-
Please The Trees v čele s vousatým a umanutým Václavem Havelkou za dobu svého fungování prodělali několik žánrových proměn. Aktuální podoba, syrová až na dřeň, se dá nejlépe označit nálepkou psychedelický rock. Pražský křest čtvrtého alba Carp to potvrdil ve všech směrech.
text Antonín Kocábek
foto Jan Nožička
Please The Trees
Magie za doprovodu ohňů
4
naživo
1
-
Zvolit v půlce září pro tak v životě kapely důležitý moment, jakým je oslava vydání nové desky, místo pod širým nebem, je docela odvaha. A vybrat si pro stejný účel lokaci, kterou musí většina příchozích hledat, vzdálenou od nejbližšího bodu MHD skoro kilometr, ještě větší. Přesto množství těch, kteří se sešli v karlínském přístavu, mezi stromy na břehu Vltavy, dávalo jasnou odpověď všem těm, kteří rádi fňukají, že lidé dnes na koncerty nechodí. Zjevně totiž záleží na tom, o jaké jde.
Nemalá část příchozích přistoupila i na hru kapely, že mají dorazit v masce. K vidění byly elegantní škrabošky, vlci, lišky, ale
i podivuhodná monstra. A kdo se nechtěl s maskou nosit z domova, pro toho byla připravená i výtvarná dílna, v níž bylo možné si vyrobit cokoli dle vlastní volby a fantazie na místě.
Úvod koncertu patřil jednočlennému projektu Obelisk of Light a pro mnohé to viditelně byl tvrdý oříšek. Jan Kašpar, který se pod názvem ukrývá, kdysi hrával s celkem příjemnou kytarovkou Pavilon M2 a zároveň je součástí dua Sítě. Tentokrát mnohé zaskočil plochami jdoucími od ambientní zamyšlenosti až k expresivnímu zvukovému ataku. Kouzlení s efektovými krabičkami a přelévajícím se vlnám minimalistické
naživo
4
2
-
Přístav 18600, Praha, 22. 9. 2015
kytary nakonec přihlížela relativně malá část příchozích a bylo znát, že tahle tvorba bude publikum striktně rozdělovat. Od zaujetí až k naprostému odmítnutí. Ohlas přesto nebyl nijak symbolický.
Postupné stmívání, stíny korun stromů a dva hořící ohně vedle pódia vytvořily pro trojici Havelka – Syrný – Svačina až magickou atmosféru. Takovou, jaká by se stěží mohla objevit v libovolném klubu. Zvuk, plameny, šumění nedaleké řeky a lidé procházející v maskách: to vše se slilo do neobvyklého celku.
Nové skladby Please The Trees jsou o něco melodičtější než častá běsnění z loňského roku, plná zpětných vazeb a kvílející foukací harmoniky, ale zároveň i více stavějí na repetitivních strukturách, šamansky se opakujících stále dokola. Slovem „rituál“ se na rockových koncertech často plýtvá, ale tentokrát by se jen těžko hledalo výstižnější.
Podprahová energie a Havelkovo emotivní
lkaní způsobovaly, že co do magie nezůstávala hudba ani trochu za vhodně vybraným místem. Tepající rytmus, který většinu času zdánlivě negradoval, ale přesto v průběhu skladeb bytněl, se proměňoval ve valivou vlnu. Zvolna a důsledně. Navíc se ukázalo, že nové skladby mají věrní posluchači už celkem naposlouchané, takže třeba hitovku Not This Way už vítali s nadšením.
Ve finále koncertu nejprve za pódiem vzplanula několikametrová vatra a k triu kapely se na druhou kytaru připojil jako host frontman Dětí deště Bugrr, jenž se novince stal i kmotrem a podle jehož občanského jména dostala název apokalypticky hluková skladba, která album uzavírá. V policejní hodině se pak kapela rozloučila coververzí skladby Ramblin´ Man, stařičkého kousku Hanka Williamse, který u nás kdysi hráli už Greenhorns. Shrnuto: Byl to výjimečný koncert, takový, na který se vzpomíná léta.
naživo
4
3
-
naživo
4
4
Předchozí článek:
Chinaski
Další článek:
Euroconnections