vypsaná fiXa III

Obrazem 1/6

Hudební léto 2015

Obrazem 2/6

Jan Nožička

Obrazem 3/6

Adam Hencze

Obrazem 4/6

Kryštof Kalina

Obrazem 5/6

jakub Macháček

Obrazem 6/6

Petr Klapper

Rozhovor

Jaroslav Uhlíř

Songstory

Jaroslav Uhlíř

Čerstvé (z)boží

Apollinaire

Enface

Disclosure

Rozhovor

No Name

Insider

Štěpán Suchochleb

Test

H-D Kvíz

Story

Vendula Kašpárková

TOP

007 skladeb, které musíte slyšet

Film

Filip Topol neznámý

Ženský element

Adele

Televize

Videorama

Kalendárium

Památné dny

Hip Hop

Elementy ulice

Klasika

Teď vážně

Folk

Bez cancáku

Mluvené slovo

Vyprávěj

Hard & heavy

Ocelové srdce

Jazz a blues

Bluesbar

Indie

Ty kytary!

Alternativa

Kroky podzem

EDM 1/2

MDMA

Odjinud

Mimochodem

Recenze měsíce

New Order

Recenze

15. 10.

Recenze 1/2

1. 10.

Recenze 2/2

1. 10.

Duel

Cocote Minute

SMS REC

SMS/RECenze

Naživo

Melvins

Naživo

The Soft Moon

Naživo

Joe Bonamassa

Naživo

Enter Shikari

Naživo

Apocalyptica

Naživo

Soak

Naživo

Mans Zelmerlöw

Naživo

Lollapalooza

Naživo

James Harries

Naživo

Teepee, Václav Havelka III, Reublic of Two

Naživo

Sufjan Stevens

Naživo

Rapmasters

Naživo

Chinaski

Naživo

Please The Trees

Naživo

Euroconnections

Tipy

Kam vyrazit?

Tiráž

Tiráž

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.