Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Novinky

Co se děje

Redakční tipy

Headparáda

Ve studiu

The Prostitutes

Můj soundtrack

Masker

Čerstvé (z)boží

Max Bazowski

Headliner 1/3

Jelen

  • text JAROSLAV ŠPULÁK (PRÁVO)

    foto Jiří Štarha / SinglTon, Jan Nožička

    Jelen

    Poběžíme, dokud nepadneme

     

    Ondra Málek

    baskytara a buben /
    úředník ve státní správě

    Tomáš Málek

    kytarista / studuje ekonomii
    a podnikání ve strojírenství

    Jan-Vojtěch Rek

    banjo a kytara / gymnazista a zápasník MMA

    Martin Kasal

    housle a klávesy / podniká v oblasti distribučních
    reklamních kampaní

     

    10

     

    Headliner 1/3

    1

  • Skupina Jelen je důkazem, že i česká hudba má pořád svá zjevení. Svého úspěchu si opravdu užívá. Její členové se ještě nikdy nepohádali a za svým trochu zvláštním názvem si stojí. Milují své fanoušky, pěstují s nimi dobré vztahy, dodávku považují za obývák a jsou pořád okouzleni ze setkávání s hvězdami české hudební scény.

     

    Během loňského a letošního roku se na české hudební mapě objevili jako její nová jistota. Brzy si získali řady fanoušků i úctu médií. Loni byli v Českém slavíkovi nominováni na objev roku, i když neuspěli, letos poměrně bezpečně získali stejný titul v odborných Cenách Anděl. Teď Jelen vyjíždí na další turné, které bude nejspíš znovu vyprodané.

    S Headlinerem hovořilo nejen o svých úspěších všech sedm členů kapely, tedy zpěvák a kytarista Jindra Polák, houslista, pianista a zpěvák Martin „Kása“ Kasal, baskytarista, bubeník a zpěvák Ondřej Málek, kytarista Tomáš Málek, banjista a kytarista Honza Rek, akordeonista Janek Kovářík a trumpetista Saša Smutný.

    Pohádali jste se už někdy?

    Polák: Zatím ne, nikdy. Maximálně tak v restauraci kvůli tomu, kdo z nás by měl dostat jídlo jako první. Hierarchie tohoto typu je u nás nicméně daná věkem jednotlivých členů, nejdřív jedí stařešinové. Nerad totiž čekám na jídlo. Naše vztahy jsou, nebojím se říct, až sourozenecké.

    Ondřej Málek: Pozdvižení ale bylo, když v penzionu v Potůčkách strašilo. Jeli jsme tam v dodávce čtyři hodiny z Černé Hory a celou dobu jsme se dívali na horory. Už na koncert jsme přijeli poměrně vystrašení. Poté nás pořadatel ubytoval v opuštěném penzionu nedaleko hranic s Německem, a když jsme do něho

     
     

    10

    Headliner 1/3

    2

  • Pak se samy od sebe otevřely padací dveře na půdu, která vypadala jako z hororu

     

    Sedm Jelenů a jeden diktafon.

    běhla celá vyděšená a řekla nám, že ve svém pokoji rozhodně nebude a že si ho s námi musí vyměnit. Vysvětlila to tak, že když do pokoje přišla, byly otevřené padací dveře na půdu, která vypadala jako z hororu. Ona je přibouchla a do petlice vrazila vařečku, aby se nemohly znovu otevřít. Jakmile si ale sedla na postel, tak se dveře s vrzáním samy od sebe otevřely. A v tu chvíli běžela k nám.


    Vyměnili jste si ten pokoj?

    Polák: Samozřejmě…


    A…

    Polák: Ráno jsme zmizeli hned, jak to šlo. V tom baráku bylo stoprocentně něco jinak, než by mělo být.

    Polák: Byla s námi zpěvačka Kateřina Marie Tichá, která dostala vlastní pokoj. Já spal s naším zvukařem Ondrou na dvojlůžkovém pokoji přes chodbu vedle. Najednou Káťa při

    vstoupili, vypadalo to tam přesně jako v hororu, na který jsme koukali cestou. A pak se to v podkroví stalo.

     
     

    10

    Headliner 1/3

    3

  • Sednout do dodávky je pro nás něco jako přijít domů do obýváku

    Ondřej Málek: Dodávka je také jediné místo, ve kterém můžeme v klidu řešit věci organizačního charakteru, tedy kdo vyzvedne cédéčka, v kolik je sraz a tak. Je to naše komfortní zóna, ať jsme, kde jsme.

