-
text Iva Boková
foto Max Vadukul
Chris Cornell
Cestou rockové hvězdy
6
Enface
1
-
Patří k těm vokalistům, při jejichž hlasovém projevu vám naskakuje husí kůže. Používá nestandardní postupy a aranže, je to „pan zpěvák“, kterého si s nikým nespletete. Svůj výrazný, barevný, charakteristický a nenapodobitelný hlas nechal Chris Cornell po šesti letech rozeznít na dalším sólovém albu.
Čtvrté sólové album Chrise Cornella Higher Truth vyšlo minulý měsíc. První ochutnávkou byl singl Nearly Forgot My Broken Heart, silná procítěná skladba, která naznačila, že deska bude velmi čistá, přímá a bez zbytečných kudrlinek. „Chtěl jsem udělat intimní a odlehčené album, proto jsem nenajal kapelu,“ říkal předem Chris Cornell. Čekejte tedy pouze jemné instrumentace, často i jen zpěv s kytarou.
„S přibývajícím věkem už nemám tak velký rozsah a také nejsem schopný tak pružně skákat od nejvyšších tónů k těm nejnižším, na druhou stranu se ale mnohem lépe umím se skladbami emocionálně propojit,“ přiznal
zpěvák. S novou deskou se prý hlavně konečně našel: „Pojednává o tom, kdo jsem. Trvalo mi hodně dlouho, než jsem přijal identitu sólového umělce.“
Dnes jednapadesátiletý, vysoký, klidně vystupující elegán se sexy pohledem zářivých zelenomodrých očí zraje jako víno. Poté, co vyrostl z rebelských let a vybabral se z drogového bahna, stal se v rockovém světě solidní respektovanou osobností.
Málokdo by hádal, že tento charismatický dlouhán v dětství bojoval se strachy, pocity úzkosti, nedostatkem pozitivních emocí a melancholií, které u něj vyvolávala klinická deprese. Tehdy ho jako desetiletého
6
Enface
2
-
Musíte si projít obdobím, kdy se snažíte, ale všichni na vás kašlou
samotáře zachránila rocková hudba. U sousedů ve sklepě našel desky Beatles, které si zamiloval. „V dětství jsem většinu času trávil o samotě, žil jsem jen se svými představami a svět dospělých mi byl cizí. Když jsem pak měl vlastní děti, cítil jsem, že jsou pro mě nejlepšími přáteli. I teď mnohdy raději trávím čas s mými dětmi než s dospělými,“ přiznal Chris Cornell v nedávném rozhovoru.
Postupně se sám začal učit hrát na bicí a kytaru. Úplně prvním hudebním nástrojem, kterému se věnoval, byl ovšem klavír. Ten ho ale brzo přestal bavit. Občas toho prý lituje, protože kdyby vydržel, dodnes by ovládal noty: „Velmi rychle jsem se naučil číst a psát noty, ale stejně rychle jsem to zapomněl. Když mi bylo asi třicet, přihlásil jsem se kvůli tomu do speciálního kurzu. Myslel jsem si, že se mi to všechno snadno oživí, ale nestalo se.“ Neznalost not ho naštěstí nezastavila ve snaze stát se úspěšným zpěvákem a skladatelem. „Vnímám hudbu koncepčně, naučil jsem se tvořit bez znalosti pravidel a pracovat hodně rychle. Nijak mě to neomezuje. Když potřebuji něco předat dál, jednoduše to můžu nahrát a předvést,“ říká.
Mezi čtrnáctým a šestnáctým rokem neměl žádné přátele, poslouchal náročný progresivní rock a jen tak sám pro sebe si tvořil vlastní muziku. V první kapele začínal jako bubeník a zaskočilo ho, jakou popularitu to klukovi, který do té doby nikoho nezajímal, přineslo: „Jen jsem tak někde postával s paličkami a všechny ty roztomilé holky za mnou chodily a chtěly si se mnou povídat,
Se Soundgarden se stal opravdovou rock star. Když se kapela v roce 1997 rozpadla, byla z něj troska: „Jakmile jsem dospěl a musel přijmout velkou emocionální zodpovědnost, bral jsem úplně všechno, co mi přišlo pod ruku, aniž bych si to uvědomoval. Jakmile si to dáte poprvé, netušíte, kam se řítíte, protože vám to je jedno,“ vypráví.
Je zvláštní, že drogové příběhy grungeových kapel jsou vždycky plné depresí, zatímco u sedmdesátkových hardrockových formací je to úplně jinak. „Ti muzikanti byli nějak schopní fungovat, i když byli totálně sjetí. Třebaže skoro nemohli chodit, dokázali
a to jsme ještě nezahráli ani tón. V podstatě mi to bylo nepříjemné. Říkal jsem si, jak je možné, že stačí tak málo, a okamžitě jsem přestal mít rád holky.“
Chris prý navíc věděl, že pokud je někdo už sám o sobě populární, nemůže se z něj stát skutečná rocková hvězda. „Musíte si projít obdobím, kdy se snažíte, ale všichni na vás kašlou, to je klíčové,“ vysvětlil zpěvák. Sice to moc nedává smysl, ale u něj to zjevně zafungovalo.
6
Enface
3
-
Došlo mi, že jediný způsob, jak se z toho dostat, je změnit v životě úplně všechno
vystřihnout bravurní kytarové sólo. Osmdesátky to zabily, protože všichni začali brát koks. Podívejte se na záznamy starších rozhovorů na MTV. Třeba Duran Duran, ti si prošli peklem,“ vrací se k temné životní době Cornell, který v takovém neutěšeném stavu natočil debutové sólové album i první desku s kapelou Audioslave. Jeho manželství s manažerkou Alice In Chains bylo v troskách.
„Prošel jsem vážnou krizí, vrátily se mi silné deprese, skoro jsem nejedl. Můj život jaksi vyhasínal. Došlo mi, že jediný způsob, jak se z toho dostat, je změnit v životě úplně všechno od základu. Děsilo mě to, ale věřil
jsem, že to bude za to stát. Musel jsem se pevně rozhodnout,“ ohlíží se. Zodpovědně absolvoval protialkoholní a protidrogové léčení a už nějakých dvanáct let je čistý.
To, co nastalo v následujících letech, vypadá jako pohádka o polepšeném rockerovi. Chris Cornell potkal druhou manželku, svou životní lásku, se kterou je dodnes, a stal se vzorným otcem. Společně se odstěhovali do Paříže, kde si otevřeli speciální rybí restauraci.
Hudební kritici při hodnocení nových desek, ať už sólových, nebo s kapelou Audioslave, nešetřili chválou a zlepšení jeho hlasového projevu často přičítali právě tomu, že
6
Enface
4
-
přestal kouřit a pít. Celé tělo prošlo očistou, hlasivky se uvolnily a Cornell tak mohl naplno začít využívat rozsah čtyř oktáv. Postupně začaly přicházet další a další zajímavé nabídky na spolupráci od filmových tvůrců, spolu s manželkou založil charitativní organizaci a našel smysl života.
Když se dali Soundgarden po dlouhých letech dohromady, Chris Cornell vtipně poznamenal, že největší změnou, kterou v kapele po reunionu zaznamenal, je to, že nikde kolem muzikantů není žádný alkohol.
Chris Cornell
6
Enface
5
-
6
Enface
6
Předchozí článek:
Editors
Další článek:
Odmaskování