-
St. Germain
Hudba začala být nudná
text Šárka Hellerová
foto Benoit Peverelli
5
rozhovor
1
-
Do historie elektronické hudby se zapsal jako průkopník takzvaného french touch. Francouzský producent a nu-jazzový
hudebník Ludovic Navarre, vystupující pod jménem
St. Germain, vtrhl na scénu přesně před dvaceti lety
s albem Boulevard, na němž mistrně mísí jazz s elektronikou. Proč o něm posledních patnáct let nebylo slyšet?Ještě v roce 2000 na ně totiž navázal albem Tourist, se kterým díky podobnému postupu slavil celosvětový úspěch. Ve chvíli, kdy si uvědomil, že pouze opakuje vyzkoušené postupy, se ale stáhl ze scény a hledal nový směr. Nalézt ho mu trvalo až do letoška. A objevil ho v malijské hudbě. I o tom jsme si povídali před jeho koncertem 8. listopadu, kdy St. Germain vystoupí v Lucerna Music Baru v Praze v rámci AghaRTA Prague Jazz Festivalu.
Kdy začala být hudba ve vašem životě
důležitá?Hudbě jsem propadl dost pozdě. Bylo mi asi sedmnáct a chytlo mě hraní videoher. Dostal jsem se k ní přes počítače. Nejdřív mě
bavilo programování, hrál jsem si s hudebními softwary, a to mě přivedlo k muzice.
Před dvaceti lety jste vkročil na hudební scénu s albem Boulevard, snoubícím elektronickou hudbu a jazz…
Myslím, že mělo takový úspěch, protože Angličané mou hudbu nazvali „french touch“. Všichni ji pak začali napodobovat.
V čem french touch, kterého jste údajně průkopníkem, spočíval?
Já vlastně nevím, co lidé tím výrazem přesně myslí. Jediné, co je na hudbě, která je tak označována, francouzské, je její geografický původ. Jinak je to hudba, která je ovlivněná Anglií a Amerikou. I texty bývají většinou
5
rozhovor
2
-
Nevím ani, co je ten francouzský dotek. Jestli akordeon, nebo texty o bagetách
v angličtině. Nevím ani, co by tím francouzským dotekem vlastně mělo být. Jestli akordeon, nebo texty o bagetách.
Jaká je vaše hudební filozofie? Co je charakteristické pro vaši hudbu?
Já si ničeho vlastně nejsem vědom. Hodně známých mi říká, že má moje hudba zvláštní identitu, ale já to v ní neslyším. Doufám, že to tak je, protože svérázná identita je něco, čeho si sám na cizí hudbě cením. Ale nemohu posoudit, zda nějakou mám, protože to ve své vlastní muzice neslyším.
Nové album vydáváte patnáct let po desce Tourist. Kde jste celou tu dobu byl?
Doma. Pracoval jsem. Není to tak, že bych seděl a nic nedělal. Snažil jsem se celou dobu vymyslet, kam se se svou hudbou dál ubírat. Když jsem začal po Tourist znovu tvořit, zjistil jsem, že se opakuji, a to mě nebavilo. Asi čtyři roky jsem pak experimentoval s mixováním africké muziky, třeba z Nigérie. Nebyl jsem ale úplně spokojen s výsledným zvukem. Kolem roku 2009 jsem si začal všímat malijské hudby. Začal jsem připravovat nové album, ale trvalo mi asi tři a půl roku,
5
rozhovor
3
-
než jsem se dal dohromady se správnými hudebníky, protože jsem už dříve zjistil, že s muzikanty, se kterými jsem pracoval dřív, to již nepůjde.
Proč jste měl potřebu hledat nový zvuk?
Chtěl jsem změnu.
Nové album jste nazval jednoduše St. Germain, což je vaše umělecké jméno.
Většina umělců si jedno eponymní album dopřeje. Já to udělal ve chvíli, kdy jsem neměl lepší nápad. Nakonec se mi zdá, že tohle je vhodný název.
Přivedly vás k experimentům s africkou hudbou cesty do afrických zemí?
K té hudbě mě přivedla spíš malijská umělecká komunita v Paříži. Plánoval jsem cestu do Mali před několika lety, ale trochu se to zkomplikovalo. Když jsem měl odletět, došlo k nepokojům v severní části země a já se rozhodl cestu zrušit. Teď se tam nechystám. Chystám se na turné po celém světě, ale koncertování v Africe je trochu zrádné a složité. Plánuji koncerty na severu Afriky, ale v zemích jako je Mali nejspíš ne.
Na desce jsou nádherné vokály. Zaujala mě například zpěvačka v písni Sitting Here a mužský hlas z písně Family Tree. Kdo je nazpíval?
V Sitting Here je zpěvačka z Mali, jmenuje se Nahawa Doumbia. Je to už zasloužilá a ve
Koncertování
v Africe je trochu zrádné a složité5
rozhovor
4
-
Podívejte se na St. Germainův nový singl Real Blues s vokály bluesové legendy přezdívané Lightnin‘ Hopkins.
své zemi respektovaná umělkyně. V písni Family Tree zpívá malijský lovec Zoumana. Slyšel jsem, jak oba úžasně zpívají, a věděl jsem, že je chci mít na albu. Bohužel se mnou nikdo z nich nepojede na turné, oba své party nazpívali ve studiu v Mali.
Jací hudebníci s vámi tedy pojedou na turné?
Hráč na koru, to je něco jako harfa. Pak hráč na ngoni, což je nástroj podobný kytaře. A dále baskytarista, perkusionista, klávesista, saxofonista a já.
Na obalu nové desky je sádrová maska vašeho obličeje, kterou vyrobil francouzský umělec Gregos. Leží v písku. Proč?
Mohla tam být jenom ta maska, ale od začátku jsem ji viděl v tom písku. Nejspíš je to africká poušť.
Je ta maska odkazem na africké umění?
To ne, to by byla dřevěná. Pro mě to je spíš způsob, jak se ukázat, ale zároveň tam v podstatě nebýt. Gregos je umělec z Montmartru, stejně jako já. Znám ho už asi deset let. Vyrábí takové masky a jedna z nich byla dlouhou dobu naproti mému domu, takže jsem kolem ní neustále chodil. Líbí se mi, že si s takovou maskou může člověk vyhrát.
Jak se podle vás změnila hudební scéna od doby, kdy jste ji víceméně opustil?
Kolem roku 2000 začala být celá hudební scéna poměrně nudná. Proto jsem se ponořil
do jihoafrického houseu, to jediné mě celkem bavilo. Ale je pravda, že tolik nechodím ven a nevyhledávám nové vlivy. Je to vlastně důsledek toho, že jsem dlouho nenacházel nic, co by mě výrazněji zaujalo. Občas se objeví něco opravdu hodně undergroundového, co stojí za řeč, ale není to příliš časté. I moji přátelé se shodují v tom, že je to samá nuda. Moc často se nestává, že bych slyšel něco, co mě příjemně potěší.
Aspoň něco vás přece v poslední době zaujmout muselo.
Kromě jihoafrického deep houseu to opravdu nic moc není. Tohle je hudba, která má jasnou identitu. Můžete ji snadno rozeznat, čehož si cením od doby, kdy jsem začal poslouchat americký house. Chicagský house měl jasnou identitu, to mě bavilo. Africký je mu v tomto ohledu podobný. Je velmi rytmický a usazený. Skvěle se na něj tancuje, ale nikdy vám netrhá uši, je jemný.
5
rozhovor
5
Předchozí článek:
6 dalších vyhledávaných producentů
Další článek:
Madonna