    Polák: Sednout do dodávky je pro nás něco jako přijít domů do obýváku.


    Pouštíte si muziku?

    Polák: Muziku a filmy. Máme v dodávce nainstalovanou televizi, což nás zachraňuje před tím, abychom cestu pouze prospali.

    Smutný: Poslední dobou dost koukáme na koncerty našich i zahraničních kapel.

    Kasal: A některé nás i inspirují. Dívali jsme se jednou na koncert Green Day z iHeartRadio festivalu v Las Vegas, při kterém Billie Joe Armstrong vyváděl nepřístojnosti. Bylo to před tím, než odjel na protialkoholní léčení. Jindra se pak při koncertě naštval úplně stejně jako on a shodil stojan od mikrofonu.

    Polák: To jsem se nenaštval. Při děkovačce jsem kytarou srazil stojan, a když jsem se ho snažil chytit, tak už padal dolů a já do něj v nějakém záchvatu vtipnosti kopnul a zařval jsem: To jsem chtěl vždycky udělat! A už se to se mnou táhlo. Po sedmi koncertech během jednoho týdne z vás občas vyletí věci, kterým se sami nestačíte divit.


    Na pódiu se asi stávají i ty neplánované, ne?

    Polák: To určitě. Třeba se nám úplně neplánovaně stalo, že jsme hráli, Saša stál uprostřed pódia, měl sólo na trubku, a najednou

    Kdo je u vás šéfem dodávky, a tedy zábavy?

    Kovářík a pak další: Saša.

    Smutný: To není pravda!

    Polák: Je. Saša má nejveselejší historky a ke všemu nejtrefnější komentáře. Pro nás je ředitel dodávky.

    Na hádky jsem se ptal, protože si myslím, že v situaci, ve které jste, je asi hloupost se jakkoli o čemkoli dohadovat. Vám přece zatím všechno vychází. Nebo se mýlím?

    Polák: Zatím nám vychází přijet vždycky včas na koncert, to považujeme za velký úspěch.

    Kovářík: Celé léto se toho dělo tolik, že i kdybychom chtěli, tak jsme se hádat stejně neměli kdy. Dneska jsme byli na srazu všichni o čtvrt hodiny dřív, jak jsme se na sebe těšili.

    Polák: V téhle sestavě hrajeme něco přes rok. Trávíme spolu hodně času v autě, jen přes léto jsme odehráli přes sedmdesát koncertů a ujeli více než pětadvacet tisíc kilometrů, a sami jsme si říkali, že by asi logicky měla přijít ponorka. Teď jsme se skoro měsíc neviděli a v podstatě se nám všem už minimálně týden stýskalo po hraní, po partě, po muzice, po kapelní legraci. Aktuálně se chystáme na naše podzimní turné a už se nemůžeme dočkat.

     
     

    10

    Headliner 1/3

    4

  • Jedna fanynka si mě fotila s mýdlem. Chtěla mít na fotce své mýdlo s jelenem

    tam nebyl. Přehlédl odposlech, a když pro větší efekt svého vystoupení couval, tak o něj klopýtl a zapadl za praktikábl.


    Bolelo to?

    Smutný: Ani nevím. Pád trval zlomek vteřiny a já myslel na jediné: zachránit trumpetu.

    Kasal: Na letošním předávání cen Anděl v Hudebním divadle Karlín jsme chystali generálku a byl s námi náš producent Martin Ledvina. Také se najednou ztratil. Potom se zase objevil a přiznal, že ve vší tichosti sletěl do orchestřiště. Padání by nám šlo.

    Ondřej Málek: Naštěstí v něm byly molitany, do kterých měl při nějakém představení někdo skákat. Martin to vyzkoušel jako první.


    Jaký vliv na to, co děláte při koncertech na pódiu, mají diváci?

    Polák: Naprosto zásadní. Na Majálesu v Brně se při našem koncertě rozeskákaly tisíce lidí. Vyběhl jsem uprostřed písně mezi ně a málem jsem se nestihl vrátit na refrén. Jsme klubová kapela, ještě nedávno pro nás bylo nepředstavitelné hrát pro tolik lidí, takže tohle byl fakt zážitek.


    Jaký máte vztah s fanoušky?

    Polák: Milujeme je a snažíme se po koncertě být s nimi. Dává nám to okamžitou zpětnou vazbu, a to je úžasné. Mám pocit, že to jsou v podstatě přátelé. Odmítám je vnímat jako anonymní dav, potřebuju je rozeznávat. Někdy nám nosí i dárky. Dosta

    Zdá se, že si užíváte i přízně fanynek.

