Anna Polívková je známá především jako herečka, ale věnuje se i hudbě. Ačkoli svou roli zpěvačky zlehčuje, její duo Aniby Neřekla nárazově koncertuje po celé republice a tento měsíc vypustí do světa videoklip k písni Koukej se. Jakou desku poslouchá nejčastěji a může hudba inspirovat její divadelní práci?

Anna Polívková

Kate Bush jsem

se nemohla nabažit

Kate Bush

Sea Of Honey

To album jsem slyšela asi nejčastěji ze všech, co znám. Na první poslech jsem ho odvrhla, že už je moc alternativní, a nakonec jsem se té desky nemohla nabažit. S každým poslechem slyším něco, čeho jsem si ještě nevšimla.

Soundtrack

Soundtrack Bratříčku, kde jsi?

Nedávno jsem si v jednom z báječných podniků na Veverkově ulici koupila gramofonovou dvoudesku, soundtrack ke skvělému filmu. Dokud jsem ho neviděla, tvrdila jsem, že nesnáším country, ale tam to jde úplně od kořenů americké muziky, od gospelů a tak dále. Pak vám převrátí pohled na country Alison Krauss a United Colors, zbývá vidět ještě film Coutry Strong a můžete začít nosit kovbojský klobouk.

Jacques Brel

Ne Me Quitte Pas

Dostala jsem desku od Jacqua Brela a zpívá na ní skladby, které později zpracovala i Hana Hegerová. Je úžasné slyšet, jak píseň může být stejně dokonalá v překladu, v interpretaci, čistotě a opravdové vášni tak, jako je jako originál.

David Rotter

Amulet

Neustále to teď protáčíme, jsou to zhudebněné básně Jana Skácela. Úkolu se zmocnil David Rotter, zpívají je různí interpreti a je to nádhera. Co píseň, to perla, doporučuji.

Kompilace

Hoří, má panenko

Nemůžu nezmínit album obsahující písně z filmů Miloše Formana. Právě při jeho poslechu v podstatě vzniklo celé představení Krasavice interkontinentální (originální hra dvojice Polívková – Issová v pražském divadle La Fabrika, pozn. red.).

Text Jarda Konáš

foto Kamila Polívková