    Kovářík: Chodí na nás charismatické dámy všech generací, to je pravda. Některé tváře vídáme pravidelně. Mě zajímají lidi, jejich osudy a jsem schopný se zakecat až do rána.

    Baví se s vámi fanoušci o písničkách?

    Polák: Baví, a je zajímavé to sledovat. Upřímně řečeno nerad vysvětluju obsah svých textů. Každý z nich má pro mě hluboký osobní význam, a tak jsem rád, když za mnou chodí lidé a vyprávějí, že je ta či ona píseň zasáhla v nějakém období jejich života a třeba jim i pomohla. Je to chvíle, kdy se se svou písní loučím a přenechávám ji tomu konkrétnímu posluchači. Od té doby je už jen jeho.

    li jsme například kameninový talíř s obrázkem jelena, od jedné věrné fanynky několik stylizovaných dárků, třeba lžičky s motivem jelena, klíčenky. Já dostal i levandulové mýdlo. Bylo to od paní, která měla stánek, ve kterém prodávala mýdla. Požádala mě, jestli si mě s tím mýdlem může vyfotit, a potom mi řekla, že chtěla mít na fotce své mýdlo s jelenem.

     
     

    10

    Headliner 1/3

    5

  •  

    Jelen je prostě krásné slovo, říká o názvu Jindra Polák.

    Která vaše písnička zasáhla lidi nejčastěji?

    Polák: Listopad. Překvapuje mě to. Mám ji rád, ale nenapadlo mě, že by mohla být pro tolik lidí osobní.


    Je ve vašich textech pasáž, jejíž význam si lidé špatně vykládají?

    Polák: Nedávno za mnou poprvé přišel někdo s dotazem, jestli je v písničce Nebe nad Prahou odkaz na slavný film Wima Wenderse

    Nebe nad Berlínem. Samozřejmě je, bylo to ale poprvé, co se na to někdo zeptal. Vlastně se v textech snažím vyjadřovat jasně a srozumitelně, když mám co říct, tak to prostě řeknu. Ačkoli mi nedávno jeden kamarád poslal odkaz, ve kterém nějaká dívka psala, že písnička Jelen se rozhodně nebude líbit veganům, a protože ona je veganka, tak se jí nelíbí. Pobavilo mě to, protože já jsem vegetarián, který má k veganství hodně blízko. Navíc ta písnička vůbec není o zabití jelena.

     
     

    10

    Headliner 1/3

    6

  • Je to příběh o vraždě, asociace o chlapovi, jenž zabil ženskou, která ho chtěla opustit. Jelen je tam jenom jako obraz, na který se ten chlap vymlouvá.


    Tahle písnička vám dala název. Napadlo vás někdy, že jste si mohli vymyslet lepší?

    Polák: Nikdy jsme nelitovali. Jelen je prostě krásné slovo.


    Existovaly i jiné varianty pro název kapely?

    Polák: Už nevím, jsou to tři roky. Jak se znám, možná jsem zkoušel prosadit nějaký dlouhý anglický název, ale Jelen byla první píseň, kterou jsme si spolu s Kásou a s Ondrou společně zahráli, a tak s naší kapelou vznikl i její název. Je to symbolické. Pamatuju si jen, že jsem byl chvíli proti, ale dneska jsem rád. Jelen je takové naše druhé příjmení, je to příslušnost.


    Nemáte s vegetariánstvím problémy třeba na festivalech?

    Smutný: Občas ano. V kapele jsou bezmasí dva, Jindra a Kateřina, která s námi jezdí jako host. Snažíme se pro ně objednávat dopředu vegetariánské jídlo. Stalo se nám ale třeba, že jsme přijeli na akci, kde pro ně měli přichystané řízky. Když jsem se sháněl po něčem bezmasém, dostal jsem odpověď, že mají ještě guláš. Zatvářil jsem se opravdu smutně, a tak mi nabídli špekové knedlíky a klobásu. Tu že si ti naši vegetariáni mohou klidně dát, protože je v ní stejně jenom mouka a žádné maso.

    Polák: Občas bojuju s pocitem, že s touhle preferencí lidi trochu otravuju, hlavně teda Sašu. Ale sorry, dát si po koncertě dobré jídlo je pro mě vyloženě rituál. Potřebuju to.


    Velmi důležitý pro vaši kariéru byl duet s Janou Kirschner Co bylo dál? Jak k tomu spojení došlo?

    Polák: Jednou nám zavolali z televize Prima, že by potřebovali úvodní písničku k chystanému seriálu Všechny moje lásky. Já měl zrovna rozepsanou jednu, o které jsem si myslel, že se bude tematicky hodit. Kásu napadlo, že z ní uděláme duet. Já ji ale dlouho nemohl dopsat. K dokončení mě nakonec inspirovala právě Jana Kirschner, jejíž písničku jsem slyšel v rádiu a hned jsem získal představu, že by do toho duetu byla nejlepší. Navíc jsem ten den pod vlivem jejího zpěvu skladbu dopsal. Když jsme se pak o tom bavili, řekl jsem našemu manažerovi Martinu Červinkovi, že by bylo nejlepší, kdyby tu písničku nazpívala právě Jana. Dodal jsem, že je to asi nereálné, ale že ta píseň je prostě pro ni a že s tím neumím nic udělat. Martin mi řekl, že to nereálné není a že Janě tu písničku pošleme. Udělal to, a ona napsala, že do toho jde, protože se jí písnička líbí.


    Co bylo dál?

    Polák: Za pár dnů přiletěla z Londýna do
    Prahy. Vyzvedli jsme ji na letišti, odjeli do studia a tam ji třikrát nazpívala, přičemž pokaždé super. Nakonec jsme použili první verzi

     
     

    10

    Headliner 1/3

    7

  • Jelen v opeře, to se jen tak nevidí

    hraní v televizním přenosu o dost nervóznější než kdykoli předtím. Kamery jsem nevnímal, ale věděl jsem, že na mě koukají opravdové osobnosti scény, lidi, které obdivuju od mala.

    Ondřej Málek: Mě na těch akcích potěšilo a překvapilo, jak mile se někteří slavní chovají. Třeba Michal Malátný nebo Leoš Mareš.
    Jsou úplně normální a milí lidé, kteří se s námi normálně bavili. To trochu zmírnilo naši počáteční nervozitu.


    Došlo i na hezká setkání?

    Kovářík: Na Andělech za námi přišla do šatny, kde jsme si připíjeli na cenu pro objev roku, Anna K. Ťukla si s námi, poblahopřála a pobyla. Povídali jsme si o všem možném. To byl třeba pro mě velký zážitek.

    Ondřej Málek: Když už jsme u toho setkání v šatnách, hráli jsme na jedné akci, na kterou přišlo málo lidí. Přišel za námi David Koller, který tam hrál také, a zeptal se: Vy jste Jelen, jo? Hele, a to lidi nepřišli na vás, nebo na nás? To nás fakt pobavilo.

    Tomáš Málek: Michal Hrůza je také strašně milý člověk. Přišel za námi, kecali jsme a on nakonec řekl, že si jednou založí kapelu, která se bude jmenovat Los, ale ne ten stírací.

    Polák: Super bylo setkání s Chinaski. Hráli jsme před nimi na festivalu, a když došlo na jejich koncert, tak Michalovi Malátnému odešlo kombo. Půjčili jsme mu naše a potom jsme za nimi šli do šatny a povídali. Martin a já jsme si nechali podepsat jejich biografii, protože jsme ji zrovna měli u sebe. Možná to bylo trapné, ale bylo to fajn.

    Zúčastnili jste se už i velkých televizních akcí, čímž mám na mysli zejména předávání Českého slavíka a cen Anděl. Jak se vám na nich líbilo?

    Polák: Pro nás to byla nová zkušenost, protože Jelen v opeře, to se jen tak nevidí (Český slavík se koná ve Státní opeře Praha, pozn. aut.). Najednou jsme seděli vedle skutečných hvězd, a měli jsme pro ně dokonce hrát. V klubech a na festivalech jsme jako doma, ale tohle byl nezvyk, a tak jsem já osobně byl při

    a písnička byla hotová. Odvezli jsme pak Janu na letiště a odletěla zpátky do Londýna.


    Kolikrát jste s ní tu písničku hráli naživo?

    Polák: Jenom jednou, letos v červnu na Mattoni festivalu na Staroměstském náměstí v Praze.


    Dostáváte nabídky k tomu, abyste napsal písničku pro jiné?

    Polák: Ještě se mi to nestalo, ale mám pár věcí, které bych asi s Jelenem zpívat nemohl. Třeba se někdo ozve. Pro mě by byl ale asi hodně zvláštní pocit slyšet svá slova zpívat někoho jiného. Jak se teď o tom bavíme, tak mě ta představa vlastně docela nadchla.

     
     

    10

    Headliner 1/3

    8

  •  

    Gott má neuvěřitelné charisma

    Když už chodíte na tyto akce, museli jste se setkat i s Karlem Gottem.

    Polák: Poprvé jsem ho opravdu naživo viděl loni na Českém slavíkovi. Bylo to pro mě poučné i zábavné. Vyhlásili ho jako vítěze, on se zvedl a já zjistil, že je – jak to říct – no, prostě menšího vzrůstu. Vyšel ale na pódium a najednou jako by se zvětšil, pódium zaplnil a začal hovořit. No a já získal dojem, že si

    povídá přímo a jenom se mnou, a měl jsem pocit, že stejný dojem mají v tom sále všichni. Gott má neuvěřitelné charisma.


    Letos možná získá čtyřicátého Českého slavíka. Jak dlouho vydržíte vy?

    Polák: Jelen poběží tak dlouho, dokud nepadne.

     
     

    10

    Headliner 1/3

    9

  • Jelen se do povědomí dostával nenápadně. V roce 2013 písní, ve které „kryl záda“ Kateřině Marii Tiché.

    K. M. Tichá ft. Jelen – Tančíme spolu

     

    Tahle skladba byla také na minilabu z roku 2013. Dodnes patří na koncertech k nejžádanějším.

    Jelen – Nebe nad Prahou

     

    Skladba Jelen dala kapele název a klip k ní tedy byl nabíledni. Je sestřihaný z koncertních záznamů.

    Jelen – Jelen

     

    Písnička, která zatím není nahraná. Kapela ji představila 22. září 2015 premiérově v ranním pořadu České televize.

    Jelen – Vlčí srdce

     

    Písnička z prvního minialba, ta, která na kapelu připoutala pozornost.

    Jelen – Magdaléna

     
     
     
     

    10

    Headliner 1/3

    10

 
×
Čtete:
2015/11
Jelen

Headliner 2/3

Jelen

Headliner 3/3

Jelen v říjnu

Enface

Sima Martausová

TOP

8 posmrtných alb

Rozhovor

Zebra Katz

Enface

Myles Kennedy

Reportáž

Fenomén Liberec

Rozhovor

Paulie Garand

Čerstvé (z)boží

Červen

Headliner 1/2

Ellie Goulding

Headliner 2/2

Ellie Goulding

Rozhovor

Support Lesbiens

Art

7 nelepších architektonických obalů

Story

Story Acey Slade

Výslech

Mortal Cabinet

Rozhovor

Health

Téma 1/2

Producenti

Téma 2/2

6 dalších vyhledávaných producentů

Rozhovor

St. Germain

TOP

Madonna

Story

Jackie Crash

Jackie Crash

Papa Roach

Rozhovor

Five finger Death Punch

Retro

Kraftwerk

TOP

Bez šance

Návrat

Bez ladu a skladu

Anketa

Hudebnická knihovna

Rozhovor

Xindl X

Vizuál

Nabil

Rozhovor

Chelsea Wolfe

Výslech

TroubleGang

Rozhovor

The Dead Daisies

Song Story

Mňága a Žďorp

Rozhovor

Hrdinové nové fronty

Ženský element

Janet Jackson

Rozhovor

Mikoláš Růžička

Test

H-D Kvíz

Rozhovor

Tonya Graves

Insider

Martin Červinka

Televize

Videorama

Turné

Ben Cristovao

Kalendárium

Památné dny

Hip Hop 1/2

Elementy ulice

Hip Hop 2/2

Honza Pentifull

Klasika

Teď vážně

Folk 1/2

Bez cancáku

Folk 2/2

Kings of Convenience

Hard & heavy

Ocelové srdce

Jazz a blues

Bluesbar

Indie

Ty kytary!

Alternativa 1/2

Kroky podzem

Alternativa 2/2

Čankišou

EDM 1/2

MDMA

Mluvené slovo

Vyprávěj

Odjinud

Mimochodem

Tip

Struny podzimu

Recenze měsíce

Dave Gahan & Soulsavers

Recenze

19. 11. 2015

Recenze

5. 11. 2015 1/2

Recenze

5. 11. 2015 2/2

Duel

Richard Müller

SMS REC

SMS/RECenze

Naživo

Young Fathers

Naživo

Converse workshop

Naživo

Nouvelle Prague

Naživo

Madonna

Naživo

Jaga Jazzist

Naživo

Tata Bojs

Naživo

Róisín Murphy

Naživo

Prodigy

Naživo

Joe Satriani

Naživo

Health

Naživo

Sto zvířat

Naživo

Troublegang

Naživo

Kryštof

Naživo

Simply Red

Naživo

Anti-Flag

Tipy

Kam vyrazit?

Tiráž

Tiráž

